Čína snížila emise oxidu uhličitého o čtvrtinu. Koronavirus totiž zastavil letadla i továrny

Epidemie virového onemocnění COVID-19, která pozastavila život v řadě čínských měst i továren, přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. S odvoláním na analýzu, kterou zveřejnil odborný server Carbon Brief, o tom informovala agentura AFP. Čína je největším světovým producentem oxidu uhličitého (CO2), emise se však díky novému typu koronaviru v první polovině února snížily až o 25 procent, dokládá studie.

V Číně každoročně na přelomu ledna a února poklesne výroba – země během oslav čínského Nového roku na týden uzavře stavby a obchody a většina závodů omezí provoz. Prázdniny tak mají po celé zemi významný krátkodobý dopad na poptávku elektřiny, produkci, a tím pádem i objem emisí.

Letos však čínské úřady kvůli koronaviru prázdniny prodloužily o dalších deset dní až do 10. února a mnoho továren zůstalo i poté zavřených – a to mělo i dopad na množství oxidu uhličitého. 

Svátky za změnu nemohou

Za poslední dva týdny (od 3. do 16. února) emise CO2 v Číně dosáhly 300 milionů tun, zjistil analytik a autor zprávy Lauri Myllyvirta z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Ve dvou týdnech po novoročních svátcích minulý rok země do ovzduší vypustila 400 milionů tun CO2.

„Snížení spotřeby uhlí a ropy vedlo k poklesu emisí o 25 procent za srovnatelné období,“ uvádí Myllyvirta. To podle něj odpovídá zhruba šesti procentům celosvětových emisí. Spotřeba uhlí v elektrárnách klesla podle CREA na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky a produkce oceláren je za uplynulých 14 dní na nejnižší úrovni za posledních pět let.

K celkovému poklesu emisí přispělo i omezení osobní i hromadné dopravy. Například čínská vnitrostátní letecká doprava v únoru poklesla o 70 procent v porovnání s předchozím měsícem.

Změna zřejmě dočasná

Není však pravděpodobné, že podobný stav vydrží i poté, co tato druhá největší světová ekonomika obnoví výrobu, poznamenává Myllyvirta. Obzvlášť pokud Peking podobně jako po světové finanční krizi v roce 2008 přijme stimulační opatření, která naopak produkci CO2 zvýší.

Nový typ koronaviru, který se objevil ve středočínském městě Wu-chan na konci loňského roku, si dosud vyžádal 2000 obětí a přes 75 000 nakažených, převážně v kontinentální Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 14 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
včera v 15:47

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
včera v 14:02

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
včera v 12:06

Evropský pohled