Antigenní testy: Deset odpovědí na hlavní otázky

Nahrávám video

Ve středu 16. prosince začne v České republice bezplatné testování pomocí takzvaných antigenních testů. Ty jsou schopné rychle odhalit nákazu, zejména u lidí, kteří jsou velmi nakažliví. Bude probíhat do 15. ledna 2021.

1) Kde se můžu otestovat?

Testování je možné na více místech. Nejsnadněji to půjde v odběrových centrech, kde je ale nutné si nejdřív zarezervovat termín, a to buď telefonicky, nebo přes internet. Seznam odběrových míst, kde testování probíhá zdarma, je na stránkách ministerstva zdravotnictví. Testování budou provádět i někteří praktičtí a ambulantní lékaři, i jim je ale potřeba nejdřív zavolat. Také jejich seznam je na webu ministerstva zdravotnictví.

2) Jak testování probíhá?

Odběr vypadá stejně jako u známých PCR testů –⁠ je potřeba odebrat vzorek z nosohltanu. Provádí se také pomocí odběrové tyčinky. Výsledek je ale hotový mnohem dříve než u PCR testů. Místo několika hodin je odpověď známá už přibližně do 15 minut.

3) Kolikrát se můžu nechat otestovat?

Každý občan se může nechat testovat klidně i vícekrát, vždy ale nejdříve po pěti dnech. I opakované testy jsou zdarma, a to až do 15. ledna. 

4) Kdo se může nechat otestovat zdarma?

Toto bezplatné testování je zdarma pro všechny, kdo v Česku mají zdravotní pojištění. Znamená to, že možnosti nechat se otestovat mohou využít i děti nebo někteří cizinci. Podstatné je mít s sebou na odběr doklad totožnosti a kartičku pojištěnce.

5) Jsem pozitivní, co dál?

Pokud má člověk příznaky a vyjde mu pozitivní test, tak už se další testy nedělají. Rovnou mu začíná izolace a epidemiologické šetření. Všichni, kteří s ním byli v rizikovém kontaktu, pak musí do karantény. Pokud má pozitivní test, ale je bez příznaků, rovnou v odběrovém centru následuje kontrolní PCR test –⁠ na jeho výsledky je ale zapotřebí vyčkat delší dobu.

6) Dostane člověk potvrzení?

Výsledkem testů je zvláštní potvrzení, které se dá využít zejména pro ty, kdo chtějí během vánočních svátků navštívit své příbuzné v domovech pro seniory. Pro takové návštěvy je z důvodu opatření v systému PES výsledek testu vyžadován –⁠ důležité ale je, že takový výsledek nesmí být starší než 48 hodin.

7) Co antigenní test ukazuje?

Test ukazuje, jestli je člověk v danou chvíli infekční a jestli tedy může virus šířit dál. Pokud má člověk v těle viru málo nebo nemoc ještě nepropukla, antigenní testy to nemusí poznat. K tomu už jsou potřeba testy PCR. Platí, že antigenní testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pohybuje kolem 120 korun (bez DPH), přičemž za samotné provedení testu dostanou asi dvě stě korun. PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

„Antigenní test má nižší senzitivitu –⁠ uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent –⁠ v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

8) Jaká je kapacita testů?

Podle ministra zdravotnictví by celková kapacita měla být až 60 tisíc testovaných osob za den. Pokud by šel na test každý jen jednou a pracovalo by se i o svátcích, celkově by se mohlo otestovat jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, to je zhruba 17 procent obyvatel.

9) Jak antigenní test funguje?

PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je naopak diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

10) Proč antigenní testy úplně nenahradí PCR testy?

Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním, či pro screening na letištích či hraničních přechodech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 55 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 2 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 3 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 5 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.