Zelenskyj jednal s vedením Německa, převzal cenu Karla Velikého a navštívil Macrona

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

„Ukrajinu budeme podporovat, dokud to bude potřeba,“ řekl Scholz na úvod tiskové konference. Uvedl, že Německo neposkytuje jen vojenskou pomoc, ale také humanitární a ekonomickou. Tato pomoc podle kancléře potrvá i v nadcházejících letech.

„Ukrajinský národ bude německému lidu navždy vděčen,“ řekl Zelenskyj a poznamenal, že Scholz svým vládním postojem přispívá k bezpečnějšímu světu. Také řekl, že nadále usiluje o získání stíhaček od západních zemí, což považuje za důležité pro zlomení ruské vzdušné převahy. Scholz k tomu poznamenal, že nyní je třeba se zaměřit na dodávky již poskytovaných zbraní včetně tanků. „Na to se soustředíme,“ řekl kancléř.

Ukrajinský prezident věří v ukončení války do konce letošního roku. Očekává, že se tak stane díky porážce Ruska. Ukrajina podle něj neplánuje zaútočit na ruské území, chce ale osvobodit Ruskem okupované regiony, což bude cíl připravované protiofenzivy. „Ruské území nenapadáme, my osvobozujeme svoje území,“ řekl.

Scholz označil ruskou invazi za brutální

Scholz zdůraznil, že mír může nastat jedině stažením ruských vojsk z Ukrajiny. „Bez toho to není možné,“ řekl kancléř s tím, že mír diktovaný Ruskem je vzhledem k imperialistické ideologii nepřijatelný. Stejně nepřijatelné je podle Scholze zamrznutí konfliktu, neboť by to mír nepřineslo. Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina je otevřená všem mírovým jednáním a iniciativám, která však musí vycházet z ukrajinských představ.

Kancléř označil ruskou invazi za brutální. „Tato strašná válka má hrozné mezinárodní dopady. Nejvíce však trpí ukrajinští občané,“ řekl Scholz. V této souvislosti připomenul, že Německo přijalo přes milion ukrajinských válečných uprchlíků. 

Ve společném prohlášení pak požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze. „Ukrajina a Německo zdůrazňují své pevné odhodlání hnát k odpovědnosti osoby zodpovědné za válečné zločiny a další zvěrstva souvisejícími s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině,“ uvádí prohlášení obou zemí.

Zelenskyj se Scholzem v dokumentu ruskou útočnou válku odsoudili a vyzvali Rusko ke stažení armády za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, jejíž součástí je i autonomní ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem v roce 2014.

Scholz prohlásil, že první návštěva Zelenského v Německu od loňského počátku obnovené ruské invaze je silným signálem. Uvedl také, že odpoledne se zúčastní ceremonie v západoněmeckých Cáchách, kde ukrajinský prezident osobně převezme prestižní Cenu Karla Velikého. Toto ocenění, které je vyznamenáním za zásluhy o Evropu a evropské sjednocení, letos získá Zelenskyj společně s ukrajinským lidem. Pořadatelé k tomu uvedli, že ukrajinský lid pod Zelenského vedením brání nejen suverenitu své země, ale v konečném důsledku také Evropu a evropské hodnoty.

Setkání se Steinmeierem

Ještě předtím se Zelenskyj setkal na zámku Bellevue s prezidentem Steinmeierem, se kterým zapózoval novinářům a následně se podepsal do knihy hostů. „V nejtěžší době moderní historie Ukrajiny se Německo ukázalo jako náš opravdový přítel a spolehlivý spojenec, který v boji za obranu svobody a demokratických hodnot stojí rozhodně na straně ukrajinského lidu,“ napsal Zelenskyj do prezidentské knihy hostů. „Společně zvítězíme a navrátíme mír do Evropy,“ dodal.

Zelenskyj v Bellevue, kde nebyla žádná tisková konference, poděkoval Steinmeierovi za jeho podporu Ukrajiny a německému lidu za solidaritu s Ukrajinou a Ukrajinci. „Děkuji, Německo,“ řekl v němčině.  

Další dodávky zbraní

Německo, které se na počátku konfliktu zdráhalo posílat na Ukrajinu zbraně, se postupně stalo jedním z největších zbrojních podporovatelů Kyjeva. V sobotu, v předvečer návštěvy, oznámilo německé ministerstvo obrany, že ukrajinské síly dostanou nový balík vojenské pomoci v hodnotě 2,7 miliardy eur (64 miliard korun). Zásilka bude obsahovat dvacet bojových vozů Marder, třicet tanků Leopard 1, dvě stě průzkumných dronů, čtyři systémy protiletecké obrany IRIS-T SLS i s municí, dále pak houfnice, dělostřeleckou munici a přes sto obrněných bojových vozidel.

Návštěva ukrajinského prezidenta je vnímána jako symbolická, neboť ukrajinský prezident od ruské invaze opouští vlast jen výjimečně. V Berlíně platí přísná bezpečnostní omezení. Ve vládní čtvrti v centru města jsou rozsáhlé uzavírky, které se týkají i části řeky Sprévy. Na bezpečnost ukrajinského prezidenta dohlíží vedle stovek policistů také odstřelovači na střechách budov a ve vzduchu krouží několik vrtulníků.

V sobotu Zelenskyj jednal v Itálii s vrcholnými představiteli této jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet migrantů mířících nelegálně do EU klesl o pětinu

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl v prvních pěti měsících letošního roku o pětinu. Od ledna jich vnější hranice Unie podle předběžných dat překročilo 63 700, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
před 26 mminutami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
10:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 2 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 3 hhodinami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 7 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...