Strana nového ukrajinského prezidenta má pro parlamentní volby nadpoloviční podporu. Ukrajince nejvíc trápí válka na východě a nízké platy. Většinově podporují směřování země na západ a Rusko považují za hrozbu pro vlastní nezávislost. Ukázal to průzkum, který provedla agentura SOCIS na přelomu května a června se čtyřmi tisíci respondenty. Předčasné parlamentní volby se asi uskuteční 21. července. Kdyby je ústavní soud zrušil, konaly by se v řádném říjnovém termínu.
K volbám plánuje jít 84 procent voličů. Z nich by 51 procent volilo stranu Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského, deset procent Evropskou solidaritu jeho předchůdce Petra Porošenka, po devíti procentech Opoziční platformu Jurije Bojka a Vlast julije Tymošenkové, po pěti procentech Sílu a čest Ihora Směška a Hlas Svjatoslava Vakarčuka. Ostatní strany mají méně než tříprocentní podporu.
Sluha lidu slibuje proměnu Ukrajiny především ve smyslu skoncování s korupcí a profiluje se jako strana pro všechny občany nehledě na jejich mateřský jazyk. Evropská solidarita se vymezuje hlavně svou neústupností vůči ruské agresi, jasným prozápadním směřováním a podporou ukrajinské národní i náboženské emancipace na Moskvě.
Opoziční platforma reprezentuje zájmy příznivců užších kontaktů s Ruskem a má vyšší podporu na jihovýchodě mezi ruskojazyčnou populací. Vlast buduje svou image především kolem charismatu své předsedkyně a slibuje konec korupce. Síla a čest nabízí osobnosti s minulostí z armády nebo tajných služeb a Hlas je liberální, prozápadní a městskou stranou.
Volby se konají smíšeným systémem. Polovina poslanců je volena poměrně a jejich strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a části Donbasu se asi 12 procent voličů nemůže hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává část křesel vyhrazených a prázdných.
Putin je hrozba podle více než poloviny Ukrajinců
Průzkum ukázal i další názory a nálady. Asi dvě třetiny Ukrajinců považují situaci v zemi za napjatou, jen pětina za stabilní. Správným směrem se vyvíjí podle čtvrtiny respondentů, nesprávným podle pětiny. Polovina si myslí, že jak v čem.
Za největší problémy země považují Ukrajinci vojenský konflikt na východě (62 %), nízké platy a důchody (49 %), zvýšení cen komunálních služeb (44 %), obecné zdražování (29 %), korupci vlády (23 %) nebo nezaměstnanost (22 %).
V zahraniční politice má k Evropské unii dobrý vztah 71 a špatný 20 procent, k NATO 56, respektive 33 procent a k Rusku 30, respektive 60 procent respondentů. Vztah k Rusku se propadl po ruské vojenské invazi v roce 2014 a od té doby se drží a podobné úrovni. Vladimira Putina a Rusko považuje za trvající hrozbu pro nezávislost a územní celistvost země 56 procent respondentů, naopak 32 procent si myslí, že tato hrozba se zveličuje.
V případě referenda o vstupu do EU by 68 procent Ukrajinců hlasovalo pro a 17 procent proti, u NATO stejné ukazatele 51 ke 29 procentům. Zároveň si 36 procent Ukrajinců přeje vlastní cestu rozvoje, 32 procent chce usilovat o členství v EU, 16 procent chce rozvíjet vztahy s EU i sousedními zeměmi na východě a 13 procent chce obnovit přátelské vztahy s Ruskem a Společenstvím nezávislých států.
