Svět má zatím dost potravin na to, aby se nasytila většina hladových – problém je hlavně v tom, že někde je jídla méně, a jinde víc. Jenže v blízké budoucnosti může být situace výrazně horší. Příčinou je podle nové zprávy meteorologický jev El Niño.
El Niño může přinést hlad. Modely ukazují, kde situaci zhorší, a kde naopak pomůže
El Niño přinese do některých částí světa příliš mnoho deště, jinde kvůli němu bude zase vody nedostatek. To velmi pravděpodobně ovlivní celosvětové výnosy plodin a může způsobit, že v roce 2024 bude potravinovou pomoc potřebovat 105 až 110 milionů lidí, uvádí zpráva vědců sdružených v síti systémů Včasného varování před hladomory (FEWS NET).
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Vědci z FEWS spolupracovali s výzkumníky z NASA, Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a několika amerických univerzit. Analyzovali historické údaje o výnosu plodin a klimatu z let 1961 až 2020, přičemž je nejvíc zajímalo, jak fenomén El Niño ovlivňoval výrobu potravin po celém světě a také to, jak moc se tento jev mění v souvislosti se změnou klimatu. Zejména se zaměřili na změny, ke kterým došlo během let El Niño v minulosti. Předpokládali, že globální oteplování a z něj vyplývající změny srážek ovlivní výnosy hlavních zemědělských plodin – hlavně „velkou čtyřku“, tedy rýži, sóju, kukuřici a pšenici.
Výsledky modelů pak vědci spojili do mapy, ve které vyznačili oblasti, jimž z hlediska zemědělství El Niño pomůže, a ty, kde uškodí; tmavě a středně fialová barva znamená pozitivní dopady, zatímco žlutá až červená negativní dopady na produkci potravin:
Vliv El Niña na produkci potravin
Ukazuje také, jak velkou rozlohu využívané zemědělské půdy tento jev nějak ovlivňuje. „Odhaduje se, že El Niño má vliv na výnosy plodin na nejméně čtvrtině světové obdělávané půdy,“ popsal pro NASA Weston Anderson, který se na studii podílel.
Evropa může podle analýzy ze situace vyjít silnější, očekává se pozitivní dopad na Balkáně a v Itálii, kde by nemusela chybět voda. Naopak negativní dopady se nejvíc projeví ve východní Asii, části Afriky a také v části Jižní Ameriky.
Cena chleba se odvíjí od počasí
Na začátku tohoto roku americký úřad NOAA oznámil, že je zapotřebí dát pozor na výjimečně silnou podobu letošního El Niña. Na začátku července Světová meteorologická organizace potvrdila, že se tato předpověď naplnila. Intenzita pozorovaných podmínek v tomto roce byla určitým důvodem k obavám. „Očekává se, že síla tohoto El Niña bude srovnatelná s šesti nejsilnějšími událostmi v historických záznamech,“ uvedli meteorologové. „Je ale relativně méně silný než dvě nejsilnější události z let 1997/98, které přinesly historické sucho a záplavy ve východní Africe.“
El Niño se projevuje vyššími teplotami povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu, který v mnoha složitých procesech ovlivňuje počasí v řadě částí planety, včetně množství srážek.
Během měsíců, kdy se El Niño tvoří, je v některých částech jižních USA a na Africkém rohu větší pravděpodobnost, že bude pršet více než obvykle. V některých částech Austrálie, Latinské Ameriky a jižní Afriky se ale naopak očekává méně srážek, než je obvyklé.
První dopady jsou už patrné
Během brífinku o potravinové bezpečnosti letos v červenci zvláštní vyslanec USA pro globální potravinovou bezpečnost Cary Fowler uvedl, že už údaje za léto ukazují dopady El Niña na potravinovou bezpečnost. „U pobřeží Peru už pozorujeme pokles rybolovu,“ řekl. „Zrovna nedávno Peru oznámilo, že tam na první sezonu pozastavuje výlov sardelí. Naposledy něco takového udělali v předchozím období, kdy převládalo El Niño, tedy v letech 2014–15.“
Autoři studie doporučují, aby vědci a vlády společně využili data z předchozí silných period El Niña. Věda má navíc dnes už nové nástroje, pomocí nichž může lépe předpovídat další vývoj – jedním z nich je například satelit Aeolus, který provozuje evropská síť Copernicus. Tato družice sleduje síly větrů a může tak jako první přinést včas varování před zhoršením nebo prodloužením El Niña.
Všechna tato data by se podle autorů měla využít pro podporu států, které jsou vůči této změně nejvíc zranitelné. Hloubka analýz bohužel neumožňuje říct, jak moc vážná tato krize bude a hlavně, jak se bude vyvíjet. Doporučují ale připravit se raději na horší scénáře – tedy na situaci, kdy bude nedostatek potravin na víc místech planety.