Zelenského Sluha lidu drtivě vyhrál volby. Slibuje zbavit poslance imunity

Ukrajinské parlamentní volby podle předběžných výsledků vyhrála strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu, která získala 42 procent hlasů a většinu křesel v Nejvyšší radě. Na druhém místě je proruská Opoziční platforma s téměř třinácti procenty. Do parlamentu se dostaly ještě strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka se zhruba devíti, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s osmi a Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka s více než šesti procenty. Volební účast podle průzkumů konaných u volebních místností těsně překročila padesát procent.

Po sečtení více než 40 procent hlasů je zřejmé, že Zelenského formace Sluha lidu vyhrála napříč Ukrajinou. Prozatímní výsledky jí přisuzují 247 mandátů, což jí bezpečně stačí na většinu z celkových 450 křesel.

Nezvítězila pouze ve třech oblastech. Kolem Lvova získala nejvíc hlasů nejmenší parlamentní strana Hlas, v Doněcké a Luhanské oblasti pak Opoziční platforma. Vyplývá to z informací deníku Ukrajinska pravda.

V parlamentu díky složitému volebnímu systému usednou také nestraničtí kandidáti. Hlasuje se totiž smíšeným systémem. Polovina z celkových 450 poslanců jednokomorové Nejvyšší rady je volena poměrně a strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Procentní výsledky tak určují rozložení sil jen v polovině rady.

Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.

Zelenskyj chce koalici s Vakarčukem

Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.

Krátce po oznámení výsledků průzkumů Zelenskyj také oznámil, že chce zahájit koaliční jednání se stranou Hlas zpěváka Vakarčuka. Naznačoval to už před volbami, když tvrdil, že chce spolupracovat s novými tvářemi v politice. „Chci vidět nové tváře. Nevidíme koalici s nikým ze staré vlády,“ prohlásil. Ostatní parlamentní strany vedou lidé s bohatou politickou minulostí.

„Hlas je do jisté míry přirozeným partnerem. Z toho důvodu, že je to strana, která byla konstituována podobně, v čele je člověk, který nemá s politikou zkušenosti, i když má jistou politickou minulost. V roce 2007 se stal Vakarčuk nakrátko poslancem parlamentu. Jsou tam mladí lidé, byznysmeni, lidé z neziskových organizací, je to velmi mladá strana. To je pro Zelenského, který říká, že chce skoncovat s dosavadními politickými elitami, výhodou,“ dodal zpravodaj ČT Lukáš Mathé s tím, že obě strany jsou podobně „naladěné“. „Obě strany jsou prozápadně orientované, i když Vakarčuk hlasitě deklaruje vstup do EU a NATO,“ dodal. Strana Hlas podle předběžných výsledků získala 20 mandátů.

Z Hlasu se ozývá, že strana chce jednat s Porošenkem a Tymošenkovou. „Jsme připraveni vstoupit do koalice se stranami, za nimiž nestojí oligarchové,“ prohlásil její člen Jaroslav Jurčyšyn. Narážel tak na jednoho z nejbohatších Ukrajinců Ihora Kolomojského, který je spojován se stranou Sluha lidu. Vlastní mimo jiné televizní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil. Sám Vakarčuk prohlásil, že ani po zisku poslaneckého mandátu nepřestane hrát se svou rockovou skupinou Okean Elzy.

Porošenko v prvním komentáři k odhadům výsledků řekl, že jeho strana Evropská solidarita bude v parlamentu usilovat o „zastavení odvety proruských sil“. Udělá prý vše pro to, aby proruskou Opoziční platformu, která pravděpodobně skončila jako druhá, nepustil k „reálné politice“. Porošenko prohlásil, že hlavním spojencem jeho strany v novém parlamentu bude Hlas.

Jeden z čelných představitelů Opoziční platformy Viktor Medvedčuk není s výsledkem úplně spokojen. „Kampaň, kterou proti nám vedli, byla špinavá a cynická. Nastává velmi důležitá etapa boje,“ řekl politik známý svými důvěrnými kontakty v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin, který je kmotrem Medvedčukovy dcery, přijal jen několik dnů před volbami šéfa Opoziční platformy ve své kremelské pracovně.

Kdo bude premiérem

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko. 

Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj. 

Touha po novosti

Favorit voleb Sluha lidu kandidoval se slibem boje proti korupci, především reforem policie, prokuratury a soudnictví. Sliboval také posílení armády a obnovení územní celistvosti Ukrajiny a konec války. To je však nedosažitelné bez stažení ruských vojáků i nevojenských bojovníků z Krymu a Donbasu, což Kreml neplánuje. Kandidátku Sluhy lidu vedl málo známý Dmytro Razumkov, který dřív pracoval jako asistent poslance za Stranu regionů.  

Do parlamentu se podle průzkumů dostaly ještě čtyři strany. Na druhém místě skončila Opoziční platforma – Pro život, která je jedinou politicky relevantní stranou prosazující změnu zahraničně-politické orientace ze západu na východ. Další tři mají jednoznačně prozápadní program. V čele jejich kandidátek jsou exprezident Petro Porošenko, expremiérka Julija Tymošenková a zpěvák Svjatoslav Vakarčuk.

Nízká volební účast: na Zakarpatské Ukrajině jen 20 procent

Účast ve volbách se odrazila ve výsledku, kdy více lidí se odhodlalo volit na východě země, což pomohlo Opoziční platformě. „Na východě je jiný pohled na Rusko. Naopak na západě, na Zakarpatské Ukrajině byla účast velmi nízká, tam se čekalo, že bude populární strana Hlas, sám Vakarčuk je z Mukačeva, ale má tam šest procent,“ dodal Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 2 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 3 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.