Astronautka Kochová zůstane na ISS déle. Dosáhne tak ženského rekordu v pobytu ve vesmíru

Americká astronautka Christina Kochová si prodlouží pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na předpokládaných 328 dnů, a stane se tak mezi ženami rekordmankou v době strávené nepřetržitě ve vesmíru. Na svém webu o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Kochová přiletěla na ISS 14. března a na oběžné dráze kolem Země zůstane do února příštího roku. Překoná tím dosavadní rekord v délce nepřerušeného letu ženy do vesmíru, který v letech 2016–2017 vytvořila 288 dny bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová, uvedla na svých internetových stránkách americká vesmírná agentura.

Délka prodloužené mise Kochové bude jen o málo kratší než dosud nejdelší nepřetržitý let astronautů NASA. Držitelem tohoto rekordu je bývalý astronaut Scott Kelly, který v letech 2015–2016 ve vesmíru pobýval 340 dnů.

Rekordmanka zvětší poznání

Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice strávil v letech 1994–1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Kochová na ISS přiletěla s americkým astronautem Nickem Haguem a s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem a měla tam s nimi původně pobýt 204 dní. Spolu s touto trojicí tvoří nynější posádku stanice ještě Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques, kteří jsou v orbitálním komplexu od loňského prosince.

Podle NASA pomůže prodloužená mise Kochové vědcům získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů lidí, které trvají déle než obvyklé šestiměsíční výpravy. „Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars,“ uvedla vesmírná agentura.

„Jeden měsíc za sebou. Deset před sebou. Dnes se možnost stala realitou: Moje mise má podle plánu trvat přes tři expedice na palubě ISS! Je to privilegium, že mohu (k výzkumu) co nejlépe přispět každý jednotlivý den,“ reagovala na Twitteru Kochová na oznámení NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 18 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 20 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...