Případný tvrdý brexit, tedy odchod Británie z Evropské unie bez dohody o spolupráci, by pro českou vědu katastrofu neznamenal, uvedl první místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák. V oboru se na evropských projektech spolupracuje i se zeměmi mimo EU, například se Švýcarskem či s Izraelem.
Větší problém by nastalá situace mohla být pro Brity než pro ostatní země EU, míní Dvořák, který je také prorektorem pro výzkum Masarykovy univerzity v Brně. „Jsou hodně založení na mezinárodní vědecké komunitě, která částečně profituje z volného pohybu v Unii, to bude trochu snížené,“ poznamenal.
Potíží pro Británii by mohlo být vyřazení z grantů Evropské výzkumné rady (ERC), v jejichž získávání byla země velmi úspěšná. Naposledy v listopadu například obdrželo 27 britských vědců takzvaný ERC Consolidator Grant. Univerzity v Británii zároveň byly nejčastějším působištěm badatelů v této výzvě.
Nejistota v Británii znamená příležitost pro Česko
Britové tak podle Dvořáka cítí nejistotu. Někteří s vazbami na jiné evropské země se rozhodli grant dodělat jinde, například i v Česku. S Masarykovou univerzitou v Brně třeba bude spolupracovat filozof a historik umění Matthew Rampley, který před nedávnem získal ERC Advanced Grant. Už loni univerzita zrealizovala podobný přesun, spolupracovat s ní začal držitel ERC Consolidator Grantu Daniel Král z Warwické univerzity.
Pro Českou republiku je škoda, že by se z evropských vědeckých programů vytratil britský pragmatismus a tah na branku, míní Dvořák. Podle vlastních zkušeností z projektů unijního programu podpory vědy a výzkumu Horizon 2020 hodnotí, že Britové dobře zvládají koordinaci a organizaci projektů. Zmínil například výzkumy týkající se kmenových buněk, do kterých se zapojilo i Česko.
Rovnice s několika neznámými
Podle místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka je však velkou neznámou, jak se bude řešit situace společných vědecko-výzkumných projektů například na bázi velkých výzkumných infrastruktur.
„Náhrada není úplně jednoduchá, výzkumné projekty, na které se využívají velké infrastruktury, jsou několikaleté, oborové infrastruktury se budovaly napříč EU a jsou obvykle vzájemně komplementární, tedy nelze je okamžitě nahradit,“ upozornil Havlíček.
Obecně se ale Dvořák nedomnívá, že by na vědu a výzkum měla podoba brexitu vliv. „Věřím, že věda, kde nejde tolik o peníze, ale spíš o práci, se domluví spíš než jakákoliv jiná oblast lidské činnosti,“ řekl. V oboru se podle něj spolupracuje globálně a věda je zvyklá vždy si najít cestu.
