Zelenského Sluha lidu drtivě vyhrál volby. Slibuje zbavit poslance imunity

Ukrajinské parlamentní volby podle předběžných výsledků vyhrála strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu, která získala 42 procent hlasů a většinu křesel v Nejvyšší radě. Na druhém místě je proruská Opoziční platforma s téměř třinácti procenty. Do parlamentu se dostaly ještě strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka se zhruba devíti, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s osmi a Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka s více než šesti procenty. Volební účast podle průzkumů konaných u volebních místností těsně překročila padesát procent.

Po sečtení více než 40 procent hlasů je zřejmé, že Zelenského formace Sluha lidu vyhrála napříč Ukrajinou. Prozatímní výsledky jí přisuzují 247 mandátů, což jí bezpečně stačí na většinu z celkových 450 křesel.

Nezvítězila pouze ve třech oblastech. Kolem Lvova získala nejvíc hlasů nejmenší parlamentní strana Hlas, v Doněcké a Luhanské oblasti pak Opoziční platforma. Vyplývá to z informací deníku Ukrajinska pravda.

V parlamentu díky složitému volebnímu systému usednou také nestraničtí kandidáti. Hlasuje se totiž smíšeným systémem. Polovina z celkových 450 poslanců jednokomorové Nejvyšší rady je volena poměrně a strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Procentní výsledky tak určují rozložení sil jen v polovině rady.

Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.

Zelenskyj chce koalici s Vakarčukem

Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.

Krátce po oznámení výsledků průzkumů Zelenskyj také oznámil, že chce zahájit koaliční jednání se stranou Hlas zpěváka Vakarčuka. Naznačoval to už před volbami, když tvrdil, že chce spolupracovat s novými tvářemi v politice. „Chci vidět nové tváře. Nevidíme koalici s nikým ze staré vlády,“ prohlásil. Ostatní parlamentní strany vedou lidé s bohatou politickou minulostí.

„Hlas je do jisté míry přirozeným partnerem. Z toho důvodu, že je to strana, která byla konstituována podobně, v čele je člověk, který nemá s politikou zkušenosti, i když má jistou politickou minulost. V roce 2007 se stal Vakarčuk nakrátko poslancem parlamentu. Jsou tam mladí lidé, byznysmeni, lidé z neziskových organizací, je to velmi mladá strana. To je pro Zelenského, který říká, že chce skoncovat s dosavadními politickými elitami, výhodou,“ dodal zpravodaj ČT Lukáš Mathé s tím, že obě strany jsou podobně „naladěné“. „Obě strany jsou prozápadně orientované, i když Vakarčuk hlasitě deklaruje vstup do EU a NATO,“ dodal. Strana Hlas podle předběžných výsledků získala 20 mandátů.

Z Hlasu se ozývá, že strana chce jednat s Porošenkem a Tymošenkovou. „Jsme připraveni vstoupit do koalice se stranami, za nimiž nestojí oligarchové,“ prohlásil její člen Jaroslav Jurčyšyn. Narážel tak na jednoho z nejbohatších Ukrajinců Ihora Kolomojského, který je spojován se stranou Sluha lidu. Vlastní mimo jiné televizní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil. Sám Vakarčuk prohlásil, že ani po zisku poslaneckého mandátu nepřestane hrát se svou rockovou skupinou Okean Elzy.

Porošenko v prvním komentáři k odhadům výsledků řekl, že jeho strana Evropská solidarita bude v parlamentu usilovat o „zastavení odvety proruských sil“. Udělá prý vše pro to, aby proruskou Opoziční platformu, která pravděpodobně skončila jako druhá, nepustil k „reálné politice“. Porošenko prohlásil, že hlavním spojencem jeho strany v novém parlamentu bude Hlas.

Jeden z čelných představitelů Opoziční platformy Viktor Medvedčuk není s výsledkem úplně spokojen. „Kampaň, kterou proti nám vedli, byla špinavá a cynická. Nastává velmi důležitá etapa boje,“ řekl politik známý svými důvěrnými kontakty v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin, který je kmotrem Medvedčukovy dcery, přijal jen několik dnů před volbami šéfa Opoziční platformy ve své kremelské pracovně.

Kdo bude premiérem

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko. 

Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj. 

Touha po novosti

Favorit voleb Sluha lidu kandidoval se slibem boje proti korupci, především reforem policie, prokuratury a soudnictví. Sliboval také posílení armády a obnovení územní celistvosti Ukrajiny a konec války. To je však nedosažitelné bez stažení ruských vojáků i nevojenských bojovníků z Krymu a Donbasu, což Kreml neplánuje. Kandidátku Sluhy lidu vedl málo známý Dmytro Razumkov, který dřív pracoval jako asistent poslance za Stranu regionů.  

Do parlamentu se podle průzkumů dostaly ještě čtyři strany. Na druhém místě skončila Opoziční platforma – Pro život, která je jedinou politicky relevantní stranou prosazující změnu zahraničně-politické orientace ze západu na východ. Další tři mají jednoznačně prozápadní program. V čele jejich kandidátek jsou exprezident Petro Porošenko, expremiérka Julija Tymošenková a zpěvák Svjatoslav Vakarčuk.

Nízká volební účast: na Zakarpatské Ukrajině jen 20 procent

Účast ve volbách se odrazila ve výsledku, kdy více lidí se odhodlalo volit na východě země, což pomohlo Opoziční platformě. „Na východě je jiný pohled na Rusko. Naopak na západě, na Zakarpatské Ukrajině byla účast velmi nízká, tam se čekalo, že bude populární strana Hlas, sám Vakarčuk je z Mukačeva, ale má tam šest procent,“ dodal Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 3 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 7 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.