Hnojivo proti klimatické změně se testuje v Lednici. Má ochránit víno před suchem

Testování nového patentovaného druhu organického hnojiva, které má pomoci vinařům v boji se suchem, začalo v Lednici na Břeclavsku. Hnojivo nazvané Hydrokompost dokáže zadržovat vodu a vracet půdě vláhu až po dobu 100 dní. Vymysleli ho ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity (ÚVV MU).

První výsledky testů by měly být známy příští rok v létě. „Hlavním cílem testu je ověření snížení vysychání půdy a podpory vitality vinné révy na rulandských odrůdách včetně zvýšení organické hmoty v půdě. Současně jsme instalovali měřicí čidla na měření vlhkosti a teploty v půdě v průběhu roku,“ uvedl Martin Stehlík z VÚRV.

Klimatická adaptace v praxi

Testování nového hnojiva výzkumníci zahájili v Lednici. Upozornili na to, že vinaře na jižní Moravě sužuje sucho několik sezón po sobě. Testy prováděné na smrku na střední Moravě již podle nich prokázaly, že díky aplikaci nového druhu hnojiva přežilo první rok po výsadbě o čtyřicet procent více sazenic.

Hydrokompost je organické hnojivo s pomalu uvolňovaných dusíkem ve formě granulí. Jednou z jeho nejdůležitějších vlastností je podle vědců schopnost zadržovat vodu. Jeden kilogram dokáže absorbovat 7,6 litru vody, které pak postupně po 100 dní uvolňuje zpět ke kořenům rostlin. Díky svému složení také dokáže uvolňovat do půdy organickou hmotu.

Vědci testují dvě varianty aplikace hnojiva. Hloubková aplikace spočívá v tom, že se pomocí vrtáku zapraví do půdy v hloubce 45 až 55 centimetrů ke vzrostlým keřům. Druhá varianta spočívá v aplikaci do půdy ve vzdálenosti deset až 15 centimetrů kolem pokusných keřů.

Výroba hnojiva je uhlíkově neutrální, protože vzniká v rámci vedlejšího výrobního programu bioplynové stanice, a jeho cena tak není ovlivňována růstem cen plynu dováženého ze zahraničí, upozornili vědci. Držitelem patentu je spolu s Petrem Hutlou z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a Martinem Stehlíkem z VÚRV firma Heesters, která hnojivo vyrábí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 4 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 6 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...