Summit evropských lídrů v Bruselu stále nenašel shodu na podmínkách brexitu. Ten má přitom přijít už koncem března. Britská premiérka naznačila souhlas s nápadem prodloužit přechodné období a získat tak čas na jednání. Doma za to sklidila politickou bouři. V bouři obav se mezitím čím dál víc zmítají ale i podniky v Británii a v Evropě, včetně těch českých.
Nejistota s brexitem zmítá nejen britským průmyslem, problémy můžou být v Německu i Česku
Nejistota s brexitem zmítá průmyslem (zdroj: ČT24)
Základem snídaně jsou pro většinu Britů dokřupava opečené plátky slaniny. Už od 19. století se jich velký podíl dováží z Dánska. Zásobování ale ohrožují právě komplikace kolem brexitu. A čím dál reálnější hrozba brexitu chaotického.
Ove Thejls řídí masokombinát v dánském Thistedu. Británie je jejich největším odběratelem – pro tamní trh připravují zhruba 10 tisíc prasat týdně. Brexit proto šéfa masokombinátu znepokojuje. „Jestli nedojdou k dohodě, tak od prvního dne po brexitu budeme muset posílat zboží do naší anglické pobočky se čtyřicetiprocentními cly. Cena se zvýší o těch 40 procent,“ konstatuje Thejls.
Hrozí tak, že dovoz vepřového z Dánska do Británie klesne. Nejen kvůli ceně, ale i byrokratickým překážkám. Šéf masokombinátu říká, že nedovolí, aby se jeho kotlety, panenky a slanina kazily v kamionech před zahlcenými celnicemi.
obrázek
Podvedeni se cítí i zahraniční investoři do britského autoprůmyslu
Problém ale dopadá i na zboží, které zkáze nepodléhá. Pokračující nejistotou se cítí podvedeni zahraniční investoři do britského automobilového průmyslu. „Pokud nás v této situaci budou dál držet jako rukojmí, kvetoucí britský automobilový průmysl by se mohl vrátit do doby před 20 až 25 lety,“ říká člen vedení výrobce brzd Brembo a prezident asociace CLEPA Roberto Vavassori.
Tehdy krachovaly britské automobilky Leyland a Rover a zachránily je právě zahraniční investice. Odvětví se mezitím vyladilo na maximum efektivity a je závislé na plynulém propojení trhů. Výrobci apelovali na Londýn a Evropskou unii, ať se konečně dohodnou.
Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) mezitím upozornila, že žádné množství krizového plánování nedokáže realisticky vyřešit všechny mezery, které vzniknou odchodem Británie z EU za podmínek Světové obchodní organizace.
obrázek
Podle asociace musí britští výrobci autodílů na jaro počítat s odstávkami výroby a pronájmy skladů. Brexit totiž jako klín zapadne do hladce běžícího soukolí. Připraveno se na něj podle automobilky BMW cítí jen deset procent britských dodavatelů součástek.
Vývoz do Británie klesá i českým firmám
Kvůli nejistotě okolo brexitu začala výrazně klesat i obchodní výměna mezi Českem a Británií. V srpnu se český vývoz na Ostrovy snížil o téměř desetinu, dovoz pak o 13 procent. Od začátku roku se vývoz do Británie snížil o 4,5 procenta, ukazují data statistiků.
„Nejistota jistě hraje svou roli, fakt, že pouhých šest měsíců před výstupem Velké Británie z EU podnikatelé netuší, jaké podmínky je po 29. březnu 2019 čekají, je samozřejmě nutí k opatrnosti a přehodnocování svých kontraktů,“ potvrzuje Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Největší hrozbu vidí Svaz průmyslu v oblasti netarifních bariér, což mohou být různé intervence státu, poplatky z dovozu či jiné obchodní překážky. Například firmy s vysokým podílem přidané hodnoty a většími nároky na certifikace se brexitu obávají více.
„Pokud by došlo k tvrdému brexitu, bude mít určitě negativní dopad na české firmy a jejich obchod s Velkou Británií. Pokud se například po brexitu obnoví hraniční kontroly, lze očekávat, že bude docházet k velkým prodlevám na hranicích, což povede ke zvýšeným nákladům,“ uvedla mluvčí Svazu průmyslu Eva Veličková.
Výsledky Exportního výzkumu DHL mezi 300 vývozci ukázaly, že v souvislosti s pokračujícími jednáními ohledně odchodu Británie z EU narostl meziročně podíl exportérů očekávajících negativní dopad brexitu na český export – jde o více než polovinu společností (58 procent).
Ilustrační foto
Tyto obavy meziročně celkově vzrostly o čtyři procentní body. Na Ostrovy vyváží 39 procent českých exportérů. U naprosté většiny z nich (91 procent) tento objem exportu nepřesahuje pětinu celkového exportního objemu. Největší obavy mají firmy z možných nových pravidel při obchodování s Británií a clení zásilek.
Brexit může zasáhnout i reexport
Hospodářská komora zatím není schopna vyčíslit, jaký by případný tvrdý brexit měl dopad na český vývoz. Velká Británie je pro Česko důležitým exportním partnerem. Nejde jen o přímý export. „Mnohé firmy dodávají komponenty například do Německa, kde se dále zpracovávají, a Německo následně exportuje své zboží do Británie. Brexit může mít zásadní vliv na tento reexport a zasáhnout tak firmy, které se na něj vůbec nepřipravují,“ dodal Diro.
Odchod Velké Británie z EU se podle Hospodářské komory dotkne především konkrétních exportérů. Brexit krátkodobě zřejmě nebude mít dopad na zaměstnanost, růst HDP či inflaci v Česku.
„Pro Česko by to znamenalo spíše jemnou korekci, samotný brexit se týká zhruba čtyř procent HDP a je otázkou, zda bychom viděli dopad na celá ta čtyři procenta,“ konstatuje ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko.
Podle průzkumů Britské obchodní komory BCC a společnosti Deloitte začíná mít nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie na britské podniky výrazný dopad, jejich vývoz zpomaluje, náborové potíže se hromadí a investiční plány musí omezovat.
„Pracujeme s variantou, že brexit, pokud by měl být tvrdší, bude mít dlouhodobý vliv na Velkou Británii z hlediska jejich potenciálního produktu – původně měl růst kolem dvou procent během následujících pěti až sedmi let, momentálně prognózy pracují s jedním až 1,3 procenta, což je poměrně nízký růst potenciálního produktu ve srovnání s Českou republikou či třeba Francií,“ dodává Janíčko.
Z šetření BCC mezi 5600 společnostmi, které bylo v Británii největší svého druhu, vyplynulo, že podniky ve službách mají největší problémy sehnat personál – a to od zahájení průzkumů v roce 1989 – a že růst průmyslového vývozu je nejpomalejší od konce roku 2016.