Zelenského Sluha lidu drtivě vyhrál volby. Slibuje zbavit poslance imunity

Ukrajinské parlamentní volby podle předběžných výsledků vyhrála strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu, která získala 42 procent hlasů a většinu křesel v Nejvyšší radě. Na druhém místě je proruská Opoziční platforma s téměř třinácti procenty. Do parlamentu se dostaly ještě strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka se zhruba devíti, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s osmi a Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka s více než šesti procenty. Volební účast podle průzkumů konaných u volebních místností těsně překročila padesát procent.

Po sečtení více než 40 procent hlasů je zřejmé, že Zelenského formace Sluha lidu vyhrála napříč Ukrajinou. Prozatímní výsledky jí přisuzují 247 mandátů, což jí bezpečně stačí na většinu z celkových 450 křesel.

Nezvítězila pouze ve třech oblastech. Kolem Lvova získala nejvíc hlasů nejmenší parlamentní strana Hlas, v Doněcké a Luhanské oblasti pak Opoziční platforma. Vyplývá to z informací deníku Ukrajinska pravda.

V parlamentu díky složitému volebnímu systému usednou také nestraničtí kandidáti. Hlasuje se totiž smíšeným systémem. Polovina z celkových 450 poslanců jednokomorové Nejvyšší rady je volena poměrně a strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Procentní výsledky tak určují rozložení sil jen v polovině rady.

Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.

Zelenskyj chce koalici s Vakarčukem

Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.

Krátce po oznámení výsledků průzkumů Zelenskyj také oznámil, že chce zahájit koaliční jednání se stranou Hlas zpěváka Vakarčuka. Naznačoval to už před volbami, když tvrdil, že chce spolupracovat s novými tvářemi v politice. „Chci vidět nové tváře. Nevidíme koalici s nikým ze staré vlády,“ prohlásil. Ostatní parlamentní strany vedou lidé s bohatou politickou minulostí.

„Hlas je do jisté míry přirozeným partnerem. Z toho důvodu, že je to strana, která byla konstituována podobně, v čele je člověk, který nemá s politikou zkušenosti, i když má jistou politickou minulost. V roce 2007 se stal Vakarčuk nakrátko poslancem parlamentu. Jsou tam mladí lidé, byznysmeni, lidé z neziskových organizací, je to velmi mladá strana. To je pro Zelenského, který říká, že chce skoncovat s dosavadními politickými elitami, výhodou,“ dodal zpravodaj ČT Lukáš Mathé s tím, že obě strany jsou podobně „naladěné“. „Obě strany jsou prozápadně orientované, i když Vakarčuk hlasitě deklaruje vstup do EU a NATO,“ dodal. Strana Hlas podle předběžných výsledků získala 20 mandátů.

Z Hlasu se ozývá, že strana chce jednat s Porošenkem a Tymošenkovou. „Jsme připraveni vstoupit do koalice se stranami, za nimiž nestojí oligarchové,“ prohlásil její člen Jaroslav Jurčyšyn. Narážel tak na jednoho z nejbohatších Ukrajinců Ihora Kolomojského, který je spojován se stranou Sluha lidu. Vlastní mimo jiné televizní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil. Sám Vakarčuk prohlásil, že ani po zisku poslaneckého mandátu nepřestane hrát se svou rockovou skupinou Okean Elzy.

Porošenko v prvním komentáři k odhadům výsledků řekl, že jeho strana Evropská solidarita bude v parlamentu usilovat o „zastavení odvety proruských sil“. Udělá prý vše pro to, aby proruskou Opoziční platformu, která pravděpodobně skončila jako druhá, nepustil k „reálné politice“. Porošenko prohlásil, že hlavním spojencem jeho strany v novém parlamentu bude Hlas.

Jeden z čelných představitelů Opoziční platformy Viktor Medvedčuk není s výsledkem úplně spokojen. „Kampaň, kterou proti nám vedli, byla špinavá a cynická. Nastává velmi důležitá etapa boje,“ řekl politik známý svými důvěrnými kontakty v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin, který je kmotrem Medvedčukovy dcery, přijal jen několik dnů před volbami šéfa Opoziční platformy ve své kremelské pracovně.

Kdo bude premiérem

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko. 

Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj. 

Touha po novosti

Favorit voleb Sluha lidu kandidoval se slibem boje proti korupci, především reforem policie, prokuratury a soudnictví. Sliboval také posílení armády a obnovení územní celistvosti Ukrajiny a konec války. To je však nedosažitelné bez stažení ruských vojáků i nevojenských bojovníků z Krymu a Donbasu, což Kreml neplánuje. Kandidátku Sluhy lidu vedl málo známý Dmytro Razumkov, který dřív pracoval jako asistent poslance za Stranu regionů.  

Do parlamentu se podle průzkumů dostaly ještě čtyři strany. Na druhém místě skončila Opoziční platforma – Pro život, která je jedinou politicky relevantní stranou prosazující změnu zahraničně-politické orientace ze západu na východ. Další tři mají jednoznačně prozápadní program. V čele jejich kandidátek jsou exprezident Petro Porošenko, expremiérka Julija Tymošenková a zpěvák Svjatoslav Vakarčuk.

Nízká volební účast: na Zakarpatské Ukrajině jen 20 procent

Účast ve volbách se odrazila ve výsledku, kdy více lidí se odhodlalo volit na východě země, což pomohlo Opoziční platformě. „Na východě je jiný pohled na Rusko. Naopak na západě, na Zakarpatské Ukrajině byla účast velmi nízká, tam se čekalo, že bude populární strana Hlas, sám Vakarčuk je z Mukačeva, ale má tam šest procent,“ dodal Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...