Kochleární implantáty darují sluch dětem i dospělým. Místo ticha nebo šumění slyší přirozené zvuky světa

Kochleární implantáty jsou sice velmi drobné, ale dokázaly jen v Česku vrátit sluch stovkám lidí. Prototyp tohoto zařízení vyvinul v 80. letech minulého století australský lékař Gream Clarke a voperoval jej prodavači, který ohluchl při autonehodě.

Paní Andrea Šidlová má kochleární implantát aktivovaný od ledna letošního roku. „Většinu života jsem měla naslouchátko a ztráta sluchu se mi zhoršovala jen po procentech. Poslední rok to ale šlo rychle dolů, to jsem ztratila asi 35 procent sluchu,“ popisuje. „Nemohla jsem telefonovat, přestala jsem ostatním rozumět, ty problémy byly opravdu velké a zhoršovaly se,“ líčí.

Protože nepomohlo žádné naslouchátko ani jiné řešení, ukázalo se, že jediným řešením je pro ni kochleární implantát, který by jí mohl pomoci vrátit se do běžného života slyšících lidí.

Implantát byl aktivován asi měsíc po operaci a změna byla zásadní: „Byla jsem úplně nadšená,“ popisuje svůj první dojem. „Byl to nový život, normálně jsem hned a všechno slyšela. Ne nějak elektronicky, ale zcela přirozeně. Teď mě mrzí, že jsem tak dlouho trpěla s naslouchátky. Kdybych to věděla dřív, nemusela jsem ten stav snášet tak dlouho.“

Stejně jako řada jiných pacientů totiž o možnosti implantátu vůbec netušila –⁠ zjistila to až po setkání se specialistou.

Nahrávám video

Příběh kochleárního implantátu

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) 1. srpna 1978 Australan Rod Saunders.

Jak slyšíme s kochleárním implantátem
Zdroj: Cochlear/Wikipedia.org

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď.

Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv. Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem.

Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak mnohdy čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro osoby, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

Prodavač Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu. Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, která se v Česku proslavila pod názvem Hádej, Matyldo.

Komerčně vyrábět se začal implantát v roce 1982 a v roce 1985 získal souhlas od amerických úřadů. Implantát se postupně zdokonaloval a v roce 1985 byl poprvé voperován dítěti. Přístroj vyráběla firma Telectronics, která se přejmenovala nejdříve na Nucleus a poté dostala současný název Cochlear. Tato společnost má nyní největší podíl na světovém trhu s těmito zařízeními.

Kochleární implantáty a děti

Protože tento přístroj pomáhá slyšet pacientům s vrozenou nebo získanou ztrátou sluchu, kterou způsobilo poškození jemných struktur vnitřního ucha, velmi často se používá k tomu, aby vrátil sluch dětem –⁠ u dospělých byl dlouho považován za mnohem méně účinný.

Podle Světové zdravotnické organizace je ztráta sluchu druhým nejtěžším postižením hned za postižením mentálním. Poruchu sluchu mají zhruba tři z tisícovky novorozenců, z nich třetina těžkou.

Kochleární implantát způsobuje převrat v rozvoji dětí, kterým je voperován. S dobrou rehabilitací mají šanci naučit se mluvit a zhruba 60 procent studuje na běžných školách, řada absolvuje i vysokou školu. V každodenním životě se obejdou bez tlumočníka, mnozí se naučí i cizí řeči, dokážou poslouchat hudbu a telefonovat.

Optimální je, když dítě dostane přístroj mezi jedním až třemi roky, nejpozději ale do šestého roku věku, protože pak už mozek přepojí sluchové centrum pro jiné účely a implantát nedokáže tak dobře využít. Operaci předchází důkladné vyšetření, po ní nastavování přístroje podle toho, jak se pacient učí slyšet v průběhu několikaleté rehabilitace.   

První kochleární implantace v České republice byla provedena chirurgy Milošem Valvodou a profesorem Janem Betkou z Kliniky ORL 1. LFUK v roce 1987 a byla završením několikaletého úsilí výzkumné skupiny kolem inženýra Jaroslava Hrubého. Jeho motivací byla hluchota dcery, která přišla o sluch po proběhlém zánětu mozkových blan.

Od roku 1987 bylo v České republice implantováno přibližně 600 dospělých pacientů. Program kochleárních implantátů v České republice pro děti spustil pro veřejnost v roce 1993 Zdeněk Kabelka. V dětství implantovaných pacientů je v ČR přibližně 900, řada z nich již dosáhla dospělého věku a kochleární implantát jim pomohl dosáhnout vzdělání a co nejlepšího pracovního uplatnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 7 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 16 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...