Až se po pandemii otevřou školy, zasáhne je epidemie rýmy, ukazuje zkušenost z Asie

Poté, co Hongkong znovu otevřel školy, které musely být zavřené kvůli pandemii covidu-19, stala se věc, kterou experti očekávali, ale řadu lidí zaskočila. Ve velkém se na nich začala šířit rýma. Stejný vývoj se dá očekávat i v dalších státech, jimž se daří s pandemií úspěšně bojovat a uvolňují opatření.

V Hongkongu byly školy zavřené loni od konce ledna do konce května a od července do října. Prezenční výuka byla nahrazena dálkovou. A právě v říjnu, po znovuotevření škol, začali lékaři pozorovat nečekaně velké množství dětí, které onemocněly. A to navzdory nošení roušek či zvětšení mezer mezi lavicemi.

Jenže tyto děti nebyly nakaženy novým koronavirem. Neměly dokonce ani chřipku, což byla další možnost, kterou vědci zvažovali. Děti se nakazily rhinoviry, což jsou původci jednoho z nejčastějších příčin běžného nachlazení.

Vědci se domnívají, že prudký nárůst počtu nemocných nebyla žádná náhoda. Jednalo se s vysokou pravděpodobností o důsledek návratu dětí po několika měsících do kolektivu. Zjednodušeně řečeno: mladí lidé mohli být náchylnější k respiračním virům, protože pravděpodobně byli méně vystaveni působení lidí mimo svou rodinu, a tudíž měli méně šancí nakazit se jimi a vybudovat si kvalitní imunitu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Emerging Infectious Diseases, který vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Umím si představit, že místa, kde jsou školy už dlouho zavřené, budou mít stejné zkušenosti jako v Hongkongu,“ uvedl epidemiolog Ben Cowling, který studii vypracoval. „Je pravděpodobné, že až se školy znovu otevřou, objeví se tam najednou spousta rhinovirů, mnoho dětí bude nachlazených a pak to od nich dostanou rodiče a zpanikaří, že by to mohl být covid.“

Od té doby, co se covid-19 začal po celém světě šířit, celá řada virů, které způsobují nachlazení a chřipkové nemoci, v podstatě zmizela. Během zimy na jižní polokouli v červenci a srpnu nebyl zaznamenán prakticky žádný výskyt chřipky. Ve Spojených státech bylo na chřipku pozitivně testováno jen 1400 lidí. Přitom loni touto dobou bylo chřipkových případů v USA zaznamenáno asi 174 tisíc.

Podobně významně klesly také počty dalších respiračních nemocí, včetně rhinovirů. Tato rozsáhlá skupina virů většinou způsobuje jen mírné nachlazení: odhaduje se, že více než 200 virů z čeledi rhinovirus je zodpovědných asi za třetinu všech nachlazení. A jak nasvědčují zkušenosti z Hongkongu, vypadá to, že je nezadrží ani přísná restriktivní opatření, která dokázala v řadě zemí minimalizovat šíření covidu.

Autoři hongkongské studie věří, že zranitelnost lidí rhinoviry a dalšími respiračními viry, včetně těch chřipkových, by se mohla v blízké budoucnosti zvětšit – právě proto, že lidé byli virům méně vystaveni. Autoři poznamenali, že podobný jev zaznamenali také britští výzkumníci, kteří hlásili prudký nárůst rhinovirových infekcí u dospělých, a to zhruba dva týdny poté, co se děti vloni v září vrátily v Británii do škol.

Podle Cowlinga existuje jednoduché vysvětlení toho, proč se rhinoviry mohou šířit i přes pandemická opatření. Koronaviry i chřipkové viry se totiž dají zastavit rouškami – ale totéž neplatí pro rhinoviry. Jsou totiž odolnější a mohou lépe odolávat povrchovému čištění než koronaviry a chřipkové viry.

Chřipková hrozba

Vědci se obávají, že stejný jev by se mohl projevit také u chřipky, až se znovu objeví chřipkové viry. Nedostatečné vystavení chřipkovým virům po dobu delší než jeden rok by podle Cowlinga i dalších mohlo vést k tomu, že mnoho lidí bude k virům náchylnějších, až se opatření proti pandemii zmírní.

„Kdybych si na to měl vsadit, pak bych odhadoval, že v nadcházející zimě pravděpodobně propukne vážnější epidemie – za předpokladu, že omezení budou do té doby zcela zrušena,“ řekl nedávno listu Daily Telegraph John Edmunds z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a člen britského vládního výboru vědeckých poradců Sage. A Cowling s tím souhlasí: „Jakmile se opatření zmírní, jakmile se lidé pokusí vrátit do normálu, zažijeme největší chřipkovou sezonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 1 hhodinou

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 3 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 23 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...