Hnojivo proti klimatické změně se testuje v Lednici. Má ochránit víno před suchem

Testování nového patentovaného druhu organického hnojiva, které má pomoci vinařům v boji se suchem, začalo v Lednici na Břeclavsku. Hnojivo nazvané Hydrokompost dokáže zadržovat vodu a vracet půdě vláhu až po dobu 100 dní. Vymysleli ho ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity (ÚVV MU).

První výsledky testů by měly být známy příští rok v létě. „Hlavním cílem testu je ověření snížení vysychání půdy a podpory vitality vinné révy na rulandských odrůdách včetně zvýšení organické hmoty v půdě. Současně jsme instalovali měřicí čidla na měření vlhkosti a teploty v půdě v průběhu roku,“ uvedl Martin Stehlík z VÚRV.

Klimatická adaptace v praxi

Testování nového hnojiva výzkumníci zahájili v Lednici. Upozornili na to, že vinaře na jižní Moravě sužuje sucho několik sezón po sobě. Testy prováděné na smrku na střední Moravě již podle nich prokázaly, že díky aplikaci nového druhu hnojiva přežilo první rok po výsadbě o čtyřicet procent více sazenic.

Hydrokompost je organické hnojivo s pomalu uvolňovaných dusíkem ve formě granulí. Jednou z jeho nejdůležitějších vlastností je podle vědců schopnost zadržovat vodu. Jeden kilogram dokáže absorbovat 7,6 litru vody, které pak postupně po 100 dní uvolňuje zpět ke kořenům rostlin. Díky svému složení také dokáže uvolňovat do půdy organickou hmotu.

Vědci testují dvě varianty aplikace hnojiva. Hloubková aplikace spočívá v tom, že se pomocí vrtáku zapraví do půdy v hloubce 45 až 55 centimetrů ke vzrostlým keřům. Druhá varianta spočívá v aplikaci do půdy ve vzdálenosti deset až 15 centimetrů kolem pokusných keřů.

Výroba hnojiva je uhlíkově neutrální, protože vzniká v rámci vedlejšího výrobního programu bioplynové stanice, a jeho cena tak není ovlivňována růstem cen plynu dováženého ze zahraničí, upozornili vědci. Držitelem patentu je spolu s Petrem Hutlou z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a Martinem Stehlíkem z VÚRV firma Heesters, která hnojivo vyrábí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 25 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...