Devadesát tisíc nakažených dětí v USA za dva týdny. Covid dostanou snadno, umírají na něj jen výjimečně

Američtí lékařští statistici zveřejnili během druhého srpnového týdne aktuální údaje o počtu dětí, které se nakazily novým koronavirem. Data podle nich mohou pomoci s vyhodnocováním toho, za jakých okolností se žáci a studenti mohou vrátit do škol.

Údaje pocházejí z července – během jeho druhé poloviny se covidem-19 ve Spojených státech nakazilo 97 087 dětí. U většiny z nich byl průběh relativně lehký, zvýšené riziko lékaři zaznamenali u hispánské a afroamerické menšiny; příčiny zatím nejsou úplně jasné.

Výsledky se také značně liší podle měst i států v rámci USA. Autoři ukázali, že v posledních týdnech dochází k nákazám dětí stále častěji, za poslední dva týdny studie se oproti předchozímu období zvýšil jejich počet o 40 procent. Celkem už se ve Spojených státech infikovalo koronavirem 338 982 dětí, což bylo k datu dokončení studie 8,8 procenta všech případů v USA.

Podle tohoto výzkumu tedy pro děti samotné není nový koronavirus v jeho současné podobě velkou hrozbou; větší problém ale může znamenat pro jejich rodiče a další příbuzné, s nimiž přicházejí pravidelně a dlouhodobě do styku. Řada studií z poslední doby totiž ukazuje, že zejména starší děti (ve věku nad 14 let) šíří částice viru SARS-CoV-2 podobně intenzivně jako dospělí. Právě děti totiž nejčastěji šíří běžnou rýmu a další nachlazení způsobované jinými koronaviry – podobně zřejmě rozšiřují i nový, smrtící koronavirus.

Že to nejsou jen nějaké teoretické modely, které fungují v počítačích nebo laboratořích, dokazuje množství případů z celého světa. Ten zřejmě nejznámější se odehrál v Izraeli, zemi, která se zpočátku s pandemií vypořádávala velmi dobře.

Během současné druhé vlny tam ale nemoc proniká do škol i mezi ty nejzranitelnější. Izraelská média informují o případu, kdy v jedné z místních škol dostal nemoc student a během několika dní nakazil 25 učitelů.

Podobné zkušenosti mají i německé školy, kde v některých spolkových zemích se už děti po prázdninách do škol vrátily. Například v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde začal školní rok již na začátku srpna, už ale během prvního týdne některé z nich musely zavřít – virus se v nich šířil příliš rychle a nekontrolovaně.

Desítky mrtvých dětí

Výše uvedená studie sledovala i množství dětí, které nemoci podlehly. Je jich statisticky jen velmi málo a drtivá většina z nich měla nějaké předchozí zdravotní problémy. Práce uvádí 86 dětí, které od začátku epidemie ke konci července na covid v USA zemřely – smrtnost dětí je tedy asi 0,03 procenta. Z celkového počtu zemřelých (ke konci července to bylo 133 tisíc Američanů, nyní to je už 162 tisíc) na nový koronavirus to je tedy 0,06 procenta. Dvacet amerických států zatím ještě nezaznamenalo ani jedno úmrtí dítěte spojené s covidem-19.

Jedno z posledních dětí, které na covid-19 v USA zemřelo, je v tom ale výjimkou – sedmiletý chlapec z Georgie, jehož covid připravil o život před týdnem, totiž žádné starší ani skryté problémy neměl.

Dlouhodobé následky?

V USA, které jsou zdaleka nejvíce postiženou zemí světa, jak počtem nakažených, tak i množstvím zemřelých, ale i ve Velké Británii, v poslední době přitahují pozornost případy dětí, pro které nákaza novým koronavirem znamená dlouhodobé zdravotní problémy. Typicky se projevují dlouhodou únavou, neustálým vyčerpáním a problémy s dýcháním – a trvají někdy i celé měsíce, typicky od doby, kdy se u nich objevily první symptomy nákazy. Jejich množství zatím není nijak velké, ale existují – a to dokonce i u dětí, které před infekcí koronavirem neměly žádné závažné zdravotní problémy.

„Covid se u dětí projevuje vlastně dvěma způsoby – primární infekce virem je u nich většinou benigní – až na minimální množství s nějakými předchozími zdravotními problémy,“ uvedl pro CNN pediatr Athimalaipet Ramanan, který dopad nového koronaviru na děti zkoumá. „Ale je tu u malé menšiny dětí také problém se syndromem hyperzánětlivosti, kdy je jim dost špatně a musí být hospitalizovány,“ dodal vědec.

Sám ještě nemá zkušenost s dětmi, které by trpěly dlouhodobými problémy, jako je dušnost nebo únava, ale je podle něj možné, že tyto případy lékařům zatím unikají, protože nejsou tak závažné jako případy akutní. „Myslím, že se o tom dozvíme víc v dalších měsících,“ upozorňuje Ramanan.

Pro tento fenomén zatím chybí jakákoliv relevantnější data než svědectví rodičů a dětí, zatím se mu žádný výzkum detailně nevěnoval, zejména kvůli tomu, že lékařská péče je v těch nejpostiženějších zemích vytížená akutními případy.

Nathalie MacDermottová, lékařka z Královské koleje v Londýně, pro CNN uvedla, že pro studium tohoto jevu bude zapotřebí zkoumat děti z více zemí současně a je možné, že problém zatím lékařům uniká: „Ano, je možné, že i děti zažívají podobné problémy jako dospělí, tedy ty, které se týkají dlouhodobé únavy. Vidíme ale jen případy, jež se dostanou až do nemocnice, takže je těžké říci, co se vlastně děje,“ podotýká expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...