Archeologové našli v Tatrách jeskyni s unikátním pravěkým osídlením

Jeskyně Hučivá diera v Belianských Tatrách na Slovensku byla osídlená v pravěku. Svědčí o tom nálezy týmu slovenských a polských archeologů. Jde o první nález svého druhu, dříve se žádné prehistorické předměty v tatranských jeskyních nenašly.

„Všechny nálezy, které jsme tu našli, patří do období před 15 tisíci lety,“ řekl slovenské televizi RTVS archeolog Marián Soják ze Slovenské akademie věd, který výzkum vedl spolu se svým polským kolegou. „Až dosud jsme nevěděli, že lovci sobů přešli na jih přes hřeben Tater. Je to vzácnost,“ dodal.

„Objevili jsme desítky kamenných hrotů, které přežily úplně nebo ve fragmentech. Původně byly připevněny na kopí či oštěpu, které ale nepřečkaly,“ řekl agentuře PAP Pawel Valde-Nowak z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově na jihu Polska.

Nálezy podle něj dokazují, že lovci žili v jeskyni dlouho. Po něčem podobném vědci bezúspěšně pátrali v tatranských jeskyních od 19. století.

Doklady z doby, kdy Evropě vládl led

Pazourky pocházejí z konce doby ledové, kdy ledová přikrývka začala ustupovat ze severní části nynějšího Polska, tedy zhruba před 14 tisíci až 15 tisíci lety. „Nálezy archeologů dokazují, že jeskyně Hučivá diera je jedinečná. Je první tatranskou jeskyní osídlenou v pravěku,“ poznamenala RTVS na svém webu.

„Nové nálezy mění mapu pravěkého osídlení Evropy,“ pochlubilo se město Spišská Belá, kterému patří pozemek s jeskyní, nalézající se mimo turistické trasy. Jeskyně byla podle nálezů osídlena zhruba před 15 tisíci lety v „období, ve kterém se objevil kult lovců sobů, rozvíjelo se jeskynní umění a zaznamenán byl rozmach výroby z kostí“.

Systematický výzkum na místě má podle městského webu trvat do 26. července a jeskyně má být kvůli ochraně unikátního objevu uzavřena pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 15 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 17 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled