Když se ve filmu odehrává nějaká citově vyhrocená scéna, velmi často probíhá v dešti. Není to žádná náhoda, deštivé počasí totiž v člověku spouští celou řadu biologických procesů, které opravdu náladu a city silně ovlivňují. Podle některých výzkumů klesá při slunečném počasí množství depresí, ale stoupá kriminalita.
Že má počasí vliv na celé civilizace, se dobře ví. Například v roce 2008 vyšla práce, která našla vliv slabšího letního monzunu na pád tří dynastií v Číně. Vědci analyzovali růst krápníků v jeskyních, které jim ukázaly, jak moc v různých letech pršelo. Srovnávali je s dobami, kdy v Číně docházelo k nejsilnějším sociálním bouřím. Ukázalo se, že právě v letech, kdy byl monzun nejslabší, a tedy nejméně pršelo, padaly dynastie – konkrétně dynastie Tchang, Jüan a Ming.
Toto propojení je logické – čím méně vody, tím horší úroda. Ale počasí má vliv nejen na celé národy, ale také na individuální lidskou psychiku. Významný je v tomto ohledu výzkum novinářů z New York Times, kteří zjistili, že v deštivých dnech v nejlidnatějším americkém městě významně klesá počet vražd.
- Vnímavost člověka vůči změnám počasí má své odborné pojmenování – je to takzvaná meteorosenzibilita. Až třetina Čechů na sobě nějakým způsobem změnu počasí pociťuje. Citlivější jsou obecně více ženy, staří lidé, malé děti a nemocní.
Podobný výzkum, který hledal vztah mezi kriminalitou a počasím, provedl ve Velké Británii odborník na kriminologii Peter Langmead-Jones. V roce 2015 vydal podrobnou analýzu 6,6 milionu policejních záznamů za dobu deseti let. Týkaly se zločinnosti v Manchesteru a prokazovaly, že množství trestných činů roste se stoupající teplotou. Hranicí je 18 stupňů Celsia, při dalším vzestupu teplot už se množství trestných činů snižuje.
Ve své práci se zaměřil i na přítomnost deště, podle jeho výzkumů má tento meteorologický jev dopad na četnost různých druhů trestné činnosti. „Můj výzkum ukazuje, že čím silnější je déšť, tím nižší je zaznamenaná kriminalita. Policisté s tím počítají už dlouho, ale tento výzkum to potvrzuje,“ uvedl pro deník Guardian Peter Langmead-Jones.
Podle jeho analýzy existuje například intenzivní vztah mezi silným deštěm a domácím násilím: „Je pravděpodobné, že silný déšť lidem brání, aby vyrazili ven do hospody nebo koupit si alkohol. A protože je domácí násilí spojené s konzumací alkoholu, lidé, kteří nepijí, nepáchají tolik násilí,“ vysvětlil.
Potvrzuje to i psycholožka Keri Nixonová, která ve své práci přichází denně do styku se zločinci. Podle ní je zdůvodnění jednoduché – ani násilníkům se nechce ven do deště. „Zločiny v takovém počasí páchají, jen když jsou výjimečně zoufalí,“ říká. Navíc jim to ztěžuje další fakt – například pro přepadení je na ulicích málo potenciálních obětí, většina jich je doma.
Proč děti před bouřkou zlobí?
Že má počasí dopad na lidskou duši, se ví od pradávna. Jako první to popsal řecký lékař Hippokratés kolem roku 400 před naším letopočtem. Ve dvacátém století se lékaři nejvíc věnovali vlivu počasí na zdraví – na migrény, infarkty, embolie, bolesti starých zranění nebo dýchací potíže, jako je třeba astma.
Vztah mezi deštěm a bouřkami a lidskou psychikou je sice často zkoumané téma, ale současně stále nepříliš pochopené. Vědci musí totiž při takovém výzkumu pracovat se spoustou proměnných a množstvím faktorů, které mohou ovlivňovat člověka.
Existuje ale množství výzkumů, které nějaký vztah potvrdily. Například v roce 1997 se objevila práce, která ukázala, že se chování dětí mění před bouřkou tak výrazně, že by se podle něj dalo, s nadsázkou, předvídat počasí. Pro rodiče to úplně pozitivní není – právě před příchodem bouřek totiž děti projevují to nejhorší chování, jehož jsou schopné.
