Australská vláda oznámila osm hlášení o pozorování vakovlka. Vymřít měl před osmdesáti lety

Tasmánský úřad, který má za úkol sledovat přírodu, vodní zdroje a životní prostředí (DPIPWE) zveřejnil dokument, v němž různě detailně popisuje osm údajných setkání s vakovlkem. Šelma přezdívaná také tasmánský tygr přitom vyhynula ve volné přírodě na počátku minulého století, poslední exemplář zemřel v zoologické zahradě roku 1936 a za vyhynulého byl prohlášen roku 1982.

Poslední ze svědectví je staré asi dva měsíce, jiné pochází z letošního února: „Zvíře se otočilo a několikrát se podívalo na náš automobil, viděli jsme ho čistě po dobu asi 12–15 sekund.“ Manželé, kteří tvora měli pozorovat ze svého vozu, jsou si na sto procent jistí, že se jednalo právě o vakovlka. Poznali ho nejen podle tvaru těla, ale především podle typických pruhů na zadní části těla.

Výskyt vakovlka z poslední doby by měla dokládat i fotografie, kterou zveřejnila místní média. Pokud na ní není vakovlk, mohlo by se jedat o lišku postiženou prašivinou:

Jiné svědectví vakovlka popsalo jako tvora pohybem podobného kočce, který se hýbal mlhou. Další svědek oznámil během loňského listopadu, že pozoroval nejen tasmánského tygra, ale také dvě mláďata. Další svědectví uvádějí, že tvor byl podobný vlku nebo lišce, ale od nich se lišil ocasem, který vypadal spíše jako kočičí.

Dvakrát vyhynulé zvíře

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému nemá konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, a na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Nicméně to už bylo pozdě, poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Jsou svědectví realistická?

Hlášení o viděných vakovlcích přicházejí v Tasmánii průběžně, ale byla považována za obdobu yettiho nebo příšery z jezera Loch Ness. V rozhovoru pro australskou stanici ABC se expert na vakovlky Col Bailey vyjádřil k nejnovější vlně pozorování velmi pozitivně: „Jsem si jistý, že nejsou vyhynulí… a tento dokument nám to poodhaluje,“ uvedl.

Sám věří, že vakovlka viděl před necelým půlstoletím. Úřad DPIPWE se k možné existenci vyhynulého zvířete nevyjádřil, jen oznámil, že bude zprávy o pozorováních detailně monitorovat.

Zatím byly všechny pokusy tohoto tvora najít nebo přinést jednoznačné důkazy, že někde v Tasmánii přežil, neúspěšné. Selhal v tom dokonce i Edmund Hillary, první pokořitel Mount Everestu, který se za symbolem Tasmánie vypravil s expedicí v 60. letech minulého století – ani on tohoto savce neobjevil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 13 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 13 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 14 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 17 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 18 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...