Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.
Čtyřnohá velryba se potápěla i běhala po souši. Její pozůstatky se našly v Peru
Savec s krátkýma nohama a dlouhým ocasem žil podle vědců zhruba před třiačtyřiceti miliony let, tedy přibližně dvacet milionů let po vyhynutí dinosaurů.
„Myslíme si, že se živil ve vodě a že se snadněji pohyboval pod hladinou než na souši,“ řekl paleontolog Olivier Lambert, který vedl výzkum týmu, jenž pozůstatky druhu nazvaného Peregocetus pacificus objevil. Svět o něm informoval v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.
Obratný ve všech živlech
Že se zvíře pohybovalo velmi obratně ve vodě, dokládá podle něj podobnost jeho obratlové struktury ocasu například s vydrami. Dlouhé prsty a subtilní končetiny na druhou stranu činily pohyb na souši relativně složitým, což mohl být podle vědců předstupeň vývoje směrem ke kytovcům. Na souši pravděpodobně zvíře pouze odpočívalo, nanejvýš rodilo, odhadují vědci.
Vývoj velryb byl pro vědce ještě koncem minulého století velkou záhadou. Poté biologové z některých nálezů usoudili, že se kytovci před několika desítkami milionů let vyvinuli ze suchozemských savců, došlo k tomu patrně v oblasti dnešní jižní Asie.