Hrozba dostala jméno. WHO oznámila název nového koronaviru

Nákaza novým typem koronaviru postihuje zatím především Čínu, kde bylo zaznamenáno 99 procent všech případů infekce. Epidemie ale představuje velmi vážnou hrozbu i pro zbytek světa, varuje šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vakcína proti koronaviru, který dostal název SARS-CoV-2, by mohla být podle něj k dispozici do 18 měsíců.

„Mít jméno (pro nový typ koronaviru) je důležité, aby se zabránilo používání jiných názvů, které jsou nepřesné nebo stigmatizující,“ řekl šéf WHO. Ve světových médiích se objevovalo například označení wuchanský koronavirus podle města Wu-chan, které je epicentrem nákazy. To se jeho obyvatelům nelíbilo, přišlo jim to stigmatizující. 

Nemoc, kterou SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) způsobuje, nyní WHO nazývá  Covid-19 (Corona Virus Disease 2019).

Název podle místa, kde se nákaza vyskytla, má například ebola, která se objevila v jedné vsi nedaleko řeky Ebola. Lymská borelióza je zase pojmenovaná po pobřežním městečku Old Lyme v americkém státu Connecticut.

WHO v roce 2015 vydala instrukce, v nichž odrazuje od toho, aby nemoci dostávaly jména po místech, zvířatech (prasečí chřipka) nebo skupinách lidí (legionella – nemoc legionářů).

Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
ředitel WHO

Kvůli novému koronaviru se v úterý konalo jednání WHO za zavřenými dveřmi. Účastnilo se jej více než čtyři sta expertů a představitelů řady států světa. Zástupci z Číny a Tchaj-wanu se zapojili prostřednictvím videokonference.

Ještě před schůzkou Ghebreyesus vyzval svět, aby „se probudil a považoval virus za veřejného nepřítele číslo jedna“.

Do této chvíle Čína zaznamenala 42 708 potvrzených případů a 1017 úmrtí na nový typ koronaviru, prohlásil Tedros v zahajovacím projevu. Od konce loňského roku se infekce šíří z čínského Wu-chanu a zasáhl již dalších 25 zemí světa.

Epidemiolog: Mohly by se nakazit dvě třetiny světové populace

Přední hongkongský epidemiolog Gabriel Leung cestou na schůzku WHO v Ženevě řekl britskému listu The Guardian, že pokud se nepodaří dostat šíření nového koronaviru pod kontrolu, mohly by se jím nakazit dvě třetiny světové populace. Podle expertů jeden průměrný pacient stihne infikovat dalších 2,5 člověka.

Podle Leunga je nyní klíčové zjistit, zda tvrdá opatření, která přijaly čínské úřady ve snaze zastavit šíření nákazy, jsou účinná. Pokud se ukáže, že jsou, měly by i ostatní země zvážit jejich zavedení, dodal Leung. Čína kvůli nákaze odřízla jedenáctimilionové město Wu-chan od okolního světa a uzavřela i řadu dalších oblastí v nejpostiženější provincii Chu-pej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled