Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Nahrávám video

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.

Každoročně se v Česku narodí asi stovka neslyšících dětí. V minulosti byly odsouzené k životu v tichu a odkázané v komunikaci na znakovou řeč. Naději jim daly kochleární implantáty, miniaturní elektronická zařízení, která obchází poškozené buňky ve vnitřním uchu a dodávají signál v podobě elektrických impulzů přímo do mozku.

To je i případ Mariany Barančíkové, která dostala tento implantát v jednom roce, do té doby neslyšela vůbec. Rodiče s ní mluvili v českém znakovém jazyce. Dnes ho používají už jenom v případech, kdy je nutné implantáty sundat – jinak je již pro Marianu hlavní mluvená řeč. A právě to, jak komunikuje, je teď nesmírně zajímavé pro vědce.

Mozek potřebuje podněty

Její mozkovou aktivitu sledují pomocí speciální čepice. Díky ní vědci vidí, jak dítě reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Výzkum ukázal, že se vyplatí před operací kochleárního implantátu znakovou řeč používat. Má totiž pozitivní vliv i na následné osvojení mluvené řeči. Jak je to možné?

„Dítěti ukážeme, už když je malé, když ještě nemá přístup ke zvuku, že existuje vztah mezi něčím, co chceme označit a máme pro to nějaký prostředek,“ vysvětluje Michaela Svoboda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rodiče Mariany to nemají podložené žádnou studií, ale čistě pocitově věří, že to pomohlo.

Na výzkumu spolupracoval i tým ORL specialistů. Byl v něm i Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém,“ poznamenal.

A potvrzuje to i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd. „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině. A tím, že vývoj zmapujeme, tak můžeme pomoci logopedům a dalším profesionálům, kteří s dětmi pracují,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 19 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.