Za regulovanou cenu jen dva litry. Maďarské benzinky drtí nedostatek paliv

3 minuty
Horizont ČT24: Maďarské benzinky trápí nedostatek paliv
Zdroj: ČT24

Řidiči v Maďarsku se stále častěji setkávají na čerpacích stanicích s nedostatkem benzinu a nafty. Podle ekonomů za to může cenový strop, který maďarská vláda zavedla na pohonné hmoty v listopadu minulého roku. Cenovou regulaci teď Orbánův kabinet plánuje zrušit, nejspíše od začátku příštího roku.

Po příjezdu na čerpací stanici v Martonvásáru vzdálenou čtrnáct kilometrů od Budapešti čeká řidiče nemilé překvapení. Na stojanech visí informace, že si za regulovanou cenu mohou natankovat jen dva litry pohonné hmoty. Podobné omezení platí na většině nezávislých pump, které tvoří asi polovinu všech čerpacích stanic v zemi.

„Dodávky (pohonných hmot) se snížily přesně na nulu. Z trhu pro nezávislé benzinky tak zcela zmizelo palivo s regulovanou cenou,“ zoufá si spolupředseda Asociace nezávislých čerpacích stanic Laszlo Gepesz.

Maximální cenu v přepočtu devětadvacet korun za litr benzinu i nafty zavedla vláda Viktora Orbána loni v listopadu. Cenový strop prodloužila i po vypuknutí války na Ukrajině, kdy paliva ve zbytku Evropy dramaticky zdražovala. Budapešť regulovala i ceny potravin. Orbán sliboval, že na rozdíl od jiných tím inflaci zkrotí.

„V Maďarsku můžeme udržet nižší inflaci. Můžeme ji do konce roku snížit ze současných sedmi procent na šest. Chci všechny ujistit, že jsme o rozum nepřišli,“ prohlašoval Orbán letos těsně před vypuknutím invaze.

Rekordní inflace

O co ale přišli Maďaři, je trpělivost. Inflace se vyšplhala do rekordních výšin. V říjnu překonala jednadvacet procent. Cenový strop na pohonné hmoty odradil zahraniční dodavatele, kteří raději zvolili jiné trhy, na kterých stát ceny nereguloval. Jediným velkým distributorem v zemi tak zůstal státní ropný koncern MOL.

„Maďarsko bylo schopné udržet cenový strop na naftu a benzin, protože jsme vyráběli palivo u nás. Otázkou je, jak dlouho můžeme zásobovat zemi benzinem a naftou,“ říká vedoucí úřadu maďarského premiéra Gergely Gulyas.

Podle malých pumpařů to stát už nezvládá nyní. Budapešť dováží zlevněnou ruskou ropu Ural. Kvůli intenzivním bojům na Ukrajině jí do Maďarska teče méně než dřív. Hlavní rafinérie v zemi funguje jen z poloviny. Zastropování cen ale hlavně zvýšilo poptávku – až o pětadvacet procent v porovnání s loňským rokem. „To je množství, které ani MOL není schopen dodat,“ upozorňuje Gepesz.

Maďaři tak sice platí za benzin jednu z nejnižších cen v Evropě, natankovat si ho ale mohou na mnoha místech jen po dvou litrech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...