Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Nahrávám video

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.

Každoročně se v Česku narodí asi stovka neslyšících dětí. V minulosti byly odsouzené k životu v tichu a odkázané v komunikaci na znakovou řeč. Naději jim daly kochleární implantáty, miniaturní elektronická zařízení, která obchází poškozené buňky ve vnitřním uchu a dodávají signál v podobě elektrických impulzů přímo do mozku.

To je i případ Mariany Barančíkové, která dostala tento implantát v jednom roce, do té doby neslyšela vůbec. Rodiče s ní mluvili v českém znakovém jazyce. Dnes ho používají už jenom v případech, kdy je nutné implantáty sundat – jinak je již pro Marianu hlavní mluvená řeč. A právě to, jak komunikuje, je teď nesmírně zajímavé pro vědce.

Mozek potřebuje podněty

Její mozkovou aktivitu sledují pomocí speciální čepice. Díky ní vědci vidí, jak dítě reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Výzkum ukázal, že se vyplatí před operací kochleárního implantátu znakovou řeč používat. Má totiž pozitivní vliv i na následné osvojení mluvené řeči. Jak je to možné?

„Dítěti ukážeme, už když je malé, když ještě nemá přístup ke zvuku, že existuje vztah mezi něčím, co chceme označit a máme pro to nějaký prostředek,“ vysvětluje Michaela Svoboda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rodiče Mariany to nemají podložené žádnou studií, ale čistě pocitově věří, že to pomohlo.

Na výzkumu spolupracoval i tým ORL specialistů. Byl v něm i Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém,“ poznamenal.

A potvrzuje to i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd. „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině. A tím, že vývoj zmapujeme, tak můžeme pomoci logopedům a dalším profesionálům, kteří s dětmi pracují,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 1 hhodinou

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 20 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.