Emise z lesních požárů byly letos na severní polokouli rekordní, ukázaly družice

3 minuty
Horizont ČT24: Vědci varují, stav planety se zhoršuje
Zdroj: ČT24

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Copernicus zprávu vydává v souvislosti s koncem letošní sezony lesních požárů, která obvykle trvá od května do října. Lesní porost ve většině kanadských provincií letos hoří rekordním tempem, celkově do ovzduší letos podle předpovědí vědců vypustí 410 megatun uhlíkových emisí, což je podle databáze Copernicus „s velkým odstupem“ nejvyšší naměřená hodnota pro Kanadu.

Předchozí rekord padl v roce 2014, kdy kanadské požáry vypustily 138 megatun uhlíku.

„Lesní požáry se v boreálních (severských) oblastech vyskytují každé léto a jejich umístění, intenzita a délka trvání se liší v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. (…) Schopnost je monitorovat je zásadní pro pochopení rozsahu a možných dopadů na kvalitu ovzduší,“ uvedl vědecký pracovník projektu Mark Parrington.

Požáry v Americe se projevily v Evropě

Z předpovědí a analýz projektu Copernicus založených na satelitním pozorování Země vyplynulo, že některé z kouřových oblaků produkovaných severoamerickými požáry se dostaly také do Evropy, která zažila a stále zažívá i vlastní významné požáry. Výzkumníci poukazují především na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě.

„Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise z lesních požárů pod dvacetiletým průměrem, byly emise uhlíku z lesních požárů v období od června do srpna pro Arktidu třetí nejvyšší v historii,“ podotýká zpráva.

Sezona požárů byla letos výrazná také v okolí Středozemního moře – na severu a ve střední části Řecka, na Pyrenejském poloostrově nebo na kanárském ostrově Tenerife.

Copernicus je projektem pro dálkové pozorování země, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Kromě analýzy klimatu a životního prostředí na pevnině i v moři má za cíl poskytovat data pro bezpečnostní účely a při nouzových situacích. Jeho data jsou s výjimkou bezpečnostních dat volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...