Postoje občanů České republiky, Slovenska a Německa k plošným opatřením proti pandemii covidu-19 v březnu 2021 zjišťovali vědci Psychologického ústavu AV ČR, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Jacobsovy univerzity v německých Brémách. Analýza ukázala, že odpovědi Čechů a Slováků se výrazně lišily od odpovědí Němců, zejména co se týče odborného základu zaváděných opatření a jejich ospravedlnění. Do studie byly zahrnuty téměř tři tisíce respondentů.
Češi a Slováci byli za pandemie vůči svým vládám kritičtí, Němci ne. Ukazuje to velký mezinárodní výzkum
„Zajímalo nás, do jaké míry občané spatřují přínos nařízení i pro ně samé, jak hodnotí spravedlivost opatření – tedy zda ti, kteří byli epidemií nejvíce postiženi, dostávali také největší pomoc, “ uvedla Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Vědci také zjišťovali, do jaké míry měli lidé pocit, že vláda bere v úvahu jejich potřeby a zájmy celé země, jestli jim připadá, že rozhodnutí vlády jsou založena na odborném, vědeckém základě, zda jsou dobře ospravedlněná, do jaké míry cítí, že přijímaná opatření zohledňují zájmy vlivných skupin a lobbistů a konečně také, do jaké míry je současný pandemický „stav nouze“ výhodný pro vládu spíše než pro občany, doplňuje Klicperová.
Výsledky průzkumu podle autorů ukazují kritičnost občanů ČR i Slovenska vůči protipandemickým opatřením svých vlád, zatímco odpovědi občanů Spolkové republiky Německo byly vůči vládním opatřením daleko smířlivější. Například Češi a Slováci obecně nesouhlasili s výrokem, že vláda vždy rozhoduje na odborném, vědeckém základě, kdežto Němci byli vůči tomuto výroku v průměru spíše nerozhodní.
Odpovědi na otázky o protipandemických opatřeních
Na rozdíl od respondentů z Německa dotázaní z ČR a SR obecně nepovažovali opatření za dobře ospravedlněná. Také u odpovědí obyvatel žijících v zemích bývalé NDR zjistili tazatelé zajímavý trend – přikláněly se spíše ke kritickým postojům Čechů a Slováků než k odpovědím obyvatel západní části Německa.
„I když se nám jistě nepodařilo podchytit všechny významné proměnné, data napovídají, že kromě stěžejního rozdílu v hodnocení české a německé vlády výsledky odrážejí i rozdílnou ochotu občanů k takzvané komplianci, tedy ochotě podrobovat se omezujícím vládním opatřením v závislosti na jejich historické zkušenosti,“ zdůrazňuje Jan Šerek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Odbornost zvyšuje důvěru, důvěra zlepšuje demokracii
Výsledky průzkumu dokládají významné rozdíly v tom, jak občané zemí střední Evropy hodnotili protiepidemická opatření svých vlád. Občané ČR i Slovenska byli obecně kritičtí a stěžovali si zejména, že rozhodnutí vlády nebývala vždy založena na odborném, vědeckém základě.
Jejich hodnocení tak byla v určitém kontrastu s hodnoceními občanů Spolkové republiky Německo, jejichž postoje byly méně kritické, respektive neutrální, zejména při hodnocení odborného, vědeckého základu vládních rozhodnutí, ospravedlňování nových vládních opatření občanům a ohledů na zájmy země.
„Využívání odborného potenciálu země může přispět k racionálnímu řešení krize, ke zvýšení důvěry a ochoty respektovat zaváděná opatření i ke zmírnění polarizace společnosti,“ dodává Martina Klicperová.
Ochota občanů versus nelegitimita nařízení
Epidemická situace se s pokračujícím podzimem zhoršuje a počty onemocnění covidem opět stoupají. Tentokrát je sice podle autorů práce populace připravenější, částečně proočkovaná a s častějším výskytem protilátek, ale odolnost vůči epidemii nezáleží jen na biologické rezistenci, ale i na protiepidemických opatřeních a na ochotě obyvatel tato opatření dodržovat, neboli takzvané komplianci.
Ochota svobodně uposlechnout zákonů a nařízení souvisí s jejich legitimitou i s legitimitou vlády, která je vydává. Vědecký základ, odborné opodstatnění a objasnění vydávaných opatření by zvýšily jejich legitimitu a ochotu obyvatel se jim podřídit, píší vědci.
V demokratické společnosti hrají značnou roli racionální důvody (pro ně jsou podstatné odůvodněnost a pochopení požadavků), politická kultura a společenská smlouva. „S kvalitou demokracie souvisí také míra důvěry ve společnosti. Význam legitimity je obzvlášť vysoký v polarizovaných společnostech a v dobách krize, kdy je třeba, aby měla občanská spolupráce masový charakter a trvala delší dobu. V případě SRN se zřejmě pozitivně promítla role prestižního Kochova institutu a styl vlády Angely Merkelové, která byla ve své kariéře nejdříve vědkyní,“ říká práce.