Emise oxidu dusičitého v Číně klesly až o 40 procent, ukázaly snímky evropských družic

Přísná opatření, která v uplynulých měsících zavedla v boji s novým typem koronaviru Čína, vedla k čistějšímu ovzduší. Vyplývá to ze satelitních snímků Evropské kosmické agentury (ESA). Emise oxidu dusičitého, který produkují auta, továrny a elektrárny, klesly až o 40 procent, informovala agentura Reuters.

Pandemie dosud Čínu co do počtu nakažených zasáhla nejhůře, infikovalo se téměř 81 tisíc lidí. Tamní úřady kvůli kritické situaci začaly na konci ledna přijímat nejrůznější omezení, včetně pozastavení výroby a omezení dopravy. Údaje o emisích plynu nad Čínou, zaznamenávané od 20. prosince do 16. března, dokládají, že právě na přelomu ledna a února se množství plynu poprvé dramaticky snížilo.

„Nyní nad čínskými městy vidíme zhruba 40procentní snížení (oxidu dusičitého), nicméně se jedná pouze o hrubé odhady, protože na jeho množství má také vliv počasí,“ upřesnil Claus Zehner z programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí.

Emise v Číně na přelomu ledna a února poklesnou každoročně, připomíná agentura Reuters. Děje se tak kvůli oslavám čínského Nového roku, ze snímků ESA lze však vidět, že čistší ovzduší vydrželo až do začátku března. Podle kosmické agentury v některých částech Číny za letošní únor v porovnání s posledními třemi lety také poklesl počet prachových částic v ovzduší.

Jako v Itálii

Podobný vývoj emisí potvrdily družice i nad Itálií. Satelitní pozorování zaznamenalo v uplynulých týdnech náhlé snížení lidské aktivity v severní Itálii. Oblast, která běžně vykazuje husté povrchové znečištění oxidem dusičitým (NO2), projevuje postupný trend snižování koncentrace NO2 asi o deset procent týdně během posledního zhruba měsíce, uvedli experti z programu Copernicus, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).

Příkladem města, kde se ovzduší výrazně zlepšilo, je podle programu Copernicus Milán. „Zatímco během prvních pěti týdnů roku žádný jasný trend patrný není, od šestého týdne dále pozorujeme trend mírného poklesu. Průměrné koncentrace NO2 se v lednu pohybovaly kolem hodnoty 65 mikrogramů na metr krychlový, v únoru již poklesly na 45 mikrogramů a v první polovině března dosahovaly hodnoty přibližně 35 mikrogramů,“ píší vědci.

„Podobné klesající trendy se vyskytují i v dalších městech v severní Itálii, jako je Turín nebo Bergamo,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...