Cílené genové úpravy plodin, podpora nízkoemisní energetiky a odolná společnost jsou hlavní témata, na které se chce Akademie věd ČR (AV) zaměřit při českém předsednictví v Radě Evropské unie. Na středečním zasedání Akademického sněmu v Praze to řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Premiér Petr Fiala (ODS) označil podporu vědy za jednu z klíčových priorit vlády. Zdůraznil potřebu finanční stability výzkumných institucí.
Půlroční české předsednictví Radě Evropské unie začne letos v červenci. Tematické okruhy, které AV pro toto období zvolila, vycházejí z programů Strategie 21, která zahrnuje výzkumy řešící aktuální problémy a společenské výzvy.
Volbu prioritních témat na akademickém sněmu ocenil předseda vlády Fiala. „Jako vědec jsem si jist, že posilování odolnosti společnosti je něco naprosto zásadního,“ poznamenal.
Podporu vědy označil za jednu z klíčových priorit vlády. Kabinet chce podle něj klást důraz na zlepšování institucionální podpory výzkumných institucí, tedy zajištění stabilního růstu peněz na rozvoj, a to i kvůli dopadům současného zdražování energií a vysoké inflaci.
Za další prioritu premiér označil podporu excelentního výzkumu. Zároveň podotkl, že Česko stojí před nutnou reformou doktorského studia, kvůli vysokému počtu doktorandů a doktorandek, kteří studium nedokončí.
Udržitelná energetika
K volbě prioritních témat pro české předsednictví Eva Zažímalová uvedla, že experti z akademie budou veřejně vysvětlovat potřebné souvislosti. Ambicí je podle ní propagovat cestu k nízkoemisní energetice s využitím obnovitelných i jaderných zdrojů energie. Zažímalová podotkla, že současná situace s dopady ruské agrese na Ukrajině ukázala, o jak aktuální téma jde.
„Jaderná energetika musí být jednou z priorit českého předsednictví z několika důvodů – jednak proto, že Česká republika je závislá na jaderné energetice,“ říká inženýr Jiří Plešek z Akademické rady. „I vzhledem ke studiím, které jsme dělali, je zřejmé, že pokud to myslíme vážně s ochranou klimatu, proti skleníkovým plynům, je zapotřebí, aby byla celosvětově jaderná energetika prosazována. A konečně je to i proto, že máme teď jedinečnou šanci, jak upravit některé legislativní nebo taxonomické záležitosti. Můžeme uplatnit svůj vliv,“ doplnil vědec.
Tento zdroj energie má podle něj řadu výhod, které se příliš nekomunikují. „Největší výhrou jaderné energetiky je, že za poměrně málo peněz dostáváme stabilní zdroj elektřiny. Provoz jaderných elektráren je velmi levný – největší jsou prvopočáteční investice, ale provoz sám je levný – my za to dostáváme stabilní zdroj elektřiny.“
Další výhodou je dle něj to, že uran, který se v jaderných elektrárnách využívá, je velmi kompaktní zdroj, kterým se může Česká republika dobře zásobit dopředu. „Navíc velkou výhrou je i to, že jaderná energetika nezanechává prakticky žádnou uhlíkovou stopu. Je to minimálně srovnatelné s takzvanými obnovitelnými zdroji,“ dodává Plešek.
Příprava na budoucí krize
Kapitola odolná společnost pak podle Zažímalové zahrnuje, kromě předchozích témat, i podporu bezpečných potravin, cirkulární ekonomiky, či boj proti dezinformacím ve společnosti.
Podle docenta Tomáše Kosteleckého z Akademické rady je potřeba studovat krize v minulosti, aby se společnost dokázala připravit na ty, které teprve přijdou. „Když je záplava, tak se studuje, kudy teče voda, a třeba se upraví nějaké vodohospodářské plány, ale důležité je i studovat, jak se chovali lidé, jak se chovaly složky záchranného integrovaného systému, kde byly problémy v komunikaci,“ vysvětluje vědec.
Podle něj je důležité nějakým způsobem informace přetavit a nastavit institucionální strukturu tak, aby byla co nejodolnější jako taková – a potom vzdělávat lidi, aby jak děti ve škole, ale i dospělí lidé, se dozvěděli informace, které jim mohou pomoci se chovat adekvátně v situaci, která je nestandardní.
