Čína zveřejnila první snímky z Marsu pořízené po přistání svého modulu s vozítkem

Čína zveřejnila první snímky pořízené na Marsu robotickým vozítkem Ču-žung od jeho sobotního dosednutí na povrch rudé planety v přistávacím modulu. Oba aparáty k Marsu v únoru dopravila sonda Tchien-wen (Tianwen).

Úspěšné přistání dokumentovaly dva snímky. Jeden, černobílý, zachycuje přistávací platformu s rampou pro sjetí roveru na povrch. Na druhém, barevném záběru jsou vidět solární panely a anténa.

Ču-žung nyní podle čínských vědců provádí závěrečné přípravy, než opustí modul a zahájí plnění úkolů své mise, k nimž patří mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti.

První snímky čínské sondy na Marsu
Zdroj: ČTK

V následujících měsících by vozítko mělo fotografovat terén v okolí místa přistání v oblasti Utopia Planitia s cílem zjistit, zda jsou podmínky bezpečné. Utopia Planitia je planina na severní polokouli Marsu vzniklá pravděpodobně dopadem velkého tělesa. Zaujímá rozlohu s průměrem kolem 3300 kilometrů, což z ní podle expertů činí největší známý takto způsobený kráter nejen na povrchu Marsu, ale rovněž ve Sluneční soustavě.

Čína se stala teprve druhou zemí, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Doposud uspěly jedině Spojené státy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu nyní využívá k výzkumu tři automatické sondy – InSight, Curiosity a Perseverance. V roce 1971 na rudé planetě sice přistál modul Sovětského svazu, ale záhy po kontaktu s povrchem přestal na Zemi posílat data.

Čínský plán na prozkoumání Marsu

Mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...