Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Nahrávám video

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.

Každoročně se v Česku narodí asi stovka neslyšících dětí. V minulosti byly odsouzené k životu v tichu a odkázané v komunikaci na znakovou řeč. Naději jim daly kochleární implantáty, miniaturní elektronická zařízení, která obchází poškozené buňky ve vnitřním uchu a dodávají signál v podobě elektrických impulzů přímo do mozku.

To je i případ Mariany Barančíkové, která dostala tento implantát v jednom roce, do té doby neslyšela vůbec. Rodiče s ní mluvili v českém znakovém jazyce. Dnes ho používají už jenom v případech, kdy je nutné implantáty sundat – jinak je již pro Marianu hlavní mluvená řeč. A právě to, jak komunikuje, je teď nesmírně zajímavé pro vědce.

Mozek potřebuje podněty

Její mozkovou aktivitu sledují pomocí speciální čepice. Díky ní vědci vidí, jak dítě reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Výzkum ukázal, že se vyplatí před operací kochleárního implantátu znakovou řeč používat. Má totiž pozitivní vliv i na následné osvojení mluvené řeči. Jak je to možné?

„Dítěti ukážeme, už když je malé, když ještě nemá přístup ke zvuku, že existuje vztah mezi něčím, co chceme označit a máme pro to nějaký prostředek,“ vysvětluje Michaela Svoboda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rodiče Mariany to nemají podložené žádnou studií, ale čistě pocitově věří, že to pomohlo.

Na výzkumu spolupracoval i tým ORL specialistů. Byl v něm i Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém,“ poznamenal.

A potvrzuje to i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd. „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině. A tím, že vývoj zmapujeme, tak můžeme pomoci logopedům a dalším profesionálům, kteří s dětmi pracují,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 23 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.