Elektromobily přispívají k čistšímu vzduchu a zdraví obyvatel, ukázal kalifornský výzkum

Čím více elektromobilů, tím méně zdravotních problémů s astmatem. To prokázala rozsáhlá studie, která sledovala, jak se v Kalifornii mění ovzduší v souvislosti s opouštěním automobilů na fosilní paliva.

Přechod na elektromobilitu se považuje za jednu z klíčových částí boje proti klimatickým změnám. Současně by ale rozšíření elektromobilů mohlo pomoci také s čistším vzduchem. O tomto aspektu se ale tolik nemluví, protože k němu zatím chyběla data.

Tým výzkumníků z Keck School of Medicine na Univerzitě Jižní Kalifornie začal dokumentovat skutečný dopad zavádění elektromobilů na znečištění. Jde vůbec o první studii, která využívá reálná data o elektromobilech, znečištění ovzduší a zdraví. S využitím veřejně dostupných souborů dat výzkumníci analyzovali „přirozený experiment“, který se odehrál v Kalifornii, kde obyvatelé státu velmi rychle přešli na elektromobily. Výsledky vyšly v časopise Science of the Total Environment.

Tým porovnával údaje o celkovém počtu registrací elektromobilů, míře znečištění ovzduší a návštěvách pohotovostí souvisejících s astmatem v celém státě v letech 2013 až 2019. Ukázalo se, že vždy současně s tím, jak v konkrétních oblastech rostl počet aut s elektrickým pohonem, klesala úroveň znečištění ovzduší a současně i počet návštěv pohotovosti kvůli výše uvedeným zdravotním problémům.

„Když přemýšlíme o opatřeních souvisejících se změnou klimatu, často je to na globální úrovni, ale myšlenka, že změny prováděné na místní úrovni mohou zlepšit zdraví vaší vlastní komunity, by mohla být hodně silné poselství jak pro veřejnost, tak pro politiky,“ poznamenala Erika Garciová, která studii vedla.

Výzkumníci také zjistili, že celkový počet elektromobilů se v průběhu času zvyšoval především v bohatších oblastech státu. To podle autorů studie ukazuje, jak nespravedlivé jsou dopady klimatických změn i opatření proti nim, protože důsledky jsou horší pro ty chudé.

„O dopadech klimatických změn na zdraví je obtížné mluvit, protože mohou působit velmi děsivě,“ uvedla Sandrah Eckelová, která na studii také pracovala. „Jsme nadšeni, že se diskuze přesouvá ke zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se jim. Výsledky našeho výzkumu naznačují, že přechod na elektromobilitu je klíčovou součástí tohoto procesu.“

Přínosy pro zdraví i klima

Tento výzkum byl nesmírně složitý, protože se týká značně mezioborového tématu. V rámci studia účinků zavádění elektromobilů tým analyzoval a porovnával čtyři různé soubory dat. Nejprve vědci získali od státu Kalifornie údaje o elektromobilech. Mezi ně pro zjednodušení řadili jak ty na baterie, tak i plug-in hybridy a vozidla s vodíkovými palivovými články. 

Získali také údaje z míst monitorování ovzduší americké Agentury pro ochranu životního prostředí o hladinách oxidu dusičitého, látky znečišťující ovzduší v souvislosti s dopravou, a o návštěvách pohotovostí v souvislosti s astmatem až na úrovni poštovních směrovacích čísel.

Astma je jedním ze zdravotních problémů dlouhodobě spojovaných se znečišťujícími látkami v ovzduší, jako je oxid dusičitý, které mohou způsobovat a zhoršovat i další onemocnění dýchacích cest a také prohlubovat problémy se srdcem, mozkem a dalšími orgánovými systémy.

Nakonec výzkumníci vypočítali podíl dospělých s bakalářským titulem v jednotlivých oblastech podle směrovacího čísla. Úroveň dosaženého vzdělání se v USA často používá jako ukazatel socioekonomického statusu čtvrti.

Na úrovni poštovních směrovacích čísel došlo na každých dalších dvacet elektromobilů na tisíc obyvatel k 3,2procentnímu poklesu počtu pohotovostních návštěv souvisejících s astmatem a k malému snížení hladiny oxidu dusičitého. Pokud v oblasti žilo jen málo vzdělaných lidí (pod sedmnáct procent), pak rostl počet elektromobilů jen o 0,70 na tisíc osob za rok. V oblastech, kde bylo vzdělaných kolem padesáti procent, ale nárůst činil 3,6.

Dřívější výzkumy ukázaly, že komunity s nedostatečnými službami, jako jsou čtvrti s nižšími příjmy, čelí zpravidla horšímu znečištění a souvisejícím dýchacím problémům než bohatší oblasti. Pokud elektromobily nahradí v těchto čtvrtích vozy na benzinový pohon, mohla by z toho mít daná místa značný prospěch.

„Pokud další výzkum potvrdí naše zjištění, chceme se ujistit, že ty komunity, které jsou nadměrně zatíženy znečištěním ovzduší způsobeným dopravou, budou mít z tohoto úsilí o zmírnění dopadů na klima skutečný prospěch,“ řekla Garciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...