Až se po pandemii otevřou školy, zasáhne je epidemie rýmy, ukazuje zkušenost z Asie

Poté, co Hongkong znovu otevřel školy, které musely být zavřené kvůli pandemii covidu-19, stala se věc, kterou experti očekávali, ale řadu lidí zaskočila. Ve velkém se na nich začala šířit rýma. Stejný vývoj se dá očekávat i v dalších státech, jimž se daří s pandemií úspěšně bojovat a uvolňují opatření.

V Hongkongu byly školy zavřené loni od konce ledna do konce května a od července do října. Prezenční výuka byla nahrazena dálkovou. A právě v říjnu, po znovuotevření škol, začali lékaři pozorovat nečekaně velké množství dětí, které onemocněly. A to navzdory nošení roušek či zvětšení mezer mezi lavicemi.

Jenže tyto děti nebyly nakaženy novým koronavirem. Neměly dokonce ani chřipku, což byla další možnost, kterou vědci zvažovali. Děti se nakazily rhinoviry, což jsou původci jednoho z nejčastějších příčin běžného nachlazení.

Vědci se domnívají, že prudký nárůst počtu nemocných nebyla žádná náhoda. Jednalo se s vysokou pravděpodobností o důsledek návratu dětí po několika měsících do kolektivu. Zjednodušeně řečeno: mladí lidé mohli být náchylnější k respiračním virům, protože pravděpodobně byli méně vystaveni působení lidí mimo svou rodinu, a tudíž měli méně šancí nakazit se jimi a vybudovat si kvalitní imunitu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Emerging Infectious Diseases, který vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Umím si představit, že místa, kde jsou školy už dlouho zavřené, budou mít stejné zkušenosti jako v Hongkongu,“ uvedl epidemiolog Ben Cowling, který studii vypracoval. „Je pravděpodobné, že až se školy znovu otevřou, objeví se tam najednou spousta rhinovirů, mnoho dětí bude nachlazených a pak to od nich dostanou rodiče a zpanikaří, že by to mohl být covid.“

Od té doby, co se covid-19 začal po celém světě šířit, celá řada virů, které způsobují nachlazení a chřipkové nemoci, v podstatě zmizela. Během zimy na jižní polokouli v červenci a srpnu nebyl zaznamenán prakticky žádný výskyt chřipky. Ve Spojených státech bylo na chřipku pozitivně testováno jen 1400 lidí. Přitom loni touto dobou bylo chřipkových případů v USA zaznamenáno asi 174 tisíc.

Podobně významně klesly také počty dalších respiračních nemocí, včetně rhinovirů. Tato rozsáhlá skupina virů většinou způsobuje jen mírné nachlazení: odhaduje se, že více než 200 virů z čeledi rhinovirus je zodpovědných asi za třetinu všech nachlazení. A jak nasvědčují zkušenosti z Hongkongu, vypadá to, že je nezadrží ani přísná restriktivní opatření, která dokázala v řadě zemí minimalizovat šíření covidu.

Autoři hongkongské studie věří, že zranitelnost lidí rhinoviry a dalšími respiračními viry, včetně těch chřipkových, by se mohla v blízké budoucnosti zvětšit – právě proto, že lidé byli virům méně vystaveni. Autoři poznamenali, že podobný jev zaznamenali také britští výzkumníci, kteří hlásili prudký nárůst rhinovirových infekcí u dospělých, a to zhruba dva týdny poté, co se děti vloni v září vrátily v Británii do škol.

Podle Cowlinga existuje jednoduché vysvětlení toho, proč se rhinoviry mohou šířit i přes pandemická opatření. Koronaviry i chřipkové viry se totiž dají zastavit rouškami – ale totéž neplatí pro rhinoviry. Jsou totiž odolnější a mohou lépe odolávat povrchovému čištění než koronaviry a chřipkové viry.

Chřipková hrozba

Vědci se obávají, že stejný jev by se mohl projevit také u chřipky, až se znovu objeví chřipkové viry. Nedostatečné vystavení chřipkovým virům po dobu delší než jeden rok by podle Cowlinga i dalších mohlo vést k tomu, že mnoho lidí bude k virům náchylnějších, až se opatření proti pandemii zmírní.

„Kdybych si na to měl vsadit, pak bych odhadoval, že v nadcházející zimě pravděpodobně propukne vážnější epidemie – za předpokladu, že omezení budou do té doby zcela zrušena,“ řekl nedávno listu Daily Telegraph John Edmunds z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a člen britského vládního výboru vědeckých poradců Sage. A Cowling s tím souhlasí: „Jakmile se opatření zmírní, jakmile se lidé pokusí vrátit do normálu, zažijeme největší chřipkovou sezonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...