Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili jeskynní lvi

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.

Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vědci extrahovali a analyzovali DNA a proteiny z fosilních vzorků, u nichž se dříve dovozovalo, že patří už zmíněným tygrům. Studie se uskutečnila s cílem prozkoumat možnost výskytu lvů v Japonsku, které se nachází na nejvýchodnějším okraji přechodového pásma mezi lvy a tygry. Toto pásmo se táhne od Blízkého východu po ruský Dálný východ. Výsledky ukázaly, že vzorky patří vyhynulým lvům jeskynním, kteří obývali severní Eurasii. Tygři se vyskytovali více na jihu.

Tým vědců shromáždil zachované organické látky z 26 subfosilních vzorků (takových, které ještě nejsou úplně zkamenělé a mohou obsahovat zachovanou DNA nebo proteiny – pozn. redakce) z celého Japonska a určil, že všechny patřily lvům jeskynním. Studie tak zpochybňuje dlouho převládající názor, že v minulosti v Japonsku našli útočiště tygři.

Cesta lva

Lvi opustili Afriku asi před jedním milionem let a rozšířili se po eurasijském kontinentu. Na japonské souostroví se dostali před asi 73 tisíci až 38 tisíci lety, kdy během ledových dob klesla hladina moře a severní část dnešního Japonska byla spojena s kontinentem. Lvi se pravděpodobně rozšířili do západní části země. Lidé dorazili na souostroví před 40 tisíci až 35 tisíci lety. Lvi jeskynní pravděpodobně vyhynuli zhruba před deseti tisíci lety.

V Japonsku byly fosilie velkých kočkovitých šelem nalezeny všude – od severovýchodu po jihozápad. Dlouhou dobu se věřilo, že jsou to fosilie tygrů, protože teplé a vlhké klima země bylo považováno za ideální právě pro tyto kočkovité šelmy.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 2 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 4 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 5 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 22 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...