Hrozba dostala jméno. WHO oznámila název nového koronaviru

Nákaza novým typem koronaviru postihuje zatím především Čínu, kde bylo zaznamenáno 99 procent všech případů infekce. Epidemie ale představuje velmi vážnou hrozbu i pro zbytek světa, varuje šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vakcína proti koronaviru, který dostal název SARS-CoV-2, by mohla být podle něj k dispozici do 18 měsíců.

„Mít jméno (pro nový typ koronaviru) je důležité, aby se zabránilo používání jiných názvů, které jsou nepřesné nebo stigmatizující,“ řekl šéf WHO. Ve světových médiích se objevovalo například označení wuchanský koronavirus podle města Wu-chan, které je epicentrem nákazy. To se jeho obyvatelům nelíbilo, přišlo jim to stigmatizující. 

Nemoc, kterou SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) způsobuje, nyní WHO nazývá  Covid-19 (Corona Virus Disease 2019).

Název podle místa, kde se nákaza vyskytla, má například ebola, která se objevila v jedné vsi nedaleko řeky Ebola. Lymská borelióza je zase pojmenovaná po pobřežním městečku Old Lyme v americkém státu Connecticut.

WHO v roce 2015 vydala instrukce, v nichž odrazuje od toho, aby nemoci dostávaly jména po místech, zvířatech (prasečí chřipka) nebo skupinách lidí (legionella – nemoc legionářů).

Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
ředitel WHO

Kvůli novému koronaviru se v úterý konalo jednání WHO za zavřenými dveřmi. Účastnilo se jej více než čtyři sta expertů a představitelů řady států světa. Zástupci z Číny a Tchaj-wanu se zapojili prostřednictvím videokonference.

Ještě před schůzkou Ghebreyesus vyzval svět, aby „se probudil a považoval virus za veřejného nepřítele číslo jedna“.

Do této chvíle Čína zaznamenala 42 708 potvrzených případů a 1017 úmrtí na nový typ koronaviru, prohlásil Tedros v zahajovacím projevu. Od konce loňského roku se infekce šíří z čínského Wu-chanu a zasáhl již dalších 25 zemí světa.

Epidemiolog: Mohly by se nakazit dvě třetiny světové populace

Přední hongkongský epidemiolog Gabriel Leung cestou na schůzku WHO v Ženevě řekl britskému listu The Guardian, že pokud se nepodaří dostat šíření nového koronaviru pod kontrolu, mohly by se jím nakazit dvě třetiny světové populace. Podle expertů jeden průměrný pacient stihne infikovat dalších 2,5 člověka.

Podle Leunga je nyní klíčové zjistit, zda tvrdá opatření, která přijaly čínské úřady ve snaze zastavit šíření nákazy, jsou účinná. Pokud se ukáže, že jsou, měly by i ostatní země zvážit jejich zavedení, dodal Leung. Čína kvůli nákaze odřízla jedenáctimilionové město Wu-chan od okolního světa a uzavřela i řadu dalších oblastí v nejpostiženější provincii Chu-pej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 7 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 9 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 12 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 17 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.