Nejistota s brexitem zmítá nejen britským průmyslem, problémy můžou být v Německu i Česku

7 minut
Nejistota s brexitem zmítá průmyslem
Zdroj: ČT24

Summit evropských lídrů v Bruselu stále nenašel shodu na podmínkách brexitu. Ten má přitom přijít už koncem března. Britská premiérka naznačila souhlas s nápadem prodloužit přechodné období a získat tak čas na jednání. Doma za to sklidila politickou bouři. V bouři obav se mezitím čím dál víc zmítají ale i podniky v Británii a v Evropě, včetně těch českých.

Základem snídaně jsou pro většinu Britů dokřupava opečené plátky slaniny. Už od 19. století se jich velký podíl dováží z Dánska. Zásobování ale ohrožují právě komplikace kolem brexitu. A čím dál reálnější hrozba brexitu chaotického.

Ove Thejls řídí masokombinát v dánském Thistedu. Británie je jejich největším odběratelem – pro tamní trh připravují zhruba 10 tisíc prasat týdně. Brexit proto šéfa masokombinátu znepokojuje. „Jestli nedojdou k dohodě, tak od prvního dne po brexitu budeme muset posílat zboží do naší anglické pobočky se čtyřicetiprocentními cly. Cena se zvýší o těch 40 procent,“ konstatuje Thejls.

Hrozí tak, že dovoz vepřového z Dánska do Británie klesne. Nejen kvůli ceně, ale i byrokratickým překážkám. Šéf masokombinátu říká, že nedovolí, aby se jeho kotlety, panenky a slanina kazily v kamionech před zahlcenými celnicemi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podvedeni se cítí i zahraniční investoři do britského autoprůmyslu

Problém ale dopadá i na zboží, které zkáze nepodléhá. Pokračující nejistotou se cítí podvedeni zahraniční investoři do britského automobilového průmyslu. „Pokud nás v této situaci budou dál držet jako rukojmí, kvetoucí britský automobilový průmysl by se mohl vrátit do doby před 20 až 25 lety,“ říká člen vedení výrobce brzd Brembo a prezident asociace CLEPA Roberto Vavassori.

Tehdy krachovaly britské automobilky Leyland a Rover a zachránily je právě zahraniční investice. Odvětví se mezitím vyladilo na maximum efektivity a je závislé na plynulém propojení trhů. Výrobci apelovali na Londýn a Evropskou unii, ať se konečně dohodnou.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) mezitím upozornila, že žádné množství krizového plánování nedokáže realisticky vyřešit všechny mezery, které vzniknou odchodem Británie z EU za podmínek Světové obchodní organizace.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle asociace musí britští výrobci autodílů na jaro počítat s odstávkami výroby a pronájmy skladů. Brexit totiž jako klín zapadne do hladce běžícího soukolí. Připraveno se na něj podle automobilky BMW cítí jen deset procent britských dodavatelů součástek.

Vývoz do Británie klesá i českým firmám

Kvůli nejistotě okolo brexitu začala výrazně klesat i obchodní výměna mezi Českem a Británií. V srpnu se český vývoz na Ostrovy snížil o téměř desetinu, dovoz pak o 13 procent. Od začátku roku se vývoz do Británie snížil o 4,5 procenta, ukazují data statistiků.

„Nejistota jistě hraje svou roli, fakt, že pouhých šest měsíců před výstupem Velké Británie z EU podnikatelé netuší, jaké podmínky je po 29. březnu 2019 čekají, je samozřejmě nutí k opatrnosti a přehodnocování svých kontraktů,“ potvrzuje Miroslav Diro z Hospodářské komory.

Největší hrozbu vidí Svaz průmyslu v oblasti netarifních bariér, což mohou být různé intervence státu, poplatky z dovozu či jiné obchodní překážky. Například firmy s vysokým podílem přidané hodnoty a většími nároky na certifikace se brexitu obávají více.

„Pokud by došlo k tvrdému brexitu, bude mít určitě negativní dopad na české firmy a jejich obchod s Velkou Británií. Pokud se například po brexitu obnoví hraniční kontroly, lze očekávat, že bude docházet k velkým prodlevám na hranicích, což povede ke zvýšeným nákladům,“ uvedla mluvčí Svazu průmyslu Eva Veličková.

Výsledky Exportního výzkumu DHL mezi 300 vývozci ukázaly, že v souvislosti s pokračujícími jednáními ohledně odchodu Británie z EU narostl meziročně podíl exportérů očekávajících negativní dopad brexitu na český export – jde o více než polovinu společností (58 procent).

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters

Tyto obavy meziročně celkově vzrostly o čtyři procentní body. Na Ostrovy vyváží 39 procent českých exportérů. U naprosté většiny z nich (91 procent) tento objem exportu nepřesahuje pětinu celkového exportního objemu. Největší obavy mají firmy z možných nových pravidel při obchodování s Británií a clení zásilek.

