Češi neumí poznat manipulativní titulky. V brněnském experimentu selhali čtyři z pěti

Mediální manipulace jsou nejúčinnější, pokud útočí na negativní emoce a vyvolávají strach. Naopak pozitivní manipulace umí Češi odhalit poměrně úspěšně. Vyplývá to z experimentu politologů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkum zaměřený na sledování manipulativních technik v mediálních sděleních, jejich účinku a úrovně informační gramotnosti skončil před několika dny.

Češi neumí rozpoznat, že jimi novinový titulek manipuluje. Platí to zejména v případě, pokud se týká nějaké negativní zprávy se silnou emocí. To je výsledek rozsáhlého experimentu brněnských vědců. 

„Skončily volby a v Praze se začaly objevovat arabské billboardy! Za většinou problémů ČR stojí Evropská unie“. Tento titulek označilo 92,6 procenta testovaných osob za neutrální, tedy bez manipulativní techniky. Obsahuje přitom manipulační techniku označovanou jako svalování viny.

U titulku obsahujícího démonizaci („Armáda byrokratů likviduje společnou Evropu“) ho 82 procent subjektů označilo za neutrální, tedy také bez manipulativní techniky. „Z dat vyplývá, že jako společnost většinou nepoznáme manipulativní vyjádření. Míra úspěšnosti v odhalení manipulace je velmi nízká,“ vysvětlují autoři.

Politologové už v minulosti identifikovali časté formy mediální manipulace. Nyní dávali účastníkům experimentu číst různě zmanipulované články a titulky týkající se Evropské unie. V textech využívali nejrůznější desítky let známé propagandistické a manipulační techniky, mezi které patří například svalování viny, vyvolávání strachu, fabulace, démonizace, relativizace či nálepkování.

Ke každé technice vytvořili tři texty – jeden s protiunijním vyzněním, druhý prounijní a třetí neutrální.

Výsledky jsou varovné

Výsledkem výzkumu je zjištění, že nejvíce působí techniky, které se zaměřují na emoce, hlavně ty s apelem na strach. „Obecně lze také říct, že pokud je manipulace pozitivní, někoho chválí, lidé jsou k ní kritičtější a přijde jim daleko víc podezřelá, než když je negativní a na někoho útočí nebo kritizuje,“ uvedla členka týmu Petra Vejvodová.

Výzkumníci si při studiu manipulativních technik, které zkoumali na smyšlených zpravodajských titulcích, všimli také toho, jak posunuté je v Česku vnímání Evropské unie. Většina respondentů označovala negativní formu informování o Unii jako neutrální. Neutrální informování pak vnímali jako manipulativní, ať už ve prospěch, nebo v neprospěch EU.

Výzkum probíhal formou experimentu ve specializované brněnské laboratoři. Zúčastnilo se ho šest stovek lidí s nejrůznějším vzděláním a s různými postoji vůči EU.

„Úspěšnější jsou takové manipulace, které apelují na negativní emoce. Subjekty je byly schopny správně rozpoznat v každém pátém případě. Naopak titulky nekriticky vychvalující EU a apelující na pozitivní emoce subjekty dokázaly rozpoznat v téměř čtyřiceti procentech případů. Toto ukazuje na skutečnost, že kritické rámování (v tomto případě EU) se stává normou a neutrální titulky jsou vnímány spíše jako chvála EU,“ komentují výsledky autoři v závěru studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 4 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 22 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 23 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...