Jednání o brexitu dostatečný pokrok nepřinesla, speciální summit zatím nebude

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v této chvíli neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po jejich večeři v Bruselu, při které o britském odchodu z evropského bloku diskutovali, to uvedl unijní představitel dobře obeznámený s jednáním. Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.

Barniera zároveň podle tohoto informovaného představitele lídři 27 zemí vyzvali, aby se dál snažil s britskou stranou dosáhnout dohody na základě pokynů, které už od nich dostal.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Barnier, který u večeře prezidenty a premiéry s vývojem jednání seznámil, má jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se vrcholní představitelé EU27.

Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.

Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu asi dvacetiminutovému vystoupení přítomen, nenabídla Mayová obsahově nic nového, atmosféra však podle něj byla pozitivní a všichni dávali najevo odhodlání dohodnout se.

Britská premiérka podle svého mluvčího mimo jiné prohlásila, že má důvěru v dobrý výsledek rozhovorů a že jejich závěrečná fáze vyžaduje důvěru a dobré vedení na obou stranách jednacího stolu.

5 minut
Události ČT: Unijní a britský pohled na odchod Spojeného království z EU
Zdroj: ČT24

Ve hře je prodloužení přechodného období

Šéfové vlád členských států měli původně v Bruselu schvalovat „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z Unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Evropská unie ve snaze odblokovat situaci nabídla Londýnu diskusi o ročním prodloužení přechodného období po britském vystoupení z bloku. Tedy místo nyní předběžně domluveného konce roku 2020 až do závěru roku 2021. Po tu dobu by Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii.

Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě strany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“. Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.

Než se toto řešení domluví, chce EU právně závaznou a časově neomezenou „pojistku“, která zajistila udržení Severního Irska v evropské celní unii. To je věc pro Londýn nepřijatelná a v neděli podle diplomatů jednání skončila na britském požadavku, aby taková pojistka byla časově omezená. 

Neměl jsem pocit, že by paní Mayová navrhovala diskuse přerušit. Tón je důležitý, ale obsah je důležitý také.
Antonio Tajani
předseda Evropského parlamentu

Podle šéfa europarlamentu je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější, než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku, a obě strany mají zájem se dohodnout.

Politici hýřili před večeří optimismem

Šéfové vlád a prezidenti členských zemí Evropské unie stále věří, že dohody o brexitu lze dosáhnout. Podle některých z nich je výsledek blízko. Uváděli to před začátkem summitu v Bruselu.

Mayová ještě před svým vystoupením uvedla, že dohoda mezi Londýnem a Evropskou unií o brexitu je stále možná i přes nynější rozdílné pohledy na řešení otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Opakovaně zdůrazňovala pokrok v jednáních, kterého se podařilo dosáhnout od posledního neformálního summitu EU v polovině září v Salcburku. 

Německá kancléřka Angela Merkelová podotkla, že hotových je 90 procent smlouvy. Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší. Zbývající otázky budou podle Merkelové vyřešeny v dobrém duchu. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že od Mayové čeká informaci o tom, co je pro ni akceptovatelné s ohledem na vnitřní britskou politickou rovnováhu. Konečná dohoda podle něj není příliš vzdálená.

Také český premiér Andrej Babiš stále věří, že dohodu o britském odchodu z Evropské unie je možné dojednat včas, uvedl před setkáním. Dodal, že příští týden chce s premiérkou Mayovou jednat v Londýně. 

Barnier: Ještě tam nejsme

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier při příchodu zdůraznil, že vyjednávači v posledních „týdnech, dnech a nocích“ tvrdě pracovali na celkovém uzavření dohody o britském odchodu z Unie a politické deklaraci o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.

„Ještě tam nejsme. Brexit musí být spořádaný pro každého a ve všech ohledech, včetně Irska. K tomu ještě potřebujeme nějaký čas. V příštích týdnech budeme pokračovat v jednáních klidně a trpělivě,“ řekl.

Původně měla sedmadvacítka večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenty a premiéry tak čeká i rozhodnutí, zda za dané situace svolávat na listopad mimořádný „brexitový“ summit, či zda závěrečnou diskusi o „rozvodové smlouvě“ absolvovat až na dalším řádném summitu v polovině prosince.

Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...