Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Nahrávám video

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.

Každoročně se v Česku narodí asi stovka neslyšících dětí. V minulosti byly odsouzené k životu v tichu a odkázané v komunikaci na znakovou řeč. Naději jim daly kochleární implantáty, miniaturní elektronická zařízení, která obchází poškozené buňky ve vnitřním uchu a dodávají signál v podobě elektrických impulzů přímo do mozku.

To je i případ Mariany Barančíkové, která dostala tento implantát v jednom roce, do té doby neslyšela vůbec. Rodiče s ní mluvili v českém znakovém jazyce. Dnes ho používají už jenom v případech, kdy je nutné implantáty sundat – jinak je již pro Marianu hlavní mluvená řeč. A právě to, jak komunikuje, je teď nesmírně zajímavé pro vědce.

Mozek potřebuje podněty

Její mozkovou aktivitu sledují pomocí speciální čepice. Díky ní vědci vidí, jak dítě reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Výzkum ukázal, že se vyplatí před operací kochleárního implantátu znakovou řeč používat. Má totiž pozitivní vliv i na následné osvojení mluvené řeči. Jak je to možné?

„Dítěti ukážeme, už když je malé, když ještě nemá přístup ke zvuku, že existuje vztah mezi něčím, co chceme označit a máme pro to nějaký prostředek,“ vysvětluje Michaela Svoboda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rodiče Mariany to nemají podložené žádnou studií, ale čistě pocitově věří, že to pomohlo.

Na výzkumu spolupracoval i tým ORL specialistů. Byl v něm i Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém,“ poznamenal.

A potvrzuje to i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd. „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině. A tím, že vývoj zmapujeme, tak můžeme pomoci logopedům a dalším profesionálům, kteří s dětmi pracují,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 7 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 15 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...