Jednání o brexitu dostatečný pokrok nepřinesla, speciální summit zatím nebude

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v této chvíli neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po jejich večeři v Bruselu, při které o britském odchodu z evropského bloku diskutovali, to uvedl unijní představitel dobře obeznámený s jednáním. Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.

Barniera zároveň podle tohoto informovaného představitele lídři 27 zemí vyzvali, aby se dál snažil s britskou stranou dosáhnout dohody na základě pokynů, které už od nich dostal.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Barnier, který u večeře prezidenty a premiéry s vývojem jednání seznámil, má jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se vrcholní představitelé EU27.

Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.

Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu asi dvacetiminutovému vystoupení přítomen, nenabídla Mayová obsahově nic nového, atmosféra však podle něj byla pozitivní a všichni dávali najevo odhodlání dohodnout se.

Britská premiérka podle svého mluvčího mimo jiné prohlásila, že má důvěru v dobrý výsledek rozhovorů a že jejich závěrečná fáze vyžaduje důvěru a dobré vedení na obou stranách jednacího stolu.

Nahrávám video
Události ČT: Unijní a britský pohled na odchod Spojeného království z EU
Zdroj: ČT24

Ve hře je prodloužení přechodného období

Šéfové vlád členských států měli původně v Bruselu schvalovat „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z Unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Evropská unie ve snaze odblokovat situaci nabídla Londýnu diskusi o ročním prodloužení přechodného období po britském vystoupení z bloku. Tedy místo nyní předběžně domluveného konce roku 2020 až do závěru roku 2021. Po tu dobu by Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii.

Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě strany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“. Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.

Než se toto řešení domluví, chce EU právně závaznou a časově neomezenou „pojistku“, která zajistila udržení Severního Irska v evropské celní unii. To je věc pro Londýn nepřijatelná a v neděli podle diplomatů jednání skončila na britském požadavku, aby taková pojistka byla časově omezená. 

Neměl jsem pocit, že by paní Mayová navrhovala diskuse přerušit. Tón je důležitý, ale obsah je důležitý také.
Antonio Tajani
předseda Evropského parlamentu

Podle šéfa europarlamentu je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější, než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku, a obě strany mají zájem se dohodnout.

Politici hýřili před večeří optimismem

Šéfové vlád a prezidenti členských zemí Evropské unie stále věří, že dohody o brexitu lze dosáhnout. Podle některých z nich je výsledek blízko. Uváděli to před začátkem summitu v Bruselu.

Mayová ještě před svým vystoupením uvedla, že dohoda mezi Londýnem a Evropskou unií o brexitu je stále možná i přes nynější rozdílné pohledy na řešení otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Opakovaně zdůrazňovala pokrok v jednáních, kterého se podařilo dosáhnout od posledního neformálního summitu EU v polovině září v Salcburku. 

Německá kancléřka Angela Merkelová podotkla, že hotových je 90 procent smlouvy. Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší. Zbývající otázky budou podle Merkelové vyřešeny v dobrém duchu. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že od Mayové čeká informaci o tom, co je pro ni akceptovatelné s ohledem na vnitřní britskou politickou rovnováhu. Konečná dohoda podle něj není příliš vzdálená.

Také český premiér Andrej Babiš stále věří, že dohodu o britském odchodu z Evropské unie je možné dojednat včas, uvedl před setkáním. Dodal, že příští týden chce s premiérkou Mayovou jednat v Londýně. 

Barnier: Ještě tam nejsme

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier při příchodu zdůraznil, že vyjednávači v posledních „týdnech, dnech a nocích“ tvrdě pracovali na celkovém uzavření dohody o britském odchodu z Unie a politické deklaraci o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.

„Ještě tam nejsme. Brexit musí být spořádaný pro každého a ve všech ohledech, včetně Irska. K tomu ještě potřebujeme nějaký čas. V příštích týdnech budeme pokračovat v jednáních klidně a trpělivě,“ řekl.

Původně měla sedmadvacítka večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenty a premiéry tak čeká i rozhodnutí, zda za dané situace svolávat na listopad mimořádný „brexitový“ summit, či zda závěrečnou diskusi o „rozvodové smlouvě“ absolvovat až na dalším řádném summitu v polovině prosince.

Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud zablokoval Trumpův výnos o zastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem

Federální odvolací soud v USA zablokoval výnos prezidenta Donalda Trumpa o zastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem. Podle agentury AP panel tří soudců uvedl, že imigrační zákony dávají lidem právo žádat na hranici o azyl a prezident je nemůže obejít. Trumpovo vyhlášení invaze na americko-mexické hranici shledal nelegálním. Není jasné, kdy dojde k obnovení zpracovávání žádostí o azyl, napsal deník The Washington Post (WP), podle něhož se Trumpova administrativa proti rozhodnutí nejspíš odvolá.
Právě teď

USA chtějí zavést popravčí čety

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zavést výkon federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Plánuje také obnovit federální popravy smrtící injekcí s dávkou pentobarbitalu, což je praxe z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters s odkazem na prozatímního ministra spravedlnosti Todda Blanche.
před 2 hhodinami

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
před 3 hhodinami

„Prázdné Španělsko“ láká migranty do vylidněných venkovských oblastí

Při cestě z Madridu směrem na severovýchod se po dvou a půl hodinách jízdy jako první objeví zřícenina mohutného středověkého hradu na kopci nad obcí Molina de Aragón. Četné kostely, biskupský palác a hradby jsou dalšími pozůstatky někdejšího rozkvětu města. Časy se ale změnily.
před 5 hhodinami

Rusko ztratilo ve válce s Ukrajinou téměř milion a čtvrt vojáků, píše nizozemská rozvědka

Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.
před 5 hhodinami

Putin by se podle Kremlu mohl zúčastnit summitu G20 na Floridě

Ruský vládce Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Podle agentury Interfax to uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat. Trump tvrdí, že o pozvánce neví a že pochybuje, že by ruský vládce přijel, i když by to dle něj bylo „přínosné“.
05:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rakouská dětská výživa obsahovala patnáct mikrogramů jedu

Sklenička s dětskou výživou potravinářského výrobce HiPP, která se našla minulý týden na východě Rakouska, obsahovala patnáct mikrogramů jedu na krysy. Píše to agentura AP s odkazem na státní zastupitelství v Eisenstadtu. Toxikologický posudek má nyní objasnit, jaké důsledky by pozření tohoto množství jedu mohlo mít pro lidský organismus.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem vyčerpala zásoby klíčových zbraní armády USA, píší NYT

Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.
před 6 hhodinami
Načítání...