Americká společnost se štěpí podle míry naočkovanosti, vakcinace stínuje i politické preference

Aktuální data amerických epidemiologů ze západoamerického státu Washington ukazují, že se ohniska nákazy covidem-19 stále zřetelněji koncentrují na místa s nízkou proočkovaností. Pandemie navíc stínuje i společenský štěp; zatímco příznivci demokratů v drtivé většině očkování podporují, asi polovina republikánů s ním má problém.

Jeff Duchin je hlavním hygienikem Seattlu, metropole státu Washington. Právě on prezentoval, jak se po očkování změnila situace v tamním okrese King County – o výsledcích se teď vede rozsáhlá debata v amerických médiích.

Analýza totiž odhalila, že se situace v této oblasti začíná vyvíjet zajímavým směrem, a podobný vývoj se dá očekávat také v jiných částech USA, potažmo i celého světa. Duchin totiž popsal, že z nedávných případů covidu-19 v okrese King County se 97 procent vyskytlo u neočkovaných lidí, většinově ze skupin, které se očkování vyhýbají.

Podle Duchina to znamená, že nemoc, která ještě před několika měsíci ohrožovala celý americký národ, nyní koluje téměř výhradně mezi stále menším počtem lidí. A v podstatě se vyhýbá skupinám, které se celé proočkovaly.

Také data ze státu Washington přesvědčivě ukazují, že se přenos nemoci stále častěji lokalizuje do míst, kde je nízká míra proočkovanosti.

Jako příklad slouží desetitisícové město Enumclaw, které má naočkováno jen 52,9 % lidí ve věku od 12 let, což je jedna z nejnižších hodnot v King County. Ve druhé polovině května byl v tomto městě jednoznačně nejvyšší výskyt případů covidu v celém dvoumilionovém okrese. Množství nákaz se tam pohybovalo na úrovni přesahující čtyři sta případů na 100 tisíc osob.

Ve městech Sammamish nebo Mercer Island, které rovněž leží v kingcountském okrese, ale proočkovanost zde přesahuje devadesát procent, byl počet nemocných v porovnání s Enumclaw čtvrtinový i desetinový.

Okresní epidemiologové se proto rozhodli hlouběji prozkoumat 15 397 místních případů covidu v době letošního dubna a května, tedy v době, kdy už byla v této části USA obecně vysoká míra proočkovanosti.

Zjistili, že z 15 397 pozitivních případů bylo 14 895 případů u lidí, kteří nebyli plně očkováni. To je 96,7 % všech místních případů v dubnu a květnu – tedy v období, kdy okres King County překročil hranici padesátiprocentní proočkovanosti.

„Je to velmi jasný výsledek a vede k jednoznačnému závěru,“ řekl Duchin. „Kdo ještě může chytit covid-19? Lidé, kteří nejsou očkováni.“

Nejedná se o jediný důkaz toho, jak rozdělené začínají být Spojené státy v míře ohrožení společnosti covidem. Ministerstvo zdravotnictví státu Washington uvádí, že v celém státě bylo v období od 3. dubna do 29. května zaznamenáno 1358 „průlomových“ případů, kdy se covidem nakazil očkovaný člověk. Ve stejném období však stát zaznamenal 63 751 případů u neočkovaných osob, což je 98 procent z celkového počtu.

Příběh dvou společností

„Dostáváme se do bodu, kdy se už jedná o příběh dvou společností,“ uvedl pro deník Seattle Times státní tajemník pro zdravotnictví Umair Shah.

Shah tento týden zveřejnil statistiku, která ukazuje, že ve státě Washington jsou neočkovaní lidé ve věku 45 až 64 let v současné době hospitalizováni s covidem jednadvacetkrát častěji než očkované osoby.

„Rozdělení vidíme v celé zemi,“ upozornil. „Máte jednu společnost, která je plně chráněna a začíná se věnovat svým záležitostem, a druhou, která je stále vystavena vysokému riziku přenosu a nákazy.“

Podobné informace přichází z celých Spojených států a epidemiologové varují právě před oblastmi, které se vakcínám vyhýbají. Harvardský expert Eric Feigl Ding 16. června upozornil, že je v celé zemi v současné době přes sto okresů, kde se nechalo očkovat méně než dvacet procent populace. V případě variant, které mají zvýšenou rychlost šíření, by mohly být tyto komunity a oblasti stále ještě zasažené tak, že by se musela zavádět opatření ve formě lockdownů. 

Kudy vede hranice

Jednou z nejjasněji vymezených hranic mezi místy, kde se lidé očkují, a kde ne, je v USA voličská základna. Už v dubnu upozornili vědci z Kalifornské univerzity, že lidé, kteří se hlásí k republikánům, mají o očkování mnohem nižší zájem než ti, kdo volí demokraty.

A data z reálného světa tento trend potvrzují – například v Coloradu se chce nechat očkovat 85 procent voličů demokratů, ale jen 52 procent voličů republikánů. Podle analýzy údajů CDC, kterou provedla agentura NPR, sedmnáct z osmnácti států s nejnižší mírou proočkovanosti volilo Donalda Trumpa. Dvaadvacet států s nejvyšší mírou proočkovanosti dospělých volilo Joea Bidena. A jak uvedla CNN, stranický rozdíl se v posledních měsících výrazně zvýšil. Ještě 1. dubna existovala mezi výsledky voleb 2020 a mírou proočkovanosti jen slabá korelace, nyní je však tento vztah mnohem silnější.

Řada republikánských politiků proti vakcinaci otevřeně vystupuje a varuje před ní. Například senátorovi Ronu Johnsonovi nedávno YouTube zmrazil účet kvůli videu, na kterém šířil dezinformace o očkování i viru, včetně propagace dvou léků, hydroxychlorochinu a ivermektinu, jako léčby covidu.

Johnson také veřejně prohlásil, že se nehodlá nechat očkovat, stejně jako jeho republikánský kolega senátor Rand Paul. V polovině května CNN uvedla, že zatímco sto procent demokratů v Kongresu uvedlo, že jsou očkováni, mnohem menší počet republikánů – jen 44,8 % ve Sněmovně reprezentantů a 92 % v Senátu – uvedlo, že si prošli vakcinací. Všichni členové Kongresu přitom mají k vakcíně přístup již několik měsíců.

Donald Trump zase vakcínu proti covidu dostal už v lednu, ještě když byl prezidentem, ale veřejně to neoznámil, takže veřejnost se o jeho očkování dozvěděla až v březnu, kdy zprávu přinesl deník New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...