Brexit může zasáhnout i reexport

Hospodářská komora zatím není schopna vyčíslit, jaký by případný tvrdý brexit měl dopad na český vývoz. Velká Británie je pro Česko důležitým exportním partnerem. Nejde jen o přímý export. „Mnohé firmy dodávají komponenty například do Německa, kde se dále zpracovávají, a Německo následně exportuje své zboží do Británie. Brexit může mít zásadní vliv na tento reexport a zasáhnout tak firmy, které se na něj vůbec nepřipravují,“ dodal Diro.

Odchod Velké Británie z EU se podle Hospodářské komory dotkne především konkrétních exportérů. Brexit krátkodobě zřejmě nebude mít dopad na zaměstnanost, růst HDP či inflaci v Česku.

„Pro Česko by to znamenalo spíše jemnou korekci, samotný brexit se týká zhruba čtyř procent HDP a je otázkou, zda bychom viděli dopad na celá ta čtyři procenta,“ konstatuje  ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko. 

Podle průzkumů Britské obchodní komory BCC a společnosti Deloitte začíná mít nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie na britské podniky výrazný dopad, jejich vývoz zpomaluje, náborové potíže se hromadí a investiční plány musí omezovat.

„Pracujeme s variantou, že brexit, pokud by měl být tvrdší, bude mít dlouhodobý vliv na Velkou Británii z hlediska jejich potenciálního produktu – původně měl růst kolem dvou procent během následujících pěti až sedmi let, momentálně prognózy pracují s jedním až 1,3 procenta, což je poměrně nízký růst potenciálního produktu ve srovnání s Českou republikou či třeba Francií,“ dodává Janíčko.

Z šetření BCC mezi 5600 společnostmi, které bylo v Británii největší svého druhu, vyplynulo, že podniky ve službách mají největší problémy sehnat personál – a to od zahájení průzkumů v roce 1989 – a že růst průmyslového vývozu je nejpomalejší od konce roku 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Resort chce zálohování PET lahví a plechovek do dvou let

Ministerstvo životního prostředí chce spustit zálohování PET lahví a plechovek nejpozději v lednu 2027. Podle návrhu by zálohový systém fungoval v prodejnách a u benzinových pump – celkem na jedenácti tisících místech. Zálohu resort životního prostředí stanovil na čtyři koruny. Některé obce a podnikatelé jsou ale proti. Není navíc jisté, zda zákonodárci stihnou předlohu schválit do konce současného volebního období. Pokud nyní Česko zálohování nespustí, stejně se mu v budoucnu kvůli nařízení Evropské unie pravděpodobně nevyhne. Členským státům už příští rok vznikne povinnost sesbírat osmdesát procent PET lahví a také plechovek. Ty, které to nesplní, budou muset od roku 2029 povinně zavést zálohový systém.
25. 3. 2025

Výroba aut za leden a únor meziročně klesla

Automobilky v Česku vyrobily v lednu a únoru 234 341 osobních aut. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o 10,9 procenta méně. Výrazný vzestup zaznamenala výroba elektromobilů, jejich podíl na celkové produkci meziročně stoupl ze sedmi na téměř sedmnáct procent. Dařilo se také výrobě autobusů, která stoupla o více než čtvrtinu. V úterý to oznámilo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
25. 3. 2025

Vláda chce navýšit rozpočet resortu obrany na rekordní částku

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.
24. 3. 2025

Česko se od ruské ropy možná odstřihne dřív, než plánovalo

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.
23. 3. 2025

Internetové bankovnictví využívá stále více lidí

Obsluha bankovních účtů přes internet se stále rozšiřuje, počet uživatelů se blíží sedmi milionům. Za poslední dekádu se číslo téměř zdvojnásobilo. Česko tak v rámci Evropské unie patří dle údajů statistického úřadu do první desítky. Některé finanční domy zároveň sledují menší návštěvnost poboček, které nahrazují konzultacemi na dálku.
23. 3. 2025

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
21. 3. 2025Aktualizováno21. 3. 2025

Čas na podání papírového daňového přiznání se krátí

Ti, kteří podávají daňové přiznání na papírovém formuláři, mají na jeho odevzdání už jen necelé dva týdny. Finanční správa dosud přijala přes 800 tisíc přiznání, tedy asi čtvrtinu očekávaného počtu. Lidé musí správně započítat příjmy a uplatnit daňové slevy podle nových pravidel, která zrušila například slevu na studenta. V místech, kde již nefungují pracoviště finančního úřadu, vyjíždějí po celý březen jeho pracovníci, aby pomohli s vyplněním formulářů. Finanční správa očekává, že letos vybere kolem tří milionů přiznání k daním z příjmů. Elektronicky lze přiznání podat až do 2. května, papírovou verzi je nutné doručit nejpozději 1. dubna.
21. 3. 2025

Hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu důchodovou reformu

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené důchodové reformy. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u Ústavního soudu celkem sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.
21. 3. 2025
Načítání...