Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.
Copernicus zprávu vydává v souvislosti s koncem letošní sezony lesních požárů, která obvykle trvá od května do října. Lesní porost ve většině kanadských provincií letos hoří rekordním tempem, celkově do ovzduší letos podle předpovědí vědců vypustí 410 megatun uhlíkových emisí, což je podle databáze Copernicus „s velkým odstupem“ nejvyšší naměřená hodnota pro Kanadu.
Předchozí rekord padl v roce 2014, kdy kanadské požáry vypustily 138 megatun uhlíku.
„Lesní požáry se v boreálních (severských) oblastech vyskytují každé léto a jejich umístění, intenzita a délka trvání se liší v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. (…) Schopnost je monitorovat je zásadní pro pochopení rozsahu a možných dopadů na kvalitu ovzduší,“ uvedl vědecký pracovník projektu Mark Parrington.
Požáry v Americe se projevily v Evropě
Z předpovědí a analýz projektu Copernicus založených na satelitním pozorování Země vyplynulo, že některé z kouřových oblaků produkovaných severoamerickými požáry se dostaly také do Evropy, která zažila a stále zažívá i vlastní významné požáry. Výzkumníci poukazují především na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě.
„Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise z lesních požárů pod dvacetiletým průměrem, byly emise uhlíku z lesních požárů v období od června do srpna pro Arktidu třetí nejvyšší v historii,“ podotýká zpráva.
Sezona požárů byla letos výrazná také v okolí Středozemního moře – na severu a ve střední části Řecka, na Pyrenejském poloostrově nebo na kanárském ostrově Tenerife.
Copernicus je projektem pro dálkové pozorování země, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Kromě analýzy klimatu a životního prostředí na pevnině i v moři má za cíl poskytovat data pro bezpečnostní účely a při nouzových situacích. Jeho data jsou s výjimkou bezpečnostních dat volně dostupná.
