Hongkong kvůli koronaviru utratí tisíce křečků. Bojí se přenosu na člověka

Nahrávám video

I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U jedenácti z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.

Hromadné testování domácích mazlíčků ve velkoměstě zjistilo ohnisko nákazy, jehož původ byl vysledován k zaměstnanci zverimexu. Hongkong se podobně jako pevninská Čína rozhodl postupovat proti koronaviru cestou nulové tolerance. Hned při výskytu prvních případů tedy přijímá přísná opatření.

Kvůli jedenácti infikovaným zvířatům byla nařízena „humánní“ likvidace dvou tisíc křečků. Úřady také zastavily jejich dovoz a prodej. Několik hongkongských zverimexů bylo uzavřeno a vydezinfikováno. Úřady podle hongkongské ministryně zdravotnictví Sophie Chanové jednají obezřetně, ačkoliv neexistuje žádný důkaz, že se virus může z domácích zvířat přenést na člověka.

„Majitelé mazlíčků by měli dodržovat hygienické návyky včetně mytí rukou, když se dotknete zvířat, jejich jídla nebo dalších věcí, a zvířata nelíbejte,“ uvedl ministr pro zemědělství, rybolov a životní prostředí Leung Siu-fai.

Křečky je potřeba utratit, protože je kvůli vysokému počtu nelze dát do karantény a jednotlivě sledovat, dodal Leung. Všichni obyvatelé Hongkongu, kteří si křečka po 22. prosinci 2022 zakoupili, ho musí odevzdat úřadům.

Zvířecí vektor

Důkazy o přenosu na člověka z křečků sice zatím chybí, ale mezi vědci panují obavy, že by to mohlo být možné. Covidem se totiž může nakazit velké množství zvířat, některá na něj i umírají. Zdaleka nejhorší ale je, že u nich může virus nabrat nové vlastnosti, díky nimž se může stát nakažlivějším, odolnějším proti protilátkám nebo smrtelnějším. 

Právě přenos přes zvíře je jedno z možných vysvětlení vzniku varianty omikron; podle některých studií se jím mohli nakazit v Africe myšovití savci, v jejichž populaci pak koloval a měnil se. Pak došlo ke zpětnému přenosu na člověka, ale virus se mezitím změnil, aby se přizpůsobil myšímu hostiteli. Nabral přitom vlastnosti, které mu pomáhají lépe se šířit i mezi lidmi.

Ve Spojených státech zase už od loňského jara zjišťují, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů. Nedávný výzkum prokázal, že asi 40 procent ze 152 testovaných divokých jelenců mělo protilátky proti SARS-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 5 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 9 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...