Analýza koronaviru pomáhá vysvětlit vysoké počty italských úmrtí. Země má mnoho rizikových skupin

Předběžná analýza epidemie koronaviru v Itálii zkoumala úmrtí 150 pacientů, kteří zemřeli na nemoc COVID-19 do 6. března. Vědci popsali, že více lidí zde oproti Číně umírá především kvůli věku populace; průměrný Ital je o sedm let starší než průměrný Číňan, a právě ve vyšších věkových skupinách na nemoc umírá více osob.

U pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na nemoc COVID-19, byly nejčastějšími příznaky horečka a obtíže s dýcháním – objevily se u 86, respektive 82 procent případů. Kašel mělo jen 50 procent těchto případů.

„Data naznačují, že pro ty, kdo trpí jen horečkou, by mělo stačit uvědomit svého lékaře, ale pokud se vyskytují dva symptomy, je lepší kontaktovat pohotovost,“ uvádí zpráva. Dalším doporučeným opatřením je v případě těchto symptomů rozhodně nenavštěvovat lékaře osobně, říkají autoři výzkumu. Jinak hrozí, že dojde k nakažení dalších pacientů.

Zpráva dále konstatuje, že je zapotřebí v této fázi epidemie zpomalit její vývoj a současně chránit nejvíce zranitelné. „Individuální změny, které omezují společenské kontakty, jsou základní v boji s virem, proto apelujeme na zodpovědnost všech,“ uvádí vědci.

Smrtnost je podobná jako v Číně

Veřejnost zaskočilo, kolik osob v Itálii již onemocnění podlehlo. Podle této studie jsou ale tyto údaje velmi podobné tomu, jak se epidemie chovala v Číně. Průměrný věk zemřelých v Itálii dosahoval 81,4 let, z toho 31 procent jsou ženy.

„Smrt se nejčastěji objevuje po osmdesátém roce a u osob s významnými zdravotními problémy: smrtnost je u osob ve věku nad devadesát let 14,3 procenta, 8,2 procent u osob ve věku mezi osmdesáti a devětaosmdesáti lety, 4 procenta u lidí ve věku mezi sedmdesáti a devětasedmdesáti lety, 1,4 procenta u šedesáti- až devětašedesátiletých a 0,1 procenta u lidí mezi padesátkou a devětapadesáti lety.“

V této zkoumané skupině nebylo zaznamenáno jediné úmrtí u lidí ve věku pod padesát let.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortality) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkum ukazuje, že ve všech věkových skupinách je smrtnost nižší než v Asii. Ale celková smrtnost je v Itálii vyšší; činí 2,9 procenta proti 2,3 procentům v Číně.

Příčinou je podle vědců to, že Itálie má výrazně starší populaci než Čína. Zatímco zde je průměrný věk 37 let, v Itálii je to 44 let. Právě proto hlásí Italové výrazně více pacientů starších osmdesáti let, a proto je celková smrtnost vyšší než v Číně. A to přesto, že se italským lékařům daří v této věkové skupině zachraňovat více životů než jejich čínským kolegům.

„Analýza těchto údajů nám umožňuje provést vyhodnocení dalších doporučení toho, jak se chovat,“ uvádí vědci. Zdůrazňují také, že je potřeba tyto údaje neustále doplňovat a aktualizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...