Jednání o brexitu dostatečný pokrok nepřinesla, speciální summit zatím nebude

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v této chvíli neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po jejich večeři v Bruselu, při které o britském odchodu z evropského bloku diskutovali, to uvedl unijní představitel dobře obeznámený s jednáním. Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.

Barniera zároveň podle tohoto informovaného představitele lídři 27 zemí vyzvali, aby se dál snažil s britskou stranou dosáhnout dohody na základě pokynů, které už od nich dostal.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Barnier, který u večeře prezidenty a premiéry s vývojem jednání seznámil, má jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se vrcholní představitelé EU27.

Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.

Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu asi dvacetiminutovému vystoupení přítomen, nenabídla Mayová obsahově nic nového, atmosféra však podle něj byla pozitivní a všichni dávali najevo odhodlání dohodnout se.

Britská premiérka podle svého mluvčího mimo jiné prohlásila, že má důvěru v dobrý výsledek rozhovorů a že jejich závěrečná fáze vyžaduje důvěru a dobré vedení na obou stranách jednacího stolu.

Nahrávám video
Události ČT: Unijní a britský pohled na odchod Spojeného království z EU
Zdroj: ČT24

Ve hře je prodloužení přechodného období

Šéfové vlád členských států měli původně v Bruselu schvalovat „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z Unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Evropská unie ve snaze odblokovat situaci nabídla Londýnu diskusi o ročním prodloužení přechodného období po britském vystoupení z bloku. Tedy místo nyní předběžně domluveného konce roku 2020 až do závěru roku 2021. Po tu dobu by Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii.

Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě strany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“. Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.

Než se toto řešení domluví, chce EU právně závaznou a časově neomezenou „pojistku“, která zajistila udržení Severního Irska v evropské celní unii. To je věc pro Londýn nepřijatelná a v neděli podle diplomatů jednání skončila na britském požadavku, aby taková pojistka byla časově omezená. 

Neměl jsem pocit, že by paní Mayová navrhovala diskuse přerušit. Tón je důležitý, ale obsah je důležitý také.
Antonio Tajani
předseda Evropského parlamentu

Podle šéfa europarlamentu je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější, než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku, a obě strany mají zájem se dohodnout.

Politici hýřili před večeří optimismem

Šéfové vlád a prezidenti členských zemí Evropské unie stále věří, že dohody o brexitu lze dosáhnout. Podle některých z nich je výsledek blízko. Uváděli to před začátkem summitu v Bruselu.

Mayová ještě před svým vystoupením uvedla, že dohoda mezi Londýnem a Evropskou unií o brexitu je stále možná i přes nynější rozdílné pohledy na řešení otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Opakovaně zdůrazňovala pokrok v jednáních, kterého se podařilo dosáhnout od posledního neformálního summitu EU v polovině září v Salcburku. 

Německá kancléřka Angela Merkelová podotkla, že hotových je 90 procent smlouvy. Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší. Zbývající otázky budou podle Merkelové vyřešeny v dobrém duchu. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že od Mayové čeká informaci o tom, co je pro ni akceptovatelné s ohledem na vnitřní britskou politickou rovnováhu. Konečná dohoda podle něj není příliš vzdálená.

Také český premiér Andrej Babiš stále věří, že dohodu o britském odchodu z Evropské unie je možné dojednat včas, uvedl před setkáním. Dodal, že příští týden chce s premiérkou Mayovou jednat v Londýně. 

Barnier: Ještě tam nejsme

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier při příchodu zdůraznil, že vyjednávači v posledních „týdnech, dnech a nocích“ tvrdě pracovali na celkovém uzavření dohody o britském odchodu z Unie a politické deklaraci o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.

„Ještě tam nejsme. Brexit musí být spořádaný pro každého a ve všech ohledech, včetně Irska. K tomu ještě potřebujeme nějaký čas. V příštích týdnech budeme pokračovat v jednáních klidně a trpělivě,“ řekl.

Původně měla sedmadvacítka večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenty a premiéry tak čeká i rozhodnutí, zda za dané situace svolávat na listopad mimořádný „brexitový“ summit, či zda závěrečnou diskusi o „rozvodové smlouvě“ absolvovat až na dalším řádném summitu v polovině prosince.

Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 50 mminutami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 51 mminutami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 18 hhodinami
Načítání...