Na to, zda si člověk rád dopřeje šálek kávy, má vliv jeho genetický kód. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil American Journal of Clinical Nutrition. Konkrétně lidé s vysokým krevním tlakem podle ní mají tendenci se zmíněnému nápoji spíše vyhýbat.
Káva patří mezi nejrozšířenější nápoje na světě. Proto fascinuje také vědce – mnoho výzkumů se například zabývá jejím vlivem na lidské zdraví. Nyní první studie svého druhu zjišťovala, jestli na konzumaci kávy má vliv genetika.
Tým odborníků měl k dispozici data 390 435 lidí, která jim poskytla britská biobanka. V rámci studie pak porovnal jejich obvyklou spotřebu zmíněného nápoje s hodnotami krevního tlaku a srdeční frekvence.
Zjištěním bylo, že účastníci trpící vysokým tlakem, srdeční arytmií a anginou pectoris měli častěji tendenci se kávě zcela vyhnout, pít ji v omezené míře či ji nahradit bezkofeinovou alternativou.
Ochranný mechanismus
Podle hlavní autorky Eliny Hyppönenové z University of South Australia se jedná o pozitivní poznatek. Ukazuje se totiž, že genetika u člověka aktivně reguluje množství vypité kávy a chrání jej v tomto ohledu před nadměrnou konzumací.
„Lidé pijí kávu z nejrůznějších důvodů. Pro povzbuzení při únavě, protože jim chutná nebo kvůli tomu, že se jedná o součást jejich každodenní rutiny,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Hyppönenová.
„Dosud jsme ale nevěděli, že si lidé podvědomě sami regulují bezpečné hladiny kofeinu, a to na základě toho, jak vysoký je jejich krevní tlak. Pravděpodobně se jedná o důsledek ochranného genetického mechanismu,“ vysvětlila Hyppönenová.
To podle ní znamená, že lidé, kteří pijí hodně kávy, zřejmě zmíněnou látku geneticky snáší lépe. „Naopak ti, kteří danému nápoji neholdují, mají vyšší pravděpodobnost, že budou trpět vysokým krevním tlakem i zvýšenou citlivostí vůči nepříznivým účinkům kofeinu,“ dodala Hyppönenová, která proto radí, aby lidé v tomto ohledu poslouchali své tělo.
Právě vysoký tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. V Česku jím trpí asi čtyřicet procent obyvatel ve věku mezi 25 a 64 roky. Mnozí z nich navíc o své nemoci vůbec neví.
