Americký imunolog Fauci opustí své veřejné funkce. Podílel se na boji proti AIDS i covidu

Americký imunolog a odborník na infekční nemoci Anthony Fauci, který vešel ve známost širší veřejnosti v USA i ve světě během pandemie covidu-19, oznámil tento týden, že na konci roku opustí své veřejné funkce. Fauci byl přitom poradcem Bílého domu pro zdravotnictví a skoro čtyřicet let vede Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se podílel na vládní reakci na šíření HIV, SARS-CoV-2 a řady dalších virů.

„Rezignuji na tyto funkce v prosinci tohoto roku, abych začal novou kapitolu ve své kariéře,“ uvedl Fauci, který ve veřejném sektoru působil pět desítek let. Zdůraznil, že rozhodně neodchází do důchodu, ale že vstupuje do další fáze svého profesního života „s plnou energií a vášní“.

Detaily o tom, co bude dělat od příštího roku, zatím Fauci nesdělil. Řekl ale, že chce svou zkušenost využít pro výchovu vědeckých lídrů, kteří budou v budoucnosti čelit novým infekčním nemocem. Americká média spekulují, že se přesune na některou z elitních amerických univerzit. 

Faucimu za jeho práci poděkoval americký prezident Joe Biden. „Ať jste ho znali osobně, nebo ne, tak jeho práce se dotkla života všech Američanů,“ uvedl Biden a dodal, že díky Faucimu jsou USA „silnější, odolnější a zdravější“. 

Život plný pomoci ostatním

Fauci působil 38 let jako ředitel Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění, v rámci kterého se podílel na přípravě vládních strategií, které reagovaly na výskyt řady infekčních nemocí. 

Stál tak v čele koordinace boje proti prakticky všem důležitějším virovým onemocněním, jako jsou HIV/AIDS, SARS, prasečí chřipka, MERS, ebola a covid-19. Na počátku roku 2000 hrál významnou roli při vytváření prezidentského plánu pro mimořádnou pomoc při AIDS – tento program podle oficiálních dat zachránil nejméně dvacet milionů lidských životů.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 zase prosazoval a organizoval řízení vývoje léků a vakcín proti biologickým zbraním, které by teroristé mohli proti jeho zemi použít.

Jeho práce měla zásadní vliv na celý obor epidemiologie, patřil mezi vědce, které zkrátka nešlo ignorovat. V roce 2019 byl podle analýzy dat z Google Scholar 41. nejcitovanějším autorem vědeckých prací v historii a podle Web of Science byl 8. nejcitovanějším imunologem v období 1980–2019. Hostoval jako profesor na mnoha lékařských univerzitách a obdržel celkem pětačtyřicet čestných doktorátů.

Symbol covidové krize

Fauci vystupoval od začátku pandemie covidu-19 jako vládní expert na tuto nemoc, a to ještě za administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ve svých vystoupeních vyjadřoval podporu nošení roušek, udržování rozestupů nebo očkování proti covidu-19, ačkoliv Trump a republikáni podporovali tato opatření postupem doby stále méně, nebo se stavěli otevřeně proti nim. Podle agentury AP se Fauci kvůli odlišným názorům dostal postupně na okraj tehdejší exekutivy. 

Větší vliv získal znovu až s nástupem prezidenta Bidena, těsně po jeho inauguraci uvedl: „Nechci se k tomu vracet, víte, k historii. Je ale naprosto jasné, že byly řečeny věci, ať se to týkalo hydroxychlorochinu a dalších podobných záležitostí, které byly velmi nepříjemné, protože se to nezakládalo na vědeckých faktech. Mohu vám říct, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ řekl. Dodal, že bylo těžké odporovat, aniž by se neobával, že to bude „mít následky“. 

Fauci naznačil, že až pod Bidenovým vedením může mluvit k tématům na základě svých odborných znalostí. „Myšlenka, že sem můžete přijít a mluvit o tom, co víte, o důkazech, o vědě, a vědět, že to je vše, necháte mluvit vědu, je to poněkud osvobozující pocit,“ dodal.

Byl také cílem politických útoků i výhrůžek smrtí, útočili na něj mediálně odpůrci proticovidových opatření i očkování, spojovali s jeho jménem nejrůznější konspirační teorie. Kromě těchto skupin se proti němu hlasitě vyjadřovali i republikánští politici, například senátor Rand Paul obvinil Fauciho, že lhal Kongresu ve věci financování laboratoře ve Wu-chanu a vylepšování koronavirů, které v ní probíhalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...