Stále ale není jasné, proč se to děje. Některé teorie pracují s tím, že jde o vliv poklesu barometrického tlaku. Protiargument zní, že při výstupu na horu velikosti Sněžky dojde k mnohem větší změně tlaku vzduchu a na náladě se to nijak zásadně neprojevuje.
Další možností, dnes mnohem diskutovanější, je, že pozitivní ionty v atmosféře spojené s příchodem bouřky zvyšují krevní tlak a podrážděnost. A pak je zde také mnoho dalších možností, kdy vědci popsali, že na člověka působí negativně také nejrůznější vizuální podněty spojené s blížící se bouří – tma, silný vítr, „nízká obloha“. To všechno jsou faktory, které v člověku vyvolávají nejistotu, obavy, a tedy i psychologické změny spojené s podrážděností.
Kvůli špatnému počasí více trpí ženy
Výjimečně citlivé na déšť a bouřky jsou ženy, naznačuje zase práce z roku 2012. Oproti mužům je dopad špatného počasí na ženy výrazně vyšší. Tato studie popsala, že během deštivých dní ženy projevují mnohem nižší uspokojení ze života než za dní slunečných – a tento efekt je u nich mnohem silnější než u mužů. Negativní dopad vyšší vzdušné vlhkosti na duševní stav člověka potvrdilo dokonce více prací.
Všechny tyto vlivy mohou být jednak reakcí organismu na nedostatek světla, ale také mohou mít evoluční význam. Bouřka totiž představovala pro naše předky žijící v africké savaně značné nebezpečí a bylo výhodné, aby na její příchod organismus reagoval automaticky sám od sebe.
Vlivů, které zatím vědci úplně neprozkoumali, ale zřejmě bude mnohem víc. V posledních letech se totiž objevily také například vědecké práce, které naznačují vztah mezi silným deštěm a intenzivnějším hladem. Tady se dokonce už zřejmě zná příčina – když je slunce skryté za mraky a na zemský povrch dopadá méně slunečního světla, snižuje se produkce serotoninu.
Klíč je v serotoninu
Serotonin je biologicky aktivní látka obsažená na několika místech lidského těla, například v krevních destičkách, v buňkách trávicího traktu i v centrálním nervovém systému. Má sice více funkcí, ale to hlavní je, že funguje jako takzvaný neurotransmiter – tedy přenašeč nervových vzruchů. Už řadu let se o něm ví, že se účastní procesů, které jsou spojené s náladami.
Platí přitom, že čím méně serotoninu je v těle, tím horší jsou nálady. Přichází podrážděnost, někdy agresivita a při delším nedostatku i poruchy spánku a deprese. A existuje také prokázané propojení mezi serotoninem a migrénami – není zřejmě náhodou, že migrény jsou také spojené s horším, deštivým počasím.
Když je pod mrakem nebo je delší dobu nedostatek světla, tělo si serotoninu vyrobí méně. To se projevuje zejména v zimě, právě proto je toto roční období častěji spojené s poruchami nálad a depresemi. A právě proto jsou tyto duševní problémy častější v zemích, kde je studené a zamračené období delší dobu.
Déšť a bouřka tak na člověka mohou působit jako „krátká zima“, snížení produkce serotoninu se projevuje zhoršením nálady, naštěstí ale jen krátkodobě.
Dešťové kapky působí příznivě
Většina jevů spojených s deštěm sice má na člověka negativní psychologický dopad, ale existuje jeden dešťový fenomén, který má na lidskou psychiku dopad pozitivní. Jde o zvuky dešťových kapek, které dopadají na zem. Jsou dokonce tak oblíbené, že se objevují na nejrůznějších relaxačních skladbách.
Existuje hypotéza, že tento zvuk má vlastnosti takzvaného růžového šumu, což je zvuk, který snižuje mozkovou aktivitu a například také pomáhá s usínáním a obecně lepší kvalitou spánku. Mimo jiné to vysvětluje, proč se tolika lidem tak dobře spí právě v dešti.
