Břeclav je asi starší, než se dnes tvrdí, zjistili archeologové

Dosud neznámou stavbu ze začátku 12. století našli archeologové ze společnosti Archaia při svém podzimním průzkumu na zámku v Břeclavi. Jejich předpoklady teď potvrdila analýza dřeva, takzvaná dendrochronologie. Navíc je možné, že nejde o nejstarší pozůstatky osídlení v místě dnešní Břeclavi. Uvedl to Miroslav Dejmal z Archaie.

„Pravděpodobně jsme tam zachytili nějakou velkou stavbu ze dřeva a hlíny, což je neobvyklé. Dendrochronologie určila její stáří na rok 1141, což je velmi staré datum. Budova měla zřejmě pět až šest metrů na šířku a 12 metrů na délku a zanikla požárem,“ uvedl Dejmal.

Dřevohliněná stavba z počátku 12. století je podle něj nevídaně velká a mohla by konkurovat hradištím ze stejné doby v Čechách. „V té době se z kamene stavělo jen minimálně a tady šlo nejspíš o opravdu luxusní stavbu s hliněnými omítkami,“ upozornil archeolog.

Ještě více archeology překvapilo, že pod touto stavbou, která mohla pocházet z doby prvních Přemyslovců na Moravě, našli ještě starší vrstvy.

Starověká Břeclav

„Z nich se bohužel vzorky nepodařilo datovat, ale plánujeme se na místo vrátit. Nejstarší vrstvy datujeme pomocí keramiky a na místě jsme našli specifickou keramiku, kterou spojujeme s rokem 1000. Je tedy možné, že počátky Břeclavi jsou ještě před dosud předpokládaným založením knížetem Břetislavem v první polovině 11. století,“ dodal Dejmal.

Archeologové z Archaie ve spolupráci s břeclavským muzeem strávili loni na zámku přibližně měsíc, vzhledem k tomu, že město plánuje zámek postupně rekonstruovat, očekávají, že se na místo ještě vrátí. „Podle předběžných jednání má vedení města zájem některé nálezy na zámku trvale vystavit,“ uvedl Miroslav Dejmal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 2 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 6 hhodinami
Načítání...