Zelenskyj podepsal klíčové bezpečnostní dohody s Německem a Francií. „Rusko prohrává,“ uvedl Macron

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„Francie dlouhodobě garantuje pomoc Ukrajině v oblasti politické, ekonomické, ale především vojenské. Nejde pouze o finance a materiální pomoc. Francie vycvičila od začátku ruské agrese na deset tisíc ukrajinských vojáků a desítky pilotů, přestože zatím odpověděla záporně na žádost Ukrajiny o letouny typu Mirage. Dokument obsahuje článek o výměně zpravodajských informací často citlivého vojenského charakteru, a to je v době války pro Ukrajinu naprosto zásadní. Řeší i situaci po válce, kde garantuje pomoc vojenskou i hospodářskou,“ řekl k dohodě zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Macron po podpisu dohody ocenil vytrvalost a odhodlání Ukrajinců, které je podle něj stejné jako prvního dne, kdy odstartovala velká ruská invaze. Francouzský prezident zdůraznil, že válku vyvolalo Rusko a přeje si ji jen Moskva, která zažila již „celou sérii strategických neúspěchů“. „Putin musel vyprázdnit vězení, aby doplnil stavy svých vojsk. Rusko prohrává,“ konstatoval Macron.

Podle Zelenského šlo o jedno z nejdůležitějších setkání s francouzským prezidentem. „Řešila se okupace území, ale i útok na naše hodnoty,“ uvedl ukrajinský prezident. Poděkoval Macronovi za „hluboké pochopení, co za Ukrajině probíhá za válku“. „Z ukrajinského lidu se stal jednotný organismus, který bojuje za záchranu Evropy,“ prohlásil Zelenskyj. „Smlouva, kterou jsme podepsali, je velmi ambiciózní,“ dodal.

Zelenskyj už v pátek podepsal bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci v Berlíně. „Historický krok. Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské útočné válce,“ uvedl kancléř Scholz na sociální síti X.

Nahrávám video

Dohody s Berlínem i Londýnem

Pomoc, kterou Německo poskytne Ukrajině na základě dohody o bezpečnosti, má hodnotu 1,13 miliardy eur, uvedl Berlín. Jde hlavně o protivzdušnou obranu a dělostřelectvo. Letos Německo v takzvaném mnichovském balíku poskytne Kyjevu 120 tisíc dávek dělostřelecké munice ráže 122 milimetrů a dalších sto raket do systému IRIS-T, příští rok pak druhý systém protiletecké obrany SkyNext. Německo ze zásob svých zbrojovek dodá Ukrajině v letech 2026 a 2027 dalších osmnáct samohybných houfnic typu Panzerhaubitze 2000.

Jde o druhou dvoustrannou bezpečnostní dohodu, kterou Ukrajina v poslední době uzavřela. V lednu ji se Zelenským během návštěvy Kyjeva podepsal britský premiér Rishi Sunak. Platí deset let s možností prodloužení. Dohoda nezavazuje Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku Ruska na Ukrajinu v budoucnu, Londýn ale slíbil Kyjevu konzultace a poskytnout pomoc ve formě moderní výzbroje, uvalení sankcí na Rusko a těsné spolupráce se spojenci.

Nahrávám video

Agentura AP píše, že účelem těchto dohod je podle všeho vyjádřit v první řadě solidaritu s Ukrajinou, která byla nucena přejít ve válce proti Rusku do defenzivy v situaci, kdy se potýká s nedostatkem munice i vojáků.

Zelenskyj přicestoval do Německa v pátek, v sobotu má také vystoupit s projevem na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Po setkání se Scholzem řekl na tiskové konferenci, že kritická situace u Avdijivky trvá již delší dobu. Ukrajinští vojáci se zde snaží Rusům zabránit v dalším postupu. Prezident řekl, že je potřeba zachovat životy co nejvíce ukrajinských vojáků, a takové pokyny dal i vojenskému velení.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled