Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

„EU a Spojené království jsou klíčovými strategickými partnery a spojenci. Budeme i nadále stát v čele světové vědy a výzkumu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Politickou dohodu musí nyní schválit Rada EU a poté ji formálně přijmout Specializovaný výbor EU a Spojeného království pro účast na programech Unie.

Toto řešení je výsledkem dlouhodobých diskusí mezi EU a Velkou Británií. Mělo by přinést prospěch pro obě strany. Umožní EU a Spojenému království zlepšit vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, inovací a vesmíru, které byly narušené brexitem, a spojit tak rozdělené výzkumné a kosmické komunity.

Tato dohoda zůstává plně v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Británie bude muset finančně přispívat do rozpočtu EU a vztahují se na ni všechny záruky dohody o obchodu a spolupráci. Celkově se odhaduje, že Spojené království přispěje na svou účast v programu Horizont Evropa i ve složce kosmického programu Copernicus v průměru téměř 2,6 miliardy eur ročně, v přepočtu asi 60 miliard korun.

Evropské peníze do vědy

Program Horizont Evropa je největším civilním programem pro výzkum a inovace na světě s rozpočtem 95,5 miliardy eur, který poskytuje pouze EU spolu s příspěvky přidružených zemí. Podporuje členské státy EU a přidružené země v jejich národním výzkumném a inovačním potenciálu.

Peníze jdou do projektů důležitého výzkumu, stipendií, průlomových inovací a mobility výzkumných pracovníků. Program Horizont Evropa má řešit zejména ty největší současné globální výzvy, jako jsou zdravotní krize nebo boj proti změně klimatu, a zároveň posiluje technologické a průmyslové kapacity v celé EU.

Přidružení k programu Horizont Evropa umožní výzkumným pracovníkům a organizacím ve Spojeném království účastnit se programu za stejných podmínek jako výzkumní pracovníci a organizace z členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 21 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.