Favipiravir míří do Česka. Zázračný lék, který zachrání umírající, to ale není

Japonský lék Favipiravir je na cestě do Česka, bude tu testován proti nemoci COVID-19. Na Twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden řekl, že Česko je mezi 20 zeměmi, do kterých Japonsko lék dodá. Lék je podle něj slibný pro středně závažné případy onemocnění, které vyvolává nový typ koronaviru. O možnosti dodávky léku s Japonci podle svých slov na konci března jednal předseda SPD Tomio Okamura.

Lék Favipiravir známý i pod názvem Avigan vyrábí japonská společnost Toyama Chemical spadající pod koncern Fujifilm Holdings. Společnost jeho vlastní klinické testování spustila koncem března, takže zatím není jednoznačně prokázané, že lék nový koronavirus opravdu umí porazit. Existuje ale řada náznaků, že účinek má, zejména u lehčích případů.

Tento lék vznikl původně proti jinému viru, a to chřipkovému. Japonci ho vyvinuli nikoliv proti klasické sezonní chřipce, ale proti novým nebezpečným kmenům této nemoci, které nedokázal porazit ani lék Tamiflu od společnosti Gilead. Právě podle ptačí chřipky dostal preparát jméno – Avigan se jmenuje podle ptačí chřipky neboli Avian Flu.

V Japonsku byl pro lékařské účely schválený už roku 2014, díky tomu se o jeho účinnosti i vedlejších účincích ví relativně hodně. Jeho příběh je ale mnohem starší, vývoj totiž začal už na konci dvacátého století.

Jak funguje

Tento lék je vlastně jednoduchá organická molekula odvozená od pyrazinu. Látky, které jsou od pyrazinu odvozené, se používaly v medicíně už dříve, a to proti bakteriální tuberkulóze.

Samotný Favipiravir funguje tak, že brání virům v replikaci – díky tomu není virus schopný se v těle člověka rozmnožovat. Některé práce ukazují, že přípravek způsobuje u viru změny, díky nimž se stává neplodným.

Japonský experimentální lék favipiravir
Zdroj: ČTK/Jiji Press Photo/HO

Díky tomuto značně univerzálnímu působení se Favipiravir využívá proti řadě viry způsobovaných chorob. Je to tedy takzvané širokospektrální antivirotikum. Bylo například testováno i při léčbě eboly při epidemii této nemoci v západní Africe v roce 2014; tehdy s nepříliš průkaznými výsledky. Nejlépe lék účinkoval u slabších případů, u těch nejtěžších naopak nebyly účinky příliš znatelné.

Favipiravir versus koronavir

Účinnost léčiva proti COVID-19 jako první zaznamenali už v únoru výzkumníci v jihočínském Šen-čenu a na univerzitě ve středočínském městě Wu-chan, odkud se koronavirus na konci loňského roku začal šířit. Lék podle nich zabírá hlavně u pacientů, kteří mají mírnější projevy nemoci.

Použili ho tam asi na třech stovkách pacientů, průměrná doba léčby se u nich z jedenácti dnů snížila na čtyři. Rentgenové snímky plic nemocných ukázaly zlepšení u 91 procent pacientů.

Také lékaři v Japonsku už od března využívají Favipiravir v rámci klinické studie pro léčbu COVID-19. Podávají ho podobně jako v Číně pacientům s lehkými až středními příznaky – cílem je zabránit množení viru v těle. Japonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že přípravek příliš dobře nefunguje u pacientů těžkými příznaky nemoci. „Dali jsme ho asi 70 nebo 80 lidem, ale zdá se, že nefunguje tak efektivně v případech, kdy už se virus v těle rozšířil,“ uvedly japonské úřady.

Favipiravir se tedy podle současných důkazů nestane lékem, který by zachraňoval životy – spíše umožní dříve uvolnit lůžka.

Státní ústav pro kontolu léčiv (SÚKL) upozornil, že stejně jako u ostatních potenciálních léků na nemoc šířenou novým typem koronaviru je tento přípravek experimentální a teprve se hodnotí jeho bezpečnost a účinnost, nelze tak předpokládat, že nějaký z testovaných léků bude ihned ve větším množství distribuovaný populaci.

„Jsou obvykle určeny k léčbě jiných onemocnění, a proto jakékoliv použití v neindikovaných situacích musí být velmi pečlivě zvažováno,“ uvedla mluvčí SÚKL Barbora Peterová. Klinických hodnocení, tedy finálních procesů testování možných léků na COVID-19, firmy zahájily přes pět set. Podle přehledu zveřejněného SÚKL se testují také léky, které se jindy používají proti malárii, HIV nebo ebole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 11 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...