Ve švýcarských parlamentních volbách zvítězila nacionalistická Švýcarská lidová strana (SVP). Oproti hlasování před čtyřmi lety ale tato strana s protiimigrační rétorikou utrpěla ztráty. Vyplývá to z prognózy veřejnoprávní stanice SRF. Bodovaly také dvě strany zelených požadující okamžitou ráznou reakci v boji proti klimatickým změnám. Obdržely celkem pětinu hlasů.
„Zelená vlna“ ve Švýcarsku. Vítězní protiimigrační nacionalisté po volbách oslabí
Švýcaři vybírali své zástupce do obou komor parlamentu: do větší Národní rady i do Stavovské rady, která zastupuje zájmy jednotlivých kantonů.
Švýcarská lidová strana ve volbách do Národní rady získala podle prognózy 25,6 procenta hlasů, což je o téměř čtyři procentní body méně než ve volbách z roku 2015. Na druhém místě skončili stejně jako před čtyřmi lety sociální demokraté (SP), kteří dostali 16,5 procenta hlasů. Třetí místo obhájila liberální strana FDP se ziskem 15,5 procenta. I tyto dvě strany však voliče ztratily.
Výrazné zisky si naopak připsaly obě švýcarské strany zelených. Už předvolební průzkumy naznačovaly, že změny klimatu budou pro voliče při rozhodování u uren dominantní. V minulém období to byla spíše otázka přistěhovalectví.
Zelená strana Švýcarska (GPS) nyní získala 13 procent hlasů, což je o 5,9 procentního bodu více než v roce 2015. Skončila na čtvrtém místě a na pátou příčku tak odsunula vládní Křesťanskodemokratickou lidovou stranu (CVP) s 11,8 procenty. Zelení liberálové (GLP), kteří se hlásí k libertariánům, podle prognózy dostali 7,6 procenta hlasů a skončili šestí.
Historické byly letošní volby v případě zastoupení žen ve švýcarské politice. Alpské kantony Obwalden a Zug vyšlou poprvé v dějinách ženu do Národní rady, ve Stavovské radě bude poprvé žena zastupovat kanton Uri.
Švýcarsko taje
Viceprezidentka strany zelených Lisa Mazzoneová pro AFP uvedla, že strategie zelených se soustředila na mobilizaci „spícího voliče“, když cílila na mladé lidi, kteří se dosud vyhýbali politice, ale stále více se obávali změn klimatu.
Švýcarsko pociťuje reálné dopady globálního oteplování na vlastní kůži. Tamní ledovce totiž tají rekordní rychlostí. V posledních pěti letech přišly o deset procent svého objemu, upozornila nedávno švýcarská akademie přírodních věd.
Pokud by se zelené strany spojily a vytvořily alianci, mohly by vůbec poprvé zasednout ve vládě, což je také jejich cílem.
Členy vlády zvolí poslanci nového parlamentu na začátku prosince. Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok předsedu, který je i prezidentem země a zastupuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.
Zda bude Zelená strana Švýcarska požadovat místo ve vládě, její předsedkyně Regula Rytzová v neděli říci nechtěla. V konzervativním systému utváření švýcarské vlády se ale může stát, že síla některé ze stran do podoby kabinetu promítne až po druhých úspěšných volbách, upozornila agentura DPA.
Zatímco v případě Národní rady by hlasy mohly být sečteny ještě v neděli, o složení šestačtyřicetičlenné Stavovské rady bude jasno až po 10. listopadu, kdy se uskuteční druhé kolo voleb. V těch případech, kdy se nyní žádnému z kandidátů nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, budou voliči vybírat ze dvou nejúspěšnějších uchazečů.
Volby ve stínu referend
Hlasování se mohlo zúčastnit 5,4 milionu Švýcarů. Podle prognózy dosáhla účast ale jen 47,3 procenta. Relativně nízký zájem politologové vysvětlují menším významem parlamentních voleb ve Švýcarsku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.
Obyvatelé alpské konfederace mohou totiž svůj názor na důležité politické otázky vyjádřit v různých referendech nejméně čtyřikrát do roka.