Hnojivo proti klimatické změně se testuje v Lednici. Má ochránit víno před suchem

Testování nového patentovaného druhu organického hnojiva, které má pomoci vinařům v boji se suchem, začalo v Lednici na Břeclavsku. Hnojivo nazvané Hydrokompost dokáže zadržovat vodu a vracet půdě vláhu až po dobu 100 dní. Vymysleli ho ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity (ÚVV MU).

První výsledky testů by měly být známy příští rok v létě. „Hlavním cílem testu je ověření snížení vysychání půdy a podpory vitality vinné révy na rulandských odrůdách včetně zvýšení organické hmoty v půdě. Současně jsme instalovali měřicí čidla na měření vlhkosti a teploty v půdě v průběhu roku,“ uvedl Martin Stehlík z VÚRV.

Klimatická adaptace v praxi

Testování nového hnojiva výzkumníci zahájili v Lednici. Upozornili na to, že vinaře na jižní Moravě sužuje sucho několik sezón po sobě. Testy prováděné na smrku na střední Moravě již podle nich prokázaly, že díky aplikaci nového druhu hnojiva přežilo první rok po výsadbě o čtyřicet procent více sazenic.

Hydrokompost je organické hnojivo s pomalu uvolňovaných dusíkem ve formě granulí. Jednou z jeho nejdůležitějších vlastností je podle vědců schopnost zadržovat vodu. Jeden kilogram dokáže absorbovat 7,6 litru vody, které pak postupně po 100 dní uvolňuje zpět ke kořenům rostlin. Díky svému složení také dokáže uvolňovat do půdy organickou hmotu.

Vědci testují dvě varianty aplikace hnojiva. Hloubková aplikace spočívá v tom, že se pomocí vrtáku zapraví do půdy v hloubce 45 až 55 centimetrů ke vzrostlým keřům. Druhá varianta spočívá v aplikaci do půdy ve vzdálenosti deset až 15 centimetrů kolem pokusných keřů.

Výroba hnojiva je uhlíkově neutrální, protože vzniká v rámci vedlejšího výrobního programu bioplynové stanice, a jeho cena tak není ovlivňována růstem cen plynu dováženého ze zahraničí, upozornili vědci. Držitelem patentu je spolu s Petrem Hutlou z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a Martinem Stehlíkem z VÚRV firma Heesters, která hnojivo vyrábí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 11 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...