Letadla se snaží být ekologičtější. Třetí motor srazí podle expertů emise o desetinu

Nahrávám video

Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů. Trend by mohla změnit novinka – třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy. První letadlo s novou vychytávkou se možná dostane do vzduchu po roce 2030.

Odborníci testují nový konstrukční model ve větrném tunelu. „Návrh vypadá tak, že letadlo by mělo mít tři motory místo dvou. Jeden vzadu a dva u křídel. Ty budou poskytovat elektrickou energii, která je nutná pro pohon elektromotoru a rotoru,“ vysvětluje docent z Technické univerzity Delft Arwind Gangoli Rao.

Hlavní vylepšení spočívá v proudění podél trupu letadla. Rotor na zádi by měl vzduch akcelerovat, čímž se zvýší tah motoru. „Vzduch, který proudí podél trupu, je nasměrován vzhůru a díky dodané energii umožňuje dosáhnout požadované síly tahu i při nižší vstupní energii, čímž se zvyšuje účinnost,“ uvedl koordinátor projektu Centreline Arne Seitz.

Nový motor
Zdroj: ČT24

Aerodynamické vlastnosti letadel přímo ovlivňují i spotřebu paliva. Třetí motor by tak mohl snížit emise skleníkových plynů – především oxidu uhličitého. Konstruktéři z Cambridgeské univerzity se nyní musí vypořádat s vývojem rotoru, jehož lopatky musí vydržet ohromný tlak.

„Vzduch proudí do motoru nerovnoměrně a má různou rychlost. Motor má pak sklon se zastavit. Musíme proto zlepšit konstrukci našich lopatek, abychom selhání zabránili,“ podotkl výzkumný pracovník Alejandro Castillo Pardo.

Projekt Centreline
Zdroj: ČT24

Elektromotory prioritou

Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 procent současné spotřeby paliva, tedy i emise skleníkových plynů, které se v letectví od devadesátých let jen v Evropě více než zdvojnásobily.

„Je to trend, který je téměř všude ve světě, to znamená v Evropě, ve Spojených státech. NASA na tom pracuje, ale i jiné velké firmy, které by do budoucna měly nahradit, nebo alespoň zčásti nahradit pohon letadel turbínovými motory ventilátorovým pohonem s elektrickými motory,“ podotkl vedoucí Ústavu letecké dopravy při ČVUT Daniel Hanus.

Jiné varianty podle Hanuse prakticky neexistují. „Pohon letadla je založen na tom, že vzduch z atmosféry se urychlí ve ventilátoru na trochu větší rychlost, než je rychlost letu. Ventilátor buď pohání turbínový motor, anebo do budoucna by to mohl být elektromotor, který má mnohem větší účinnost, zhruba dvojnásobnou,“ poznamenal Hanus.

Pokud jde o aerodynamiku, ta se stále zlepšuje, říká expert. „Existuje nová koncepce letadla, které se česky říká létající křídlo, což je letadlo, které má jedno velké křídlo, což vede k mnohem lepší aerodynamice. Další možností je použití lehkých materiálů, to jsou kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken, které sníží hmotnost letadla třeba na polovinu i méně. A hmotnost letadla a spotřeba paliva spolu úzce souvisejí,“ uzavírá Hanus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...