Z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan ve čtvrtek ve 12:41 místního času (6:41 SELČ) odstartovala raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Jde o první pokus Číny s přistáním na rudé planetě, které se předpokládá v dubnu nebo květnu příštího roku.
Čína zahájila svou první misi k Marsu. S přistáním počítá nejpozději v květnu 2021
Události ČT: Čínská mise na Mars (zdroj: ČT24)
Úspěšný start rakety bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Čína plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru.
O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později. Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tianwen, což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340–278 př.n.l.).
Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.
Američané plánují vyslat vozítko
Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze.
Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity.
Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický. Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního pekingského vesmírného programu.
Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.