Brněnští vědci chtějí zachránit české pivo. Hledají lepší geny ječmene odolné proti suchu

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na čtyřletém projektu, jehož cílem je snížit dopady sucha na pěstování sladovnického ječmene, zachovat jeho vysokou kvalitu a potřebné výnosy pro výrobu piva. Cílem je získat genotypy vhodné pro další šlechtění, uvedl proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal.

K výrobě sladu se hodí nejvíce jarní ječmen, jeho pěstování je ale v Česku v důsledku změny klimatu a čím dál častějšího sucha problematické – podobné je to v dalších evropských zemích. Zemědělci proto čím dál častěji sejí ozimé plodiny, u kterých je větší šance, že díky zimní vláze přežijí sušší jaro. Ale ozimý ječmen nemá tak dobrou kvalitu požadovanou pro výrobu piva.

Řešení problému má přinést nový multidisciplinární přístup zahrnující genetiku, molekulární biologii a klasické metody hodnocení výchozích odrůd a linií za účelem tvorby nových kombinací.

„Chceme získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách. V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější se vyrovnat se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ uvedl Cerkal.

Sucho je problém pro krajinu i člověka

Kromě snížení výnosu má sucho za následek i zvýšení obsahu dusíkatých látek. V Česku se problémy týkají hlavně sušších oblastí, tedy Hané, jižní Moravy a Polabí. Loňský rok byl nejen v Česku jedním z nejhorších roků pro produkci sladovnického ječmene, protože sucho bylo prakticky v celé Evropě.

Základními požadavky na sladovnický ječmen jsou vysoký podíl zrna s velikostí nad 2,5 milimetru, vysoká a vyrovnaná klíčivost, vysoký extrakt a aktivní hydrolytické enzymy, které následně zúročí sládci při výrobě piva.

Ječmen se z Česka vyváží nezpracovaný jen minimálně. Předloni sladovny vyvezly 237 tisíc tun sladu, přičemž sladovníci vyrobili celkem 546 tisíc tun sladu, k čemuž bylo zapotřebí osetí více než 160 tisíc hektarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 9 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 10 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...