Klíčová je v tom podle něj mediální gramotnost: „V podstatě by se lidé měli učit, myslím tím děti ve škole, i všichni ostatní v celoživotním vzdělávání, jakým způsobem odlišovat pravděpodobné věci od nepravděpodobných, jakým způsobem zjišťovat, kdo je zdrojem informací, jakým způsobem si některé důležité věci ověřit z více zdrojů, aby věděli, jestli se opravdu událost stala. Potom je mnohem složitější lidem podvrhnout nějaké informace, vytvářet fake news.“
Úprava genů může zachránit Evropu
Cílené genové úpravy plodin, které jsou další prioritou akademie, znamenají podle Zažímalové naději, že společnost nebude trpět hladem. Zmínila při tom hrozbu plynoucí z důsledku klimatických změn. Úprava genomu může mimo jiné urychlit potřebná šlechtění.
„Jsem přesvědčená o tom, že plodiny připravené cílenou metodou genového editování jsou naší nadějí, abychom měli dostatek potravin v budoucnosti, a to nezávisle na změně klimatu,“ doplnila Zažímalová s tím, že vědci AV ČR budou pokračovat v aktivním prosazování zavedení metody cílené genové editace do praxe evropského zemědělství.
„Potřebujeme jako populace na celém světě mít takové plodiny, které budou tolerantnější vůči například suchu nebo zasolení, a současně budou dávat větší produkci,“ popsala pro Českou televizi. Současné metody šlechtění podle ní v zásadě došly už na svoji hranu a tedy neumožňují získat větší množství plodin.
„Podle nás jsou jedinou cestou právě genetické modifikace, protože strašně zrychlují proces šlechtění a jsou především cílené a kontrolovatelné,“ dodala Zažímalová s tím, že tyto plodiny jsou i bezpečné: „Zatím nikdo neprokázal, že by konzumace potravin připravených z geneticky modifikovaných plodin jakýmkoli způsobem ohrožovala lidské zdraví.“
Genetické úpravy nabízejí mnoho postupů
V současné době je v platnosti rozhodnutí Evropského soudního dvora, které výzkum těchto plodin a úprav omezuje. Nerozlišuje totiž mezi tím, jakým způsobem se do genetického kódu rostliny vstupuje a co a jak se v ní upravuje – podle Zažímalové navzdory vědeckému poznání a logice.
Týká se to podle ní například metody takzvaných genetických nůžek CRISPR: „To rozhodnutí Evropského soudního dvora je klade na stejnou úroveň jako geneticky modifikované rostliny nebo jakékoli plodiny, které jsou připraveny naprosto nespecificky a necílenými metodami. Například metoda ozařování gama zářením, nebo podobnými metodami.“
Rozdíl je podle ní obrovský v tom, že „u jasných přesných moderních metod genomového editování je metoda velmi cílená, a navíc současnými metodami molekulární genetiky i kontrolovatelná, což naprosto neplatí pro předchozí metody.“
Snahou Akademie věd je tedy tuto situaci změnit: „Snažíme se o to a naším cílem je, aby odrůdy, které byly připravené genomovou editací, to znamená metodou CRISPR, byly vyňaty z těch velmi přísných pravidel, nebo aby na ně byla uplatňována pravidla mírnější než na odrůdy, které byly připraveny metodami, které nejsou cílené a specifické,“ vysvětluje Zažímalová.
Genetická editace potěší i ekology
Podle Davida Honyse z Ústava experimentální botaniky AV ČR je jednou z hlavních výhod genové editace rostlin to, že jsme schopni měnit některé vybrané vlastnosti plodin, aniž bychom ovlivnili jiné vlastnosti. Tedy že například získání rezistence vůči nějaké chorobě nemá vliv na produkci rostliny nebo na kvalitu produkce.
Vědec se neobává ani toho, že by se jednalo o nepřirozené zásahy do přírody. „Současné zemědělské nebo kulturní ekosystémy jsou ledacos, ale rozhodně to nejsou ekosystémy přírodní nebo přirozené. To jsou ekosystémy naprosto umělé a neudržitelné, nestabilní, poněvadž bez obrovského vnosu chemikálií by prostě nefungovaly,“ vysvětluje Honys. „Genově editované plodiny nejsou nepřáteli ekologických zemědělců, naopak jsou s nimi na jedné lodi, poněvadž oběma jde o to snížit vliv chemikálií na krajinu.“
Moderní metody genetického editování podle něj navíc do rostlin nevnášejí žádné genetické informace „zvenku“, jen vědcům pomáhají urychlit něco, co by přírodě trvalo zbytečně dlouho. „S geneticky editovanými rostlinami, zejména těmi, kde nedochází ke vnášení cizí genetické informace, by nemělo být zacházeno jako s geneticky modifikovanými plodinami. Protože na konci je linie, která neobsahuje žádnou cizorodou genetickou informaci, pouze stav, kterého by bylo možné dosáhnout i přirozenou cestou. Tu jsem jen velmi zrychlili,“ popisuje vědec.
