Globální šíření viru si dosud vyžádalo okolo 165 tisíc životů, nákaza se celosvětově potvrdila u téměř dvou a půl milionů lidí. Nejjižněji položený kontinent se kvůli nákaze uzavřel světu a tamní vědci se uchýlili do izolace na svých základnách.
Antarktida je jediný kontinent bez koronaviru. Drží si ho od těla dvojitou izolací
Alejandro Valenzuela Peňa si na mrazivých a pustých pláních Antarktidy na izolaci už dávno zvykl. Nyní však nabírá pocit opuštěnosti nový rozměr. Kontinent, který je i za běžných okolností téměř odříznutý od okolního světa, dosud uniká nákaze koronavirem a dělá vše pro to, aby se pandemii vyhnul úplně, píše agentura Reuters.
„K životu v izolaci jsme vycvičeni, ale co nastal tento zvláštní stav, jsme izolováni v rámci izolace,“ říká 41letý Peňa, který je guvernérem Chilského antarktického území. V telefonickém hovoru ze základny Bahía Fildes, jež se nachází na jihozápadním výběžku Ostrova krále Jiřího, podotýká, že tamních sto členů posádky s karanténou poměrně zápolí.
„Základny se uzavřely včas,“ domnívá se však. Poslední lodě připluly na začátku března, poslední letadlo přistálo na konci stejného měsíce. „Od té doby jsme opravdu izolovaní, bez kontaktu.“ Pro obyvatele Antarktidy znamenala karanténa konec některých aktivit, které jim za běžné situace v mrazivém podnebí krátí čas. Zrušeny byly například turnaje v ping pongu či basketbalu.
„Snadno to překonáme, hřeje nás vědomí, že naše rodiny jsou v bezpečí a že se situace zde v Antarktidě dosud vyvíjí dobře,“ dodává.
Pauza pro turismus
Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil před několika týdny, když se na stránkách novin objevily zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Nyní základny obývají skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.
Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvádí vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.
„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny Spojených států na případný boj s onemocněním COVID-19 dobře připravené.
Zpřísňující se karanténní opatření však učinila přítrž i těm několika málo přátelským setkáním, která mezi sebou na Ostrově krále Jiřího pořádají vědci z Ruska, Číny, Koreje či Uruguaye. Zrušeny byly i společenské večeře nebo víkendové výlety za lyžováním.
Kvůli potenciální hrozbě nákazy byl uzavřen i obchod se suvenýry na ruské vojenské základně. Ve zmrzlé pustině se tak nyní už nedají zakoupit plyšoví tučňáci a trička s podobiznou ruského prezidenta Vladimira Putina. Turisté si zde pořizovali i pohlednice, které pak odesílali z nedaleké chilské základny.
Ohrožený výzkum i monitoring klimatu
Ani v případě, že koronavirus Antarktidu nezasáhne, může mít krize neblahé důsledky pro tamní výzkumnou činnost, domnívají se úřady. Pandemie „zcela jistě dopadne na následující letní (v tomto případě léto na jižní polokouli) výzkumy v terénu,“ uvádí Stephanie Shortová z NSF.
Zrušeny byly kvůli zákazům cestování a shromažďování také hlavní mezinárodní konference, které se výzkumem v Antarktidě zabývají. Mezi nimi bylo i květnové setkání ve finských Helsinkách či konference v australském městě Hobart plánovaná na červen.
Nucené přerušení vědeckých výzkumů může narušit i důležitý monitoring klimatické změny a kontinuitu dlouhodobého získávání vzorků, varuje Peter Convey z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS).
„Jedná se o neuvěřitelně zásadní výzkum, ke kterému potřebujete lidi v terénu, kteří se budou starat o měření a údržbu vybavení,“ vypočítává Convey. „Když se nám sem nepodaří dostat lidi, nezvládneme to, logisticky to nepůjde,“ uzavírá vědec.