Americký imunolog Fauci opustí své veřejné funkce. Podílel se na boji proti AIDS i covidu

Americký imunolog a odborník na infekční nemoci Anthony Fauci, který vešel ve známost širší veřejnosti v USA i ve světě během pandemie covidu-19, oznámil tento týden, že na konci roku opustí své veřejné funkce. Fauci byl přitom poradcem Bílého domu pro zdravotnictví a skoro čtyřicet let vede Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se podílel na vládní reakci na šíření HIV, SARS-CoV-2 a řady dalších virů.

„Rezignuji na tyto funkce v prosinci tohoto roku, abych začal novou kapitolu ve své kariéře,“ uvedl Fauci, který ve veřejném sektoru působil pět desítek let. Zdůraznil, že rozhodně neodchází do důchodu, ale že vstupuje do další fáze svého profesního života „s plnou energií a vášní“.

Detaily o tom, co bude dělat od příštího roku, zatím Fauci nesdělil. Řekl ale, že chce svou zkušenost využít pro výchovu vědeckých lídrů, kteří budou v budoucnosti čelit novým infekčním nemocem. Americká média spekulují, že se přesune na některou z elitních amerických univerzit. 

Faucimu za jeho práci poděkoval americký prezident Joe Biden. „Ať jste ho znali osobně, nebo ne, tak jeho práce se dotkla života všech Američanů,“ uvedl Biden a dodal, že díky Faucimu jsou USA „silnější, odolnější a zdravější“. 

Život plný pomoci ostatním

Fauci působil 38 let jako ředitel Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění, v rámci kterého se podílel na přípravě vládních strategií, které reagovaly na výskyt řady infekčních nemocí. 

Stál tak v čele koordinace boje proti prakticky všem důležitějším virovým onemocněním, jako jsou HIV/AIDS, SARS, prasečí chřipka, MERS, ebola a covid-19. Na počátku roku 2000 hrál významnou roli při vytváření prezidentského plánu pro mimořádnou pomoc při AIDS – tento program podle oficiálních dat zachránil nejméně dvacet milionů lidských životů.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 zase prosazoval a organizoval řízení vývoje léků a vakcín proti biologickým zbraním, které by teroristé mohli proti jeho zemi použít.

Jeho práce měla zásadní vliv na celý obor epidemiologie, patřil mezi vědce, které zkrátka nešlo ignorovat. V roce 2019 byl podle analýzy dat z Google Scholar 41. nejcitovanějším autorem vědeckých prací v historii a podle Web of Science byl 8. nejcitovanějším imunologem v období 1980–2019. Hostoval jako profesor na mnoha lékařských univerzitách a obdržel celkem pětačtyřicet čestných doktorátů.

Symbol covidové krize

Fauci vystupoval od začátku pandemie covidu-19 jako vládní expert na tuto nemoc, a to ještě za administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ve svých vystoupeních vyjadřoval podporu nošení roušek, udržování rozestupů nebo očkování proti covidu-19, ačkoliv Trump a republikáni podporovali tato opatření postupem doby stále méně, nebo se stavěli otevřeně proti nim. Podle agentury AP se Fauci kvůli odlišným názorům dostal postupně na okraj tehdejší exekutivy. 

Větší vliv získal znovu až s nástupem prezidenta Bidena, těsně po jeho inauguraci uvedl: „Nechci se k tomu vracet, víte, k historii. Je ale naprosto jasné, že byly řečeny věci, ať se to týkalo hydroxychlorochinu a dalších podobných záležitostí, které byly velmi nepříjemné, protože se to nezakládalo na vědeckých faktech. Mohu vám říct, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ řekl. Dodal, že bylo těžké odporovat, aniž by se neobával, že to bude „mít následky“. 

Fauci naznačil, že až pod Bidenovým vedením může mluvit k tématům na základě svých odborných znalostí. „Myšlenka, že sem můžete přijít a mluvit o tom, co víte, o důkazech, o vědě, a vědět, že to je vše, necháte mluvit vědu, je to poněkud osvobozující pocit,“ dodal.

Byl také cílem politických útoků i výhrůžek smrtí, útočili na něj mediálně odpůrci proticovidových opatření i očkování, spojovali s jeho jménem nejrůznější konspirační teorie. Kromě těchto skupin se proti němu hlasitě vyjadřovali i republikánští politici, například senátor Rand Paul obvinil Fauciho, že lhal Kongresu ve věci financování laboratoře ve Wu-chanu a vylepšování koronavirů, které v ní probíhalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...