Případný tvrdý brexit, tedy odchod Británie z Evropské unie bez dohody o spolupráci, by pro českou vědu katastrofu neznamenal, uvedl první místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák. V oboru se na evropských projektech spolupracuje i se zeměmi mimo EU, například se Švýcarskem či s Izraelem.
Česká věda se brexitu bát nemusí, věří expert na mezinárodní výzkum
Větší problém by nastalá situace mohla být pro Brity než pro ostatní země EU, míní Dvořák, který je také prorektorem pro výzkum Masarykovy univerzity v Brně. „Jsou hodně založení na mezinárodní vědecké komunitě, která částečně profituje z volného pohybu v Unii, to bude trochu snížené,“ poznamenal.
Potíží pro Británii by mohlo být vyřazení z grantů Evropské výzkumné rady (ERC), v jejichž získávání byla země velmi úspěšná. Naposledy v listopadu například obdrželo 27 britských vědců takzvaný ERC Consolidator Grant. Univerzity v Británii zároveň byly nejčastějším působištěm badatelů v této výzvě.
Nejistota v Británii znamená příležitost pro Česko
Britové tak podle Dvořáka cítí nejistotu. Někteří s vazbami na jiné evropské země se rozhodli grant dodělat jinde, například i v Česku. S Masarykovou univerzitou v Brně třeba bude spolupracovat filozof a historik umění Matthew Rampley, který před nedávnem získal ERC Advanced Grant. Už loni univerzita zrealizovala podobný přesun, spolupracovat s ní začal držitel ERC Consolidator Grantu Daniel Král z Warwické univerzity.
Pro Českou republiku je škoda, že by se z evropských vědeckých programů vytratil britský pragmatismus a tah na branku, míní Dvořák. Podle vlastních zkušeností z projektů unijního programu podpory vědy a výzkumu Horizon 2020 hodnotí, že Britové dobře zvládají koordinaci a organizaci projektů. Zmínil například výzkumy týkající se kmenových buněk, do kterých se zapojilo i Česko.
Rovnice s několika neznámými
Podle místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka je však velkou neznámou, jak se bude řešit situace společných vědecko-výzkumných projektů například na bázi velkých výzkumných infrastruktur.
„Náhrada není úplně jednoduchá, výzkumné projekty, na které se využívají velké infrastruktury, jsou několikaleté, oborové infrastruktury se budovaly napříč EU a jsou obvykle vzájemně komplementární, tedy nelze je okamžitě nahradit,“ upozornil Havlíček.
Obecně se ale Dvořák nedomnívá, že by na vědu a výzkum měla podoba brexitu vliv. „Věřím, že věda, kde nejde tolik o peníze, ale spíš o práci, se domluví spíš než jakákoliv jiná oblast lidské činnosti,“ řekl. V oboru se podle něj spolupracuje globálně a věda je zvyklá vždy si najít cestu.