Archeologové našli v Tatrách jeskyni s unikátním pravěkým osídlením

Jeskyně Hučivá diera v Belianských Tatrách na Slovensku byla osídlená v pravěku. Svědčí o tom nálezy týmu slovenských a polských archeologů. Jde o první nález svého druhu, dříve se žádné prehistorické předměty v tatranských jeskyních nenašly.

„Všechny nálezy, které jsme tu našli, patří do období před 15 tisíci lety,“ řekl slovenské televizi RTVS archeolog Marián Soják ze Slovenské akademie věd, který výzkum vedl spolu se svým polským kolegou. „Až dosud jsme nevěděli, že lovci sobů přešli na jih přes hřeben Tater. Je to vzácnost,“ dodal.

„Objevili jsme desítky kamenných hrotů, které přežily úplně nebo ve fragmentech. Původně byly připevněny na kopí či oštěpu, které ale nepřečkaly,“ řekl agentuře PAP Pawel Valde-Nowak z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově na jihu Polska.

Nálezy podle něj dokazují, že lovci žili v jeskyni dlouho. Po něčem podobném vědci bezúspěšně pátrali v tatranských jeskyních od 19. století.

Doklady z doby, kdy Evropě vládl led

Pazourky pocházejí z konce doby ledové, kdy ledová přikrývka začala ustupovat ze severní části nynějšího Polska, tedy zhruba před 14 tisíci až 15 tisíci lety. „Nálezy archeologů dokazují, že jeskyně Hučivá diera je jedinečná. Je první tatranskou jeskyní osídlenou v pravěku,“ poznamenala RTVS na svém webu.

„Nové nálezy mění mapu pravěkého osídlení Evropy,“ pochlubilo se město Spišská Belá, kterému patří pozemek s jeskyní, nalézající se mimo turistické trasy. Jeskyně byla podle nálezů osídlena zhruba před 15 tisíci lety v „období, ve kterém se objevil kult lovců sobů, rozvíjelo se jeskynní umění a zaznamenán byl rozmach výroby z kostí“.

Systematický výzkum na místě má podle městského webu trvat do 26. července a jeskyně má být kvůli ochraně unikátního objevu uzavřena pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 31 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...