Čína zveřejnila první snímky z Marsu pořízené po přistání svého modulu s vozítkem

Čína zveřejnila první snímky pořízené na Marsu robotickým vozítkem Ču-žung od jeho sobotního dosednutí na povrch rudé planety v přistávacím modulu. Oba aparáty k Marsu v únoru dopravila sonda Tchien-wen (Tianwen).

Úspěšné přistání dokumentovaly dva snímky. Jeden, černobílý, zachycuje přistávací platformu s rampou pro sjetí roveru na povrch. Na druhém, barevném záběru jsou vidět solární panely a anténa.

Ču-žung nyní podle čínských vědců provádí závěrečné přípravy, než opustí modul a zahájí plnění úkolů své mise, k nimž patří mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti.

První snímky čínské sondy na Marsu
Zdroj: ČTK

V následujících měsících by vozítko mělo fotografovat terén v okolí místa přistání v oblasti Utopia Planitia s cílem zjistit, zda jsou podmínky bezpečné. Utopia Planitia je planina na severní polokouli Marsu vzniklá pravděpodobně dopadem velkého tělesa. Zaujímá rozlohu s průměrem kolem 3300 kilometrů, což z ní podle expertů činí největší známý takto způsobený kráter nejen na povrchu Marsu, ale rovněž ve Sluneční soustavě.

Čína se stala teprve druhou zemí, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Doposud uspěly jedině Spojené státy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu nyní využívá k výzkumu tři automatické sondy – InSight, Curiosity a Perseverance. V roce 1971 na rudé planetě sice přistál modul Sovětského svazu, ale záhy po kontaktu s povrchem přestal na Zemi posílat data.

Čínský plán na prozkoumání Marsu

Mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 49 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...