Emise z lesních požárů byly letos na severní polokouli rekordní, ukázaly družice

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vědci varují, stav planety se zhoršuje
Zdroj: ČT24

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Copernicus zprávu vydává v souvislosti s koncem letošní sezony lesních požárů, která obvykle trvá od května do října. Lesní porost ve většině kanadských provincií letos hoří rekordním tempem, celkově do ovzduší letos podle předpovědí vědců vypustí 410 megatun uhlíkových emisí, což je podle databáze Copernicus „s velkým odstupem“ nejvyšší naměřená hodnota pro Kanadu.

Předchozí rekord padl v roce 2014, kdy kanadské požáry vypustily 138 megatun uhlíku.

„Lesní požáry se v boreálních (severských) oblastech vyskytují každé léto a jejich umístění, intenzita a délka trvání se liší v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. (…) Schopnost je monitorovat je zásadní pro pochopení rozsahu a možných dopadů na kvalitu ovzduší,“ uvedl vědecký pracovník projektu Mark Parrington.

Požáry v Americe se projevily v Evropě

Z předpovědí a analýz projektu Copernicus založených na satelitním pozorování Země vyplynulo, že některé z kouřových oblaků produkovaných severoamerickými požáry se dostaly také do Evropy, která zažila a stále zažívá i vlastní významné požáry. Výzkumníci poukazují především na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě.

„Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise z lesních požárů pod dvacetiletým průměrem, byly emise uhlíku z lesních požárů v období od června do srpna pro Arktidu třetí nejvyšší v historii,“ podotýká zpráva.

Sezona požárů byla letos výrazná také v okolí Středozemního moře – na severu a ve střední části Řecka, na Pyrenejském poloostrově nebo na kanárském ostrově Tenerife.

Copernicus je projektem pro dálkové pozorování země, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Kromě analýzy klimatu a životního prostředí na pevnině i v moři má za cíl poskytovat data pro bezpečnostní účely a při nouzových situacích. Jeho data jsou s výjimkou bezpečnostních dat volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 22 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...