Zelenskyj podepsal klíčové bezpečnostní dohody s Německem a Francií. „Rusko prohrává,“ uvedl Macron

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„Francie dlouhodobě garantuje pomoc Ukrajině v oblasti politické, ekonomické, ale především vojenské. Nejde pouze o finance a materiální pomoc. Francie vycvičila od začátku ruské agrese na deset tisíc ukrajinských vojáků a desítky pilotů, přestože zatím odpověděla záporně na žádost Ukrajiny o letouny typu Mirage. Dokument obsahuje článek o výměně zpravodajských informací často citlivého vojenského charakteru, a to je v době války pro Ukrajinu naprosto zásadní. Řeší i situaci po válce, kde garantuje pomoc vojenskou i hospodářskou,“ řekl k dohodě zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Macron po podpisu dohody ocenil vytrvalost a odhodlání Ukrajinců, které je podle něj stejné jako prvního dne, kdy odstartovala velká ruská invaze. Francouzský prezident zdůraznil, že válku vyvolalo Rusko a přeje si ji jen Moskva, která zažila již „celou sérii strategických neúspěchů“. „Putin musel vyprázdnit vězení, aby doplnil stavy svých vojsk. Rusko prohrává,“ konstatoval Macron.

Podle Zelenského šlo o jedno z nejdůležitějších setkání s francouzským prezidentem. „Řešila se okupace území, ale i útok na naše hodnoty,“ uvedl ukrajinský prezident. Poděkoval Macronovi za „hluboké pochopení, co za Ukrajině probíhá za válku“. „Z ukrajinského lidu se stal jednotný organismus, který bojuje za záchranu Evropy,“ prohlásil Zelenskyj. „Smlouva, kterou jsme podepsali, je velmi ambiciózní,“ dodal.

Zelenskyj už v pátek podepsal bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci v Berlíně. „Historický krok. Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské útočné válce,“ uvedl kancléř Scholz na sociální síti X.

Nahrávám video

Dohody s Berlínem i Londýnem

Pomoc, kterou Německo poskytne Ukrajině na základě dohody o bezpečnosti, má hodnotu 1,13 miliardy eur, uvedl Berlín. Jde hlavně o protivzdušnou obranu a dělostřelectvo. Letos Německo v takzvaném mnichovském balíku poskytne Kyjevu 120 tisíc dávek dělostřelecké munice ráže 122 milimetrů a dalších sto raket do systému IRIS-T, příští rok pak druhý systém protiletecké obrany SkyNext. Německo ze zásob svých zbrojovek dodá Ukrajině v letech 2026 a 2027 dalších osmnáct samohybných houfnic typu Panzerhaubitze 2000.

Jde o druhou dvoustrannou bezpečnostní dohodu, kterou Ukrajina v poslední době uzavřela. V lednu ji se Zelenským během návštěvy Kyjeva podepsal britský premiér Rishi Sunak. Platí deset let s možností prodloužení. Dohoda nezavazuje Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku Ruska na Ukrajinu v budoucnu, Londýn ale slíbil Kyjevu konzultace a poskytnout pomoc ve formě moderní výzbroje, uvalení sankcí na Rusko a těsné spolupráce se spojenci.

Nahrávám video

Agentura AP píše, že účelem těchto dohod je podle všeho vyjádřit v první řadě solidaritu s Ukrajinou, která byla nucena přejít ve válce proti Rusku do defenzivy v situaci, kdy se potýká s nedostatkem munice i vojáků.

Zelenskyj přicestoval do Německa v pátek, v sobotu má také vystoupit s projevem na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Po setkání se Scholzem řekl na tiskové konferenci, že kritická situace u Avdijivky trvá již delší dobu. Ukrajinští vojáci se zde snaží Rusům zabránit v dalším postupu. Prezident řekl, že je potřeba zachovat životy co nejvíce ukrajinských vojáků, a takové pokyny dal i vojenskému velení.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 8 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 1 hhodinou

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 1 hhodinou

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 2 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 2 hhodinami

Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 5 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 6 hhodinami
Načítání...