Až se po pandemii otevřou školy, zasáhne je epidemie rýmy, ukazuje zkušenost z Asie

Poté, co Hongkong znovu otevřel školy, které musely být zavřené kvůli pandemii covidu-19, stala se věc, kterou experti očekávali, ale řadu lidí zaskočila. Ve velkém se na nich začala šířit rýma. Stejný vývoj se dá očekávat i v dalších státech, jimž se daří s pandemií úspěšně bojovat a uvolňují opatření.

V Hongkongu byly školy zavřené loni od konce ledna do konce května a od července do října. Prezenční výuka byla nahrazena dálkovou. A právě v říjnu, po znovuotevření škol, začali lékaři pozorovat nečekaně velké množství dětí, které onemocněly. A to navzdory nošení roušek či zvětšení mezer mezi lavicemi.

Jenže tyto děti nebyly nakaženy novým koronavirem. Neměly dokonce ani chřipku, což byla další možnost, kterou vědci zvažovali. Děti se nakazily rhinoviry, což jsou původci jednoho z nejčastějších příčin běžného nachlazení.

Vědci se domnívají, že prudký nárůst počtu nemocných nebyla žádná náhoda. Jednalo se s vysokou pravděpodobností o důsledek návratu dětí po několika měsících do kolektivu. Zjednodušeně řečeno: mladí lidé mohli být náchylnější k respiračním virům, protože pravděpodobně byli méně vystaveni působení lidí mimo svou rodinu, a tudíž měli méně šancí nakazit se jimi a vybudovat si kvalitní imunitu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Emerging Infectious Diseases, který vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Umím si představit, že místa, kde jsou školy už dlouho zavřené, budou mít stejné zkušenosti jako v Hongkongu,“ uvedl epidemiolog Ben Cowling, který studii vypracoval. „Je pravděpodobné, že až se školy znovu otevřou, objeví se tam najednou spousta rhinovirů, mnoho dětí bude nachlazených a pak to od nich dostanou rodiče a zpanikaří, že by to mohl být covid.“

Od té doby, co se covid-19 začal po celém světě šířit, celá řada virů, které způsobují nachlazení a chřipkové nemoci, v podstatě zmizela. Během zimy na jižní polokouli v červenci a srpnu nebyl zaznamenán prakticky žádný výskyt chřipky. Ve Spojených státech bylo na chřipku pozitivně testováno jen 1400 lidí. Přitom loni touto dobou bylo chřipkových případů v USA zaznamenáno asi 174 tisíc.

Podobně významně klesly také počty dalších respiračních nemocí, včetně rhinovirů. Tato rozsáhlá skupina virů většinou způsobuje jen mírné nachlazení: odhaduje se, že více než 200 virů z čeledi rhinovirus je zodpovědných asi za třetinu všech nachlazení. A jak nasvědčují zkušenosti z Hongkongu, vypadá to, že je nezadrží ani přísná restriktivní opatření, která dokázala v řadě zemí minimalizovat šíření covidu.

Autoři hongkongské studie věří, že zranitelnost lidí rhinoviry a dalšími respiračními viry, včetně těch chřipkových, by se mohla v blízké budoucnosti zvětšit – právě proto, že lidé byli virům méně vystaveni. Autoři poznamenali, že podobný jev zaznamenali také britští výzkumníci, kteří hlásili prudký nárůst rhinovirových infekcí u dospělých, a to zhruba dva týdny poté, co se děti vloni v září vrátily v Británii do škol.

Podle Cowlinga existuje jednoduché vysvětlení toho, proč se rhinoviry mohou šířit i přes pandemická opatření. Koronaviry i chřipkové viry se totiž dají zastavit rouškami – ale totéž neplatí pro rhinoviry. Jsou totiž odolnější a mohou lépe odolávat povrchovému čištění než koronaviry a chřipkové viry.

Chřipková hrozba

Vědci se obávají, že stejný jev by se mohl projevit také u chřipky, až se znovu objeví chřipkové viry. Nedostatečné vystavení chřipkovým virům po dobu delší než jeden rok by podle Cowlinga i dalších mohlo vést k tomu, že mnoho lidí bude k virům náchylnějších, až se opatření proti pandemii zmírní.

„Kdybych si na to měl vsadit, pak bych odhadoval, že v nadcházející zimě pravděpodobně propukne vážnější epidemie – za předpokladu, že omezení budou do té doby zcela zrušena,“ řekl nedávno listu Daily Telegraph John Edmunds z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a člen britského vládního výboru vědeckých poradců Sage. A Cowling s tím souhlasí: „Jakmile se opatření zmírní, jakmile se lidé pokusí vrátit do normálu, zažijeme největší chřipkovou sezonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...