Čína snížila emise oxidu uhličitého o čtvrtinu. Koronavirus totiž zastavil letadla i továrny

Epidemie virového onemocnění COVID-19, která pozastavila život v řadě čínských měst i továren, přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. S odvoláním na analýzu, kterou zveřejnil odborný server Carbon Brief, o tom informovala agentura AFP. Čína je největším světovým producentem oxidu uhličitého (CO2), emise se však díky novému typu koronaviru v první polovině února snížily až o 25 procent, dokládá studie.

V Číně každoročně na přelomu ledna a února poklesne výroba – země během oslav čínského Nového roku na týden uzavře stavby a obchody a většina závodů omezí provoz. Prázdniny tak mají po celé zemi významný krátkodobý dopad na poptávku elektřiny, produkci, a tím pádem i objem emisí.

Letos však čínské úřady kvůli koronaviru prázdniny prodloužily o dalších deset dní až do 10. února a mnoho továren zůstalo i poté zavřených – a to mělo i dopad na množství oxidu uhličitého. 

Svátky za změnu nemohou

Za poslední dva týdny (od 3. do 16. února) emise CO2 v Číně dosáhly 300 milionů tun, zjistil analytik a autor zprávy Lauri Myllyvirta z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Ve dvou týdnech po novoročních svátcích minulý rok země do ovzduší vypustila 400 milionů tun CO2.

„Snížení spotřeby uhlí a ropy vedlo k poklesu emisí o 25 procent za srovnatelné období,“ uvádí Myllyvirta. To podle něj odpovídá zhruba šesti procentům celosvětových emisí. Spotřeba uhlí v elektrárnách klesla podle CREA na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky a produkce oceláren je za uplynulých 14 dní na nejnižší úrovni za posledních pět let.

K celkovému poklesu emisí přispělo i omezení osobní i hromadné dopravy. Například čínská vnitrostátní letecká doprava v únoru poklesla o 70 procent v porovnání s předchozím měsícem.

Změna zřejmě dočasná

Není však pravděpodobné, že podobný stav vydrží i poté, co tato druhá největší světová ekonomika obnoví výrobu, poznamenává Myllyvirta. Obzvlášť pokud Peking podobně jako po světové finanční krizi v roce 2008 přijme stimulační opatření, která naopak produkci CO2 zvýší.

Nový typ koronaviru, který se objevil ve středočínském městě Wu-chan na konci loňského roku, si dosud vyžádal 2000 obětí a přes 75 000 nakažených, převážně v kontinentální Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 7 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...