I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.
I sklenička alkoholu denně zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zjistil desetiletý výzkum
Rozsáhlou genetickou studii prováděli britští a čínští vědci z Oxfordské a Pekingské univerzity a Čínské lékařské akademie na půl milionu Číňanů po dobu deseti let. U Asiatů se často vyskytuje genetická mutace, která způsobuje nesnášenlivost alkoholu. Zjištění vědců, na jehož základě lidem doporučují omezit konzumaci alkoholu, se ale prý dají převést na celou lidskou populaci.
„Tvrzení, že alkohol má jakousi magickou ochrannou moc… nemá žádný vědecký základ,“ řekl agentuře Reuters Richard Peto z Oxfordské univerzity. Peto byl jedním z vedoucích studie.
O lidech, kteří si dopřejí jednu či dvě sklenky denně, se dlouho mělo za to, že jim hrozí nižší riziko mozkové mrtvice a problémů se srdcem než abstinentům. Vědci si ale nebyli jisti, zda je to prospěšností alkoholu, nebo zda lidé, kteří jej nekonzumovali, neměli jiné zdravotní problémy.
Ekvivalentem skleničky vína se pro účely studie rozuměla plechovka piva a stopička tvrdého alkoholu. Studie prokázala, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko mozkové mrtvice zhruba o třetinu, když si jedinec dává čtyři takové nápoje denně, a o deset až 15 procent, pokud jsou to jedna až dvě skleničky.
Pokud by tedy stočlenná skupina abstinentů začala pít jeden až dva alkoholické nápoje denně, narostl by v ní počet případů mozkové mrtvice o dvě, píše zpravodajský server BBC.
Podle profesora Davida Spiegelhaltera z univerzity v Cambridge tak půl vypité lahve vína denně zvyšuje riziko mrtvice o 38 procent. „To je hrubě řečeno opačný efekt, než jaký má užívání statinu,“ řekl Spiegelhalter. Statiny jsou léčiva předepisovaná ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.
Studie neprokázala, že by lehké či umírněné pití riziko mrtvice snižovalo. Pokud jde o srdeční infarkt, účinky nebyly jednoznačné a v příštích letech bude zapotřebí shromáždit více údajů, dodává BBC.
Slabinou studie je podle doktora Stephena Burgesse z Cambridgeské univerzity fakt, že se omezila na čínskou populaci a zaměřila se převážně na pití piva a tvrdého alkoholu, nikoli vína.
Nejvyšší spotřebu alkoholu na hlavu ve světě mají Evropané, i když se od roku 2010 asi o deset procent snížila, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Současný trend podle agentury Reuters ukazuje, že v následujících deseti letech globální spotřeba na hlavu stoupne.
Česko se s Francií dělí o druhou nejvyšší příčku ve spotřebě alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2017 vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. Více pijí jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebuje 13 litrů alkoholu na hlavu.