Antigenní testy: Deset odpovědí na hlavní otázky

9 minut
Události: Antigenní testování v Česku
Zdroj: ČT24

Ve středu 16. prosince začne v České republice bezplatné testování pomocí takzvaných antigenních testů. Ty jsou schopné rychle odhalit nákazu, zejména u lidí, kteří jsou velmi nakažliví. Bude probíhat do 15. ledna 2021.

1) Kde se můžu otestovat?

Testování je možné na více místech. Nejsnadněji to půjde v odběrových centrech, kde je ale nutné si nejdřív zarezervovat termín, a to buď telefonicky, nebo přes internet. Seznam odběrových míst, kde testování probíhá zdarma, je na stránkách ministerstva zdravotnictví. Testování budou provádět i někteří praktičtí a ambulantní lékaři, i jim je ale potřeba nejdřív zavolat. Také jejich seznam je na webu ministerstva zdravotnictví.

2) Jak testování probíhá?

Odběr vypadá stejně jako u známých PCR testů –⁠ je potřeba odebrat vzorek z nosohltanu. Provádí se také pomocí odběrové tyčinky. Výsledek je ale hotový mnohem dříve než u PCR testů. Místo několika hodin je odpověď známá už přibližně do 15 minut.

3) Kolikrát se můžu nechat otestovat?

Každý občan se může nechat testovat klidně i vícekrát, vždy ale nejdříve po pěti dnech. I opakované testy jsou zdarma, a to až do 15. ledna. 

4) Kdo se může nechat otestovat zdarma?

Toto bezplatné testování je zdarma pro všechny, kdo v Česku mají zdravotní pojištění. Znamená to, že možnosti nechat se otestovat mohou využít i děti nebo někteří cizinci. Podstatné je mít s sebou na odběr doklad totožnosti a kartičku pojištěnce.

5) Jsem pozitivní, co dál?

Pokud má člověk příznaky a vyjde mu pozitivní test, tak už se další testy nedělají. Rovnou mu začíná izolace a epidemiologické šetření. Všichni, kteří s ním byli v rizikovém kontaktu, pak musí do karantény. Pokud má pozitivní test, ale je bez příznaků, rovnou v odběrovém centru následuje kontrolní PCR test –⁠ na jeho výsledky je ale zapotřebí vyčkat delší dobu.

6) Dostane člověk potvrzení?

Výsledkem testů je zvláštní potvrzení, které se dá využít zejména pro ty, kdo chtějí během vánočních svátků navštívit své příbuzné v domovech pro seniory. Pro takové návštěvy je z důvodu opatření v systému PES výsledek testu vyžadován –⁠ důležité ale je, že takový výsledek nesmí být starší než 48 hodin.

7) Co antigenní test ukazuje?

Test ukazuje, jestli je člověk v danou chvíli infekční a jestli tedy může virus šířit dál. Pokud má člověk v těle viru málo nebo nemoc ještě nepropukla, antigenní testy to nemusí poznat. K tomu už jsou potřeba testy PCR. Platí, že antigenní testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pohybuje kolem 120 korun (bez DPH), přičemž za samotné provedení testu dostanou asi dvě stě korun. PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

„Antigenní test má nižší senzitivitu –⁠ uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent –⁠ v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

8) Jaká je kapacita testů?

Podle ministra zdravotnictví by celková kapacita měla být až 60 tisíc testovaných osob za den. Pokud by šel na test každý jen jednou a pracovalo by se i o svátcích, celkově by se mohlo otestovat jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, to je zhruba 17 procent obyvatel.

9) Jak antigenní test funguje?

PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je naopak diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

10) Proč antigenní testy úplně nenahradí PCR testy?

Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním, či pro screening na letištích či hraničních přechodech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

37 minut
Česko se připravuje na antigenní testování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...