Češi rádi používají „chytré“ příslušenství. Hodinky připojené k síti či fitness náramky jich loni zapnula třetina

Podle dat Eurostatu je Česko na přední příčce žebříčku zemí, jejichž obyvatelé používají chytré elektronické doplňky připojené k internetu. Ty jim pomáhají spravovat domácnost, účelně cvičit, vyhledávat informace nebo pouštět hudbu.

Eurostat uvádí, že v roce 2020 použilo v Česku chytré příslušenství 35 procent lidí ve věku 16 až 74 let. Chytré hodinky, brýle či jiné příslušenství jsou podobně populární ještě ve Finsku a Estonsku.

Data ukazují, že v minulém roce použilo 19 procent lidí v EU ve věku 16 až 74 let chytré hodinky, brýle či headsety, fitness náramky nebo oblečení, boty a další doplňky připojené k síti. Takové procento lidí odpovídá takřka jedné pětině obyvatel Evropské unie. Nejvíce tyto doplňky používají mladší lidé ve věku 16 až 24 let, kterých je 28 procent. Jen o pět procent míň je podle dat Eurostatu uživatelů ve věku 25 až 54 let.

Česko v čele žebříčku Eurostatu
Zdroj: Eurostat

Nejméně lidí chytrou elektroniku používá v Řecku či na Kypru

Populární jsou i virtuální asistenti ovládaní skrze hlas či aplikaci – použilo je 11 procent lidí ve věku 16 až 74 let. Podobné množství uživatelů žije v chytrých domácnostech, k jejichž obsluze používá termostaty, elektroměry či světla připojená k internetu. Menší jednotky procent lidí pak používají k internetu připojená bezpečnostní zařízení, robotické spotřebiče, přístroje na měření zdravotních dat nebo hračky.

Jednotlivé typy elektronických zařízení a procento uživatelů
Zdroj: Eurostat

Asistenční příslušenství připojené k síti nejméně používají lidé v Řecku, Rumunsku a na Kypru. Největší množství uživatelů podle výzkumu registruje Island, kde doplňky použilo 72 procent lidí, ostrovní země ale není součástí EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 19 mminutami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 1 hhodinou

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 6 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...