Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v této chvíli neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po jejich večeři v Bruselu, při které o britském odchodu z evropského bloku diskutovali, to uvedl unijní představitel dobře obeznámený s jednáním. Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.
Jednání o brexitu dostatečný pokrok nepřinesla, speciální summit zatím nebude
Barniera zároveň podle tohoto informovaného představitele lídři 27 zemí vyzvali, aby se dál snažil s britskou stranou dosáhnout dohody na základě pokynů, které už od nich dostal.
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani
Barnier, který u večeře prezidenty a premiéry s vývojem jednání seznámil, má jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se vrcholní představitelé EU27.
Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.
Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu asi dvacetiminutovému vystoupení přítomen, nenabídla Mayová obsahově nic nového, atmosféra však podle něj byla pozitivní a všichni dávali najevo odhodlání dohodnout se.
Britská premiérka podle svého mluvčího mimo jiné prohlásila, že má důvěru v dobrý výsledek rozhovorů a že jejich závěrečná fáze vyžaduje důvěru a dobré vedení na obou stranách jednacího stolu.
Události ČT: Unijní a britský pohled na odchod Spojeného království z EU (zdroj: ČT24)
Ve hře je prodloužení přechodného období
Šéfové vlád členských států měli původně v Bruselu schvalovat „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z Unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Evropská unie ve snaze odblokovat situaci nabídla Londýnu diskusi o ročním prodloužení přechodného období po britském vystoupení z bloku. Tedy místo nyní předběžně domluveného konce roku 2020 až do závěru roku 2021. Po tu dobu by Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii.
Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě strany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“. Podobné řešení by dalo stranám víc času na finální vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.
Než se toto řešení domluví, chce EU právně závaznou a časově neomezenou „pojistku“, která zajistila udržení Severního Irska v evropské celní unii. To je věc pro Londýn nepřijatelná a v neděli podle diplomatů jednání skončila na britském požadavku, aby taková pojistka byla časově omezená.
Neměl jsem pocit, že by paní Mayová navrhovala diskuse přerušit. Tón je důležitý, ale obsah je důležitý také.
Podle šéfa europarlamentu je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější, než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku, a obě strany mají zájem se dohodnout.
Politici hýřili před večeří optimismem
Šéfové vlád a prezidenti členských zemí Evropské unie stále věří, že dohody o brexitu lze dosáhnout. Podle některých z nich je výsledek blízko. Uváděli to před začátkem summitu v Bruselu.
Mayová ještě před svým vystoupením uvedla, že dohoda mezi Londýnem a Evropskou unií o brexitu je stále možná i přes nynější rozdílné pohledy na řešení otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Opakovaně zdůrazňovala pokrok v jednáních, kterého se podařilo dosáhnout od posledního neformálního summitu EU v polovině září v Salcburku.
Německá kancléřka Angela Merkelová podotkla, že hotových je 90 procent smlouvy. Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší. Zbývající otázky budou podle Merkelové vyřešeny v dobrém duchu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že od Mayové čeká informaci o tom, co je pro ni akceptovatelné s ohledem na vnitřní britskou politickou rovnováhu. Konečná dohoda podle něj není příliš vzdálená.
Také český premiér Andrej Babiš stále věří, že dohodu o britském odchodu z Evropské unie je možné dojednat včas, uvedl před setkáním. Dodal, že příští týden chce s premiérkou Mayovou jednat v Londýně.
Barnier: Ještě tam nejsme
Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier při příchodu zdůraznil, že vyjednávači v posledních „týdnech, dnech a nocích“ tvrdě pracovali na celkovém uzavření dohody o britském odchodu z Unie a politické deklaraci o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.
„Ještě tam nejsme. Brexit musí být spořádaný pro každého a ve všech ohledech, včetně Irska. K tomu ještě potřebujeme nějaký čas. V příštích týdnech budeme pokračovat v jednáních klidně a trpělivě,“ řekl.
Původně měla sedmadvacítka večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenty a premiéry tak čeká i rozhodnutí, zda za dané situace svolávat na listopad mimořádný „brexitový“ summit, či zda závěrečnou diskusi o „rozvodové smlouvě“ absolvovat až na dalším řádném summitu v polovině prosince.
Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.