Globální emise oxidu uhličitého v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 procenta, respektive o 1,551 miliardy tun. Vliv na pokles měla koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států.
Vědci použili údaje založené na aktivitě v reálném čase. Analyzovali denní, týdenní a sezonní trendy emisí oxidu uhličitého před a po pandemii nemoci covid-19 a před ekonomickým poklesem, který pandemie způsobila.
Letos na jaře vlády po celém světě uzavřely ekonomiky, aby zabránily šíření covidu-19. To výrazně snížilo spotřebu energie pro průmyslovou výrobu a dopravu a mělo za následek pokles emisí skleníkových plynů. Také teplejší počasí na severní polokouli proti normálu znamenalo, že emise byly o něco nižší.
Rekordní jaro, neznámý podzim
Studie uvedla, že denní pokles emisí byl nejvýraznější v dubnu, kdy platila nejpřísnější omezení. Množství emisí se pak začalo zvyšovat koncem dubna a v květnu, kdy se v Číně a části Evropy obnovila ekonomická aktivita. Pokles emisí souvisejících s dopravou však přetrvával.
Uvedené snížení objemu emisí je největším poklesem za první pololetí a je i větší než roční pokles v době druhé světové války, i když průměrné emise jsou nyní mnohem vyšší než v té době, uvedla agentura Reuters.
Zmiňovaná studie se nevěnovala modelování budoucích scénářů, které by se mohly týkat podzimu nebo zimy. Vzhledem k rostoucímu počtu nemocných na severní polokouli a opatřením, která vlády přijímají, se dá ale očekávat, že doprava i průmysl budou omezeny i na konci roku a emise tedy budou nadále klesat.
