Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili jeskynní lvi

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.

Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vědci extrahovali a analyzovali DNA a proteiny z fosilních vzorků, u nichž se dříve dovozovalo, že patří už zmíněným tygrům. Studie se uskutečnila s cílem prozkoumat možnost výskytu lvů v Japonsku, které se nachází na nejvýchodnějším okraji přechodového pásma mezi lvy a tygry. Toto pásmo se táhne od Blízkého východu po ruský Dálný východ. Výsledky ukázaly, že vzorky patří vyhynulým lvům jeskynním, kteří obývali severní Eurasii. Tygři se vyskytovali více na jihu.

Tým vědců shromáždil zachované organické látky z 26 subfosilních vzorků (takových, které ještě nejsou úplně zkamenělé a mohou obsahovat zachovanou DNA nebo proteiny – pozn. redakce) z celého Japonska a určil, že všechny patřily lvům jeskynním. Studie tak zpochybňuje dlouho převládající názor, že v minulosti v Japonsku našli útočiště tygři.

Cesta lva

Lvi opustili Afriku asi před jedním milionem let a rozšířili se po eurasijském kontinentu. Na japonské souostroví se dostali před asi 73 tisíci až 38 tisíci lety, kdy během ledových dob klesla hladina moře a severní část dnešního Japonska byla spojena s kontinentem. Lvi se pravděpodobně rozšířili do západní části země. Lidé dorazili na souostroví před 40 tisíci až 35 tisíci lety. Lvi jeskynní pravděpodobně vyhynuli zhruba před deseti tisíci lety.

V Japonsku byly fosilie velkých kočkovitých šelem nalezeny všude – od severovýchodu po jihozápad. Dlouhou dobu se věřilo, že jsou to fosilie tygrů, protože teplé a vlhké klima země bylo považováno za ideální právě pro tyto kočkovité šelmy.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...