Čína letos hodlá dokončit svou stanici na oběžné dráze a plánuje přes čtyřicet startů do vesmíru, čímž se zhruba vyrovná USA. Podle agentury AP o tom informovala státní tisková agentura Nová Čína. Harmonogram startů naznačuje, že Peking hodlá upustit od svého dosavadního opatrného tempa, zvýšit frekvenci misí a převzít vedoucí roli v objevování vesmíru, napsala AP.
V letošním roce se mají do vesmíru mimo jiné vydat dvě mise lodě Šen-čou i s posádkou, dvakrát nákladní loď Tchien-čou a dva přídavné moduly vesmírné stanice, upřesnila Nová Čína. Odvolává se na nedávné oznámení společnosti China Aerospace Science and Technology Corp (CASC), která je hlavním dodavatelem vesmírných technologií v zemi.
Nemožnost využívat ISS Čínu motivuje
Čínský vojensky řízený vesmírný program byl především kvůli námitkám USA vykázán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), a Čína proto víceméně samostatně rozvíjí svůj program na stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Současná šestiměsíční mise tříčlenné posádky na základním modulu stanice Tchien-che (Nebeská harmonie) je nejdelší v dějinách čínského vesmírného programu.
Čínská stanice bude po dokončení vážit 66 tun a bude mít asi čtvrtinu velikosti ISS, která váží 450 tun. K základnímu modulu Tchien-che, který Čína vypustila v dubnu loňského roku, se letos mají připojit dva vědecké. Současná posádka na čínské stanici je již druhá v pořadí.
Pětiletka plná úspěchů
Asijská velmoc zaznamenává úspěchy i při vesmírných misích bez posádky. Jako první provedla úspěšné přistání sondy na málo známé odvrácené straně Měsíce. Rozruch způsobilo, když odtamtud loni lunární robotické vozítko poslalo snímky něčeho, co vypadalo jako velký krychlovitý objekt, i když ve skutečnosti zřejmě zachytilo jen obyčejný balvan.
Čínská sonda Čchang-e 5 také v prosinci 2020 poprvé od 70. let minulého století dopravila na Zemi měsíční horniny. Čínské robotické vozítko Ču-žung aktuálně shromažďuje údaje o podzemní vodě na Marsu a pátrá po známkách, že na rudé planetě v minulosti existoval život.
