Analýza koronaviru pomáhá vysvětlit vysoké počty italských úmrtí. Země má mnoho rizikových skupin

Předběžná analýza epidemie koronaviru v Itálii zkoumala úmrtí 150 pacientů, kteří zemřeli na nemoc COVID-19 do 6. března. Vědci popsali, že více lidí zde oproti Číně umírá především kvůli věku populace; průměrný Ital je o sedm let starší než průměrný Číňan, a právě ve vyšších věkových skupinách na nemoc umírá více osob.

U pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na nemoc COVID-19, byly nejčastějšími příznaky horečka a obtíže s dýcháním – objevily se u 86, respektive 82 procent případů. Kašel mělo jen 50 procent těchto případů.

„Data naznačují, že pro ty, kdo trpí jen horečkou, by mělo stačit uvědomit svého lékaře, ale pokud se vyskytují dva symptomy, je lepší kontaktovat pohotovost,“ uvádí zpráva. Dalším doporučeným opatřením je v případě těchto symptomů rozhodně nenavštěvovat lékaře osobně, říkají autoři výzkumu. Jinak hrozí, že dojde k nakažení dalších pacientů.

Zpráva dále konstatuje, že je zapotřebí v této fázi epidemie zpomalit její vývoj a současně chránit nejvíce zranitelné. „Individuální změny, které omezují společenské kontakty, jsou základní v boji s virem, proto apelujeme na zodpovědnost všech,“ uvádí vědci.

Smrtnost je podobná jako v Číně

Veřejnost zaskočilo, kolik osob v Itálii již onemocnění podlehlo. Podle této studie jsou ale tyto údaje velmi podobné tomu, jak se epidemie chovala v Číně. Průměrný věk zemřelých v Itálii dosahoval 81,4 let, z toho 31 procent jsou ženy.

„Smrt se nejčastěji objevuje po osmdesátém roce a u osob s významnými zdravotními problémy: smrtnost je u osob ve věku nad devadesát let 14,3 procenta, 8,2 procent u osob ve věku mezi osmdesáti a devětaosmdesáti lety, 4 procenta u lidí ve věku mezi sedmdesáti a devětasedmdesáti lety, 1,4 procenta u šedesáti- až devětašedesátiletých a 0,1 procenta u lidí mezi padesátkou a devětapadesáti lety.“

V této zkoumané skupině nebylo zaznamenáno jediné úmrtí u lidí ve věku pod padesát let.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkum ukazuje, že ve všech věkových skupinách je smrtnost nižší než v Asii. Ale celková smrtnost je v Itálii vyšší; činí 2,9 procenta proti 2,3 procentům v Číně.

Příčinou je podle vědců to, že Itálie má výrazně starší populaci než Čína. Zatímco zde je průměrný věk 37 let, v Itálii je to 44 let. Právě proto hlásí Italové výrazně více pacientů starších osmdesáti let, a proto je celková smrtnost vyšší než v Číně. A to přesto, že se italským lékařům daří v této věkové skupině zachraňovat více životů než jejich čínským kolegům.

„Analýza těchto údajů nám umožňuje provést vyhodnocení dalších doporučení toho, jak se chovat,“ uvádí vědci. Zdůrazňují také, že je potřeba tyto údaje neustále doplňovat a aktualizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 57 mminutami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 1 hhodinou

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 3 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 4 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 5 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026
Načítání...