Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

„EU a Spojené království jsou klíčovými strategickými partnery a spojenci. Budeme i nadále stát v čele světové vědy a výzkumu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Politickou dohodu musí nyní schválit Rada EU a poté ji formálně přijmout Specializovaný výbor EU a Spojeného království pro účast na programech Unie.

Toto řešení je výsledkem dlouhodobých diskusí mezi EU a Velkou Británií. Mělo by přinést prospěch pro obě strany. Umožní EU a Spojenému království zlepšit vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, inovací a vesmíru, které byly narušené brexitem, a spojit tak rozdělené výzkumné a kosmické komunity.

Tato dohoda zůstává plně v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Británie bude muset finančně přispívat do rozpočtu EU a vztahují se na ni všechny záruky dohody o obchodu a spolupráci. Celkově se odhaduje, že Spojené království přispěje na svou účast v programu Horizont Evropa i ve složce kosmického programu Copernicus v průměru téměř 2,6 miliardy eur ročně, v přepočtu asi 60 miliard korun.

Evropské peníze do vědy

Program Horizont Evropa je největším civilním programem pro výzkum a inovace na světě s rozpočtem 95,5 miliardy eur, který poskytuje pouze EU spolu s příspěvky přidružených zemí. Podporuje členské státy EU a přidružené země v jejich národním výzkumném a inovačním potenciálu.

Peníze jdou do projektů důležitého výzkumu, stipendií, průlomových inovací a mobility výzkumných pracovníků. Program Horizont Evropa má řešit zejména ty největší současné globální výzvy, jako jsou zdravotní krize nebo boj proti změně klimatu, a zároveň posiluje technologické a průmyslové kapacity v celé EU.

Přidružení k programu Horizont Evropa umožní výzkumným pracovníkům a organizacím ve Spojeném království účastnit se programu za stejných podmínek jako výzkumní pracovníci a organizace z členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 18 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...