Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.
Tým vědců ze Stanfordovy univerzity zjistil, že přibližně ve třinácti letech začíná mozek dospívajících silněji reagovat na hlasy, které nepatří jejich matkám. V článku, který vyšel v odborném časopisu The Journal of Neuroscience, skupina popsala, že je to důležité pro proměnu dětí v dospělé.
Už v roce 2016 stejný tým vědců zkoumal, jak děti reagují na hlasy svých matek. Tehdy zjistili, že ratolesti dokážou nejen přesně rozpoznat hlas své matky, ale ten zároveň aktivuje i oblast mozku zodpovědnou za zpracovávání informací. Zjednodušeně řečeno to znamená, že slova matky jsou pro dětský mozek důležitější než slova kohokoliv jiného.
Teď vědci provedli podobné testy na mozcích dospívajících. V novém experimentu nejprve nahrávali matky, které říkaly nesmyslná slova. V druhé fázi potom tyto záznamy přehrávali jejich dospívajícím potomkům – spolu s dalšími náhodnými zvuky a hlasy neznámých lidí – a zároveň je sledovali pomocí funkční magnetické rezonance, která umí zvýraznit části mozku, které jsou zrovna aktivní.
Výsledky potvrzují zkušenosti rodičů
Zjistili, že dospívající stále přesně rozeznávali hlasy svých matek, na tom se nic v průběhu věku neměnilo. Ale když dosáhli určitého věku, zpravidla kolem 13 až 14 let, jejich mozek už na ně reagoval s menší intenzitou. A naopak silnější odezvu vyvolaly hlasy jiných lidí. Postupem času se tedy tato oblast mozku stávala méně specializovanou na matčin hlas.
Tato práce pomáhá potvrdit teorie, které naznačují, že lidský mozek se vyvíjí tak, aby reagoval na měnící se prostředí kolem něj. Jak dítě dospívá do puberty, musí se naučit, jak být společenštějším tvorem. Mozek v tomto procesu pomáhá tím, že věnuje méně pozornosti matce.
O to více se ale specializuje na to, aby byl vnímavý vůči přátelům, spolužákům a dalším sociálním kontaktům, které pro mladého člověka budou mít v budoucnu čím dál větší význam než rodiče.
Jako mozek mimozemšťana
Mozky dospívajících procházejí mnoha změnami. Teprve nedávno se vědci dokázali díky novým moderním technologiím podívat na to, jakým způsobem se mění jejich vnímání reality.
Jedna taková studie před několika lety například popsala, že teenageři neumí pracovat dobře s riziky – jejich mozek jim totiž neumožňuje v tomto období jejich života plně využívat centrum odměn a trestů. Podle hlavního autora této studie Williama Faulknera je to ale přirozené a evolučně logické, nedostatek je totiž pro dospívající výhodný. „Nemůžete se vydat na plavbu k novým horizontům, když nemáte odvahu odrazit se od břehu…,“ komentoval zjištění vědec.
V jiném výzkumu pomocí magnetické rezonance zase vědci zjistili, že náctiletí při dospívání stále méně vnímají i autoritativní a hlasité tóny.
