Společensko-hospodářské dopady klimatické změny se zrychlují a koncentrace skleníkových plynů v atmosféře jsou rekordní, čímž posouvají globální teploty na ještě nebezpečnější úroveň. To jsou klíčové body nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která vyšla na konci března.
Zpráva WMO o stavu klimatu vyšla už po pětadvacáté. Zdůrazňuje rekordní zvyšování hladiny moří a výjimečně vysoké teploty pevniny i oceánů v minulých čtyřech letech. Tyto trendy trvají od začátku století a experti očekávají, že budou pokračovat i v budoucnosti.
Součástí zprávy je i interaktivní mapa zobrazující největší hrozby.
Podle generálního ředitele WMO Petteriho Taalase dosáhla klimatologie takové kvality, že poskytuje spolehlivé důkazy o zvyšování globálních teplot a s tím spojených jevů, jako jsou zvyšující se hladiny oceánů, ubývání ledovců a extrémní vlny horka.
Všechny klíčové indikátory klimatické změny jsou podle WMO čím dál zřetelnější. Když byla tato zpráva před čtvrtstoletím vydána poprvé, byla úroveň oxidu uhličitého 357 částic na milion. Roku 2017 se dostala na úroveň 405,5 a letos i další rok prognózy očekávají, že tyto koncentrace ještě porostou.
Nová zpráva, stejně jako v minulých letech, vychází ze zpráv národních meteorologických a hydrologických služeb, od nadnárodních organizací i orgánů OSN. Detailně popisuje rizika vyplývající z klimatické změny a její dopady na lidské zdraví i společnost v loňském roce.
Současně konstatuje, že extrémní počasí pokračuje i letos, naposledy cyklona Idai, která zpustošila Mosambik, Zimbabwe a Malawi. „Může se ukázat, že šlo o vůbec nejničivější neštěstí způsobené počasím na jižní polokouli,“ upozornil Taalas.
Začátek roku také přinesl rekordní denní teploty v Evropě, neobvyklou zimu v Severní Americe a extrémní vlny horka v Austrálii. Objem ledu v Arktidě i Antarktidě je výrazně pod průměrem. Meteorologický model WMO předpovídá, že i další dva měsíce letošního roku přinesou nadprůměrné teploty.
Je možné omezit oteplování, ale reakce musí být rozsáhlá a okamžitá
Oficiálně bude tato zpráva přednesena na tiskové konferenci v New Yorku. „Data zveřejněná v této zprávě jsou příčinou k velkým obavám. Poslední čtyři roky byly v historii měření nejteplejší, globální průměrná teplota se roku 2018 pohybovala přibližně jeden stupeň Celsia nad hodnotami před příchodem průmyslové revoluce,“ píší autoři.
Tyto údaje podle nich potvrzují nutnost začít ve věci klimatických změn okamžitě jednat. Ke stejným závěrům dospěla i zpráva Mezivládního klimatického panelu (IPCC) ke klimatickým změnám, která byla vydána na konci loňského roku. Podle ní je stále ještě možné omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia, ale změny by musely být obrovské, a navíc téměř okamžité. Například množství emisí oxidu uhličitého by muselo do roku 2030 poklesnout na 45 procent dnešních hodnot a do roku 2050 by musely být emise nulové.
Nejdůležitější části zprávy
Roku 2018 byla většina přírodních hrozeb, jež postihly téměř 62 milionů lidí, spojena s extrémním počasím a klimatickými jevy. Největší vliv měly povodně, které zasáhly 35 milionů lidí. Z hlediska hmotných škod byly nejhoršími bouřemi hurikány Florence a Michael a tajfun Mangkhut. Vlny veder a lesní požáry v Evropě, Japonsku a USA připravily o život asi šestnáct set lidí.
Sucho, vlny veder a více škůdců představují hrozbu světové potravinové bezpečnosti, klimatické změny podle zprávy po mnoha letech zvýšily hrozbu, že nebude dostatek potravin pro všechny.
Zpráva také varuje před dopadem klimatických změn na migraci. Ze 17,7 milionu osob, které jsou považovány za migranty, jich jsou přes dva miliony spojeny s počasím a klimatickými hrozbami. Největší dopad měly povodně, bouře a také sucha. Celou zprávu najdete zde.
