Důvěra v očkování v Evropě klesá. Česká republika patří k průměru

Celosvětově nejnižší důvěru v bezpečnost očkování mají obyvatelé Evropy, kde jsou o ní přesvědčeny necelé dvě třetiny lidí. Nejvíce naproti tomu věří vakcinaci lidé v částech Asie a Afriky. Vyplývá to z nově zveřejněné studie fondu Welcome Trust, podle něhož věří ve 140 sledovaných zemích v bezpečnost očkování průměrně 79 procent lidí.

Rostoucí neochotu nechat očkovat děti přitom letos označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za jedno z deseti největších zdravotních rizik současnosti.

Průzkum, který se uskutečnil v loňském roce ve spolupráci s americkým Gallupovým ústavem, ukázal zásadní rozdíly mezi ekonomicky vyspělými západními zeměmi a rozvíjejícími se oblastmi. Zatímco nejvíce jsou lidé o nezávadnosti očkování přesvědčeni v jižní Asii a východní Africe, na opačném konci žebříčku stojí země Evropy a Severní Ameriky.

Česko je v průměru

Státem s největší nedůvěrou vůči vakcínám je Francie. Očkování nepovažuje za bezpečné každý třetí Francouz. Společně s Francií patří do první světové desítky další čtyři evropské země – Švýcarsko, Rakousko, Belgie a Island, v nichž nedůvěřuje očkování více než pětina lidí.

Česko patří v rámci Evropy k průměru, když zde dalo nedůvěru najevo šest procent obyvatel; očkování naopak důvěřuje 64 procent Čechů.

Lidé skeptičtí vůči vakcínám mnohdy tvrdí, že mají obavy z negativních dopadů na zdraví či vývoj dětí. Argumenty, které proti očkování používají, ale odborné studie vyvrátily.

„Váhavost v otázce očkování může přinejmenším v některých místech reálně zpomalit skutečný pokrok, který svět učinil v kontrole očkovatelných nemocí,“ uvedla podle stanice BBC expertka WHO na vakcinaci Ann Lindstrandová.

Spalničky jako případová studie

Příkladem jsou podle výzkumníků spalničky. Průzkum ukázal, že existuje souvislost mezi nízkou proočkovaností populace a nárůstem počtu případů této potenciálně smrtelné choroby, který v poslední době trápí některé země. Mezi státy s největším nárůstem případů patří země jako Madagaskar, Filipíny či Venezuela, kde je omezená dostupnost očkování, ale i státy jako Ukrajina či Francie, kde mají lidé ve vakcinaci nízkou důvěru.

Očkování obecně v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...