Emise z lesních požárů byly letos na severní polokouli rekordní, ukázaly družice

Nahrávám video

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Copernicus zprávu vydává v souvislosti s koncem letošní sezony lesních požárů, která obvykle trvá od května do října. Lesní porost ve většině kanadských provincií letos hoří rekordním tempem, celkově do ovzduší letos podle předpovědí vědců vypustí 410 megatun uhlíkových emisí, což je podle databáze Copernicus „s velkým odstupem“ nejvyšší naměřená hodnota pro Kanadu.

Předchozí rekord padl v roce 2014, kdy kanadské požáry vypustily 138 megatun uhlíku.

„Lesní požáry se v boreálních (severských) oblastech vyskytují každé léto a jejich umístění, intenzita a délka trvání se liší v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. (…) Schopnost je monitorovat je zásadní pro pochopení rozsahu a možných dopadů na kvalitu ovzduší,“ uvedl vědecký pracovník projektu Mark Parrington.

Požáry v Americe se projevily v Evropě

Z předpovědí a analýz projektu Copernicus založených na satelitním pozorování Země vyplynulo, že některé z kouřových oblaků produkovaných severoamerickými požáry se dostaly také do Evropy, která zažila a stále zažívá i vlastní významné požáry. Výzkumníci poukazují především na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě.

„Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise z lesních požárů pod dvacetiletým průměrem, byly emise uhlíku z lesních požárů v období od června do srpna pro Arktidu třetí nejvyšší v historii,“ podotýká zpráva.

Sezona požárů byla letos výrazná také v okolí Středozemního moře – na severu a ve střední části Řecka, na Pyrenejském poloostrově nebo na kanárském ostrově Tenerife.

Copernicus je projektem pro dálkové pozorování země, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Kromě analýzy klimatu a životního prostředí na pevnině i v moři má za cíl poskytovat data pro bezpečnostní účely a při nouzových situacích. Jeho data jsou s výjimkou bezpečnostních dat